Ukrajina čelí tlaku Spojených států, aby Trumpův plán na ukončení bojů přijala do 27. listopadu. O čem ale plán je, kdo na něm vydělá a co nakonec bude hlavním sloganem, který z války vzejde, mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jakub Landovský. Hovoří také o tom, jestli a jak se do vyjednávání míru nakonec zapojí evropské země.
Když web Axios zveřejnil v úterý první podrobnosti o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu, byl to šok. Návrh vychází výrazně vstříc Kremlu, přitom jen krátce předtím Trump vůči Moskvě přitvrdil, když zavedl nové sankce na ruský ropný průmysl.
Odevzdání Doněcké a Luhanské oblastit a Krymu, omezení ukrajinské armády, nerozšiřování NATO či opětovná integrace Ruska do globální ekonomiky. Tak vypadají některé z 28 bodů mírového plánu, kterým chce Donald Trump ukončit válku na Ukrajině. Plán měli údajně vypracovat Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev.
Už od úterý se hovoří o novém mírovém plánu pro Ukrajinu, jako první informaci s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele přinesl server Axios. Návrh má mít údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou. Jenže Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a evropští lídři jej kritizují.
Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje.
Ukrajinské síly přemlouvají civilisty k evakuaci. Místní ale často odmítají opustit své domovy. Takový příběh zažila spousta ukrajinských měst, která se dostala pod palbu ruských okupačních sil. Jedním z nich je i Dobropillja, která je vzdálená asi 30 kilometrů od Pokrovsku a Myrnohradu. Právě z posledně zmíněného prchala tři dny 70letá žena. Ruské drony jí byly v patách.
"Nestydíme se," vtipkoval generál Valerij Zalužnyj o útoku na plynovody Nord Stream. Bývalý velitel ukrajinské armády tak roztáčí další kolo spekulací o tom, kdo stál za výbuchem plynovodů před třemi lety. Podle amerického deníku The Wall Street Journal to byl právě Zalužnyj, který obešel ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dal útokům zelenou.
Ukrajina v posledních dnech sleduje jeden z nejrozsáhlejších protikorupčních zásahů od začátku války. Vyšetřování Národního protikorupčního úřadu (NABU) rozplétá sofistikovanou síť, která roky vysávala státní energetický gigant Enerhoatom.
Když Volodymyr Zelenskyj začínal svou kariéru v devadesátých letech jako mladý komik z Kryvého Rihu, obklopoval se úzkou skupinou přátel a spolupracovníků. Jedním z lidí, kteří k němu měli blízko ještě před jeho nástupem do prezidentského úřadu, byl podnikatel a producent Timur Mindič.
Ukrajinu zasáhl největší korupční skandál od začátku války s Ruskem. Protikorupční úřady odhalily rozsáhlé spiknutí, které mělo z ukrajinského energetického sektoru odčerpat přibližně 100 milionů dolarů. Aféra už stála místo dvou ministrů současné vlády.
Ukrajinské ozbrojené síly se podle jejich vrchního velitele Oleksandra Syrského nacházejí v jednom z nejnáročnějších okamžiků současné fáze války. V exkluzivním rozhovoru pro americký deník New York Post upozornil, že ruská armáda zahájila rozsáhlou ofenzivu u města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu.
Dva Oleksandři - Oleksandr Tišajev a Oleksandr Aliksijenko - bránili bez střídání stěží představitelných 165 dní svou pozici na záporožské frontě u města Orichiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jim za to udělil Kříž za bojové zásluhy za výjimečnou vytrvalost a statečnost. Oba vojáci jsou nyní v nemocnici.
Na Ukrajině sílí kritika prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož vláda je podle nejnovějších zjištění serveru Politico čím dál častěji obviňována z centralizace moci a zneužívání právního systému proti politickým oponentům. Případ bývalého šéfa státní energetické společnosti Ukrenergo Volodymyra Kudryckého, který byl nedávno obviněn ze zpronevěry, se stal symbolem tohoto trendu.
"Pokud chcete zastavit Rusko, musíte být agresivnější a konfrontačnější, protože to poskytne pozici pro vyjednávání," vysvětluje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz britský historik sovětského původu a odborník na studenou válku Sergej Radčenko z Univerzity Johnse Hopkinse ve Washingtonu. V rozhovoru také říká, co by se mělo stát s ruskými stíhačkami nebo proč chtějí Rusové sesadit Zelenského.
Rozšíření Evropské unie v nadcházejících letech je realistickou možností a Černá Hora je nejpokročilejším kandidátem na vstup do nynější sedmadvacítky. V Evropském parlamentu to dnes prohlásila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová. Členka EK europoslancům představila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU, kterou dnes komise zveřejnila.
Voliči amerických republikánů, strany Donalda Trumpa, nově čím dál výrazněji podporují Ukrajinu. Zásluhu na tom má její prezident Volodymyr Zelenskyj, píše The Wall Street Journal. Jestliže jejich náklonost k dodávkám zbraní Kyjevu byla na startu Trumpova druhého období na bodě mrazu, nyní je to jinak. Pomohla tomu Zelenského změna strategie.
Byl to klíčový bod na mapě: zásobovací středisko i důležitá křižovatka, kterou proudili muži a materiál na frontu na Donbase. Až do loňska šlo v případě sedmdesátitisícového města Pokrovsk o bezpečné zázemí ležící 30 kilometrů od fronty. Teď se ruské tažení na tento ukrajinský cíl chýlí ke konci - po více než 450 dnech. Osobní vzpomínku přináší šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí sdělil, že se bojuje přímo ve městě Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, které se zdá být hlavním cílem ruské ofenzívy. útočnou aktivitu. Boje pokračují ve městě. To je jejich hlavní cíl, právě Pokrovsk," zdůraznil Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajiny.
Švédský premiér Ulf Kristersson se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodl, že Ukrajina si pořídí od Švédska 100 až 150 víceúčelových bojových letounů JAS-39 Gripen.
