Opětovná kandidatura na funkci hlavy státu, již Miloš Zeman ve čtvrtek večer oznámil na Hradě svým podporovatelům, nebyla pro nikoho z politiků překvapením. Zatímco premiér Sobotka jeho kandidaturu vítá jako "významné obohacení nabídky" pro voliče, šéfové ODS a TOP 09 doufají ve změnu na Hradě.
Škody, které prezident páchá v zahraniční politice, nás vyhánějí na periferii EU. Odklon od lidských práv, obdiv k Číně, Rusku a Trumpovi.
Prezident Miloš Zeman se rozhodl obhajovat post prezidenta České republiky. Stovkám svých příznivců oznámil ve čtvrtek večer, že bude znovu kandidovat. "Jste první, kdo uslyšíte moje rozhodnutí. Oznamuji vám, že jsem se rozhodl znovu kandidovat," řekl ve Španělském sále.
Prezident Miloš Zeman na čtvrteční oslavě ve Španělském sále oznámil hostům, že bude usilovat i o druhé funkční období na Hradě. Svůj verdikt řekl při příležitosti čtvrtého výročí od nástupu do prezidentského úřadu. Na událost byla pozvaná zhruba tisícovka jeho příznivců. Dění kolem oznámené kandidatury a ohlasy jsme sledovali v online reportáži.
Přestože strany zatím povětšinou mlčí o tom, koho vyšlou příští rok do prezidentského souboje, předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek svého favorita prozradil. Osobně by si přál na Hradě bývalého premiéra a předsedu Senátu Petra Pitharta. "Jiného kandidáta než jeho nevidím," řekl Aktuálně.cz Bělobrádek. Sám Pithart ve čtvrtek uvedl, že zatím není rozhodnutý, zda bude kandidovat. "Kloním se k tomu, že nebudu, ale ještě je čas, abych to řekl definitivně," podotkl.
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek večer oznámí svým nejbližším, zda bude kandidovat i na druhé funkční období. Své rozhodnutí řekne při oslavách čtvrtého výročí od nástupu do úřadu. Oslava, které se zúčastní zhruba tisícovka jeho příznivců a blízkých, proběhne ve Španělském sále. Seznam hostů Hrad tají.
Za čtyři roky, které působí na Pražském hradě, se Miloš Zeman dostával na stránky zahraničních médií poměrně pravidelně. Většinou ale v souvislosti se svou proměnou v zástupce populistického proudu v Česku - třeba když napadal imigrační krizi jako organizovanou invazi nebo když pochleboval Donaldu Trumpovi. Pozitivních zachvění a pochval moc nebylo.
Miloš Zeman tento týden oslaví čtvrtý rok ve funkci českého prezidenta a oznámí také, zda se bude ucházet i o druhý mandát ve volbách, které proběhnou zkraje roku 2018. Za dobu, co je hlavou státu - od 8. března 2013 -, toho stihl celkem hodně. Obměnil kompletně Ústavní soud, vybral pětici centrálních bankéřů, šestkrát vetoval nějaký zákon, udělil šest milostí a přivedl si jednoho hodně výrazného tiskového mluvčího.
ODS trpí dlouhodobou vadou, kterou můžeme charakterizovat jako "králíček uhranutý kobrou"; většinu své pozornosti vrhá na Babiše.
Já si průběžně vytvářím seznam, mám asi tři stovky osobností, o kterých si myslím, že by měly být zachyceny pro příští generace, říká autor projektu GEN Fero Fenič. Dodává, že největší hodnotu Galerie elity národa vidí v zaznamenání potenciálu Čechů pro příští generace. Prý byli jediní, kdo natočil portrét Olgy Havlové. V poměru k počtu lidí jsme podle něj jedním z nejtalentovanějších národů. Fenič si také myslí, že volba prezidenta se elit netýká. Většinou prý ani nekandidují, protože se naštěstí věnují smysluplnějším věcem, než je reprezentace národa.
Prezident se nechal vyblejsknout v dresu národní reprezentace na běžkách a v TV Barrandov si každý týden popovídá s Alex Mynářovou. Tak se to dělá.
Europoslanec Pospíšil by byl bez pochyb demokratickým, prozápadním, proevropským a "naťáckým" kandidátem. O moc víc v téhle volbě nejde.
Předseda Akademie věd budí důvěru, nezní konfrontačně, populisticky. Pro Česko mnoho udělal. Aby oslovil masu, musí překročit... svůj intelekt.
Sněmovna schválila návrh volebních novel, podle kterých by podporovatelé prezidentských kandidátů museli na nominační arch uvést nejen svůj podpis, ale i číslo dokladu. Úprava pravidel prezidentské volby má zabránit sporům o platnosti podpisů na nominačních peticích, které předcházely první přímé volbě prezidenta v roce 2013.
Víc hlasů pro voliče znesnadňuje výhru extrému, protože extrém je pevnost, z níž se nevylézá, extrémní volič má vždy jen jednoho favorita-boha.
Michal Horáček, který chce kandidovat na prezidenta v příštích volbách, tvrdí, že je ve všem naprosto odlišný od Karla Schwarzenberga. I proto by prý mohl mít šanci vyhrát. Podle něj Schwarzenberg a jeho lidé dodnes neví, v čem udělali chybu - nevyrazil na dlouhodobější kampaň po republice a prezentoval se příliš elitářsky. Sám by chtěl společnost spojovat a ne rozdělovat na tzv. elity a "vidláky".
V případě, že by se do druhého kola prezidentských voleb dostal Miloš Zeman a podnikatel Michal Horáček, podpořila by ČSSD současného prezidenta Zemana. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Ten však dodal, že je na podobné úvahy příliš brzo a ČSSD s výběrem svého kandidáta do prezidentských voleb počká na jaro příštího roku.
Chci, aby povstalo to lepší v nás. Potřebujeme začít bojovat o to, co jsme měli už za dávno vybojované, říká kandidát na prezidenta Michal Horáček. Jako prezident by v žádném případě nepodepsal prohlášení ústavních činitelů a s dalajlámou by se soukromě setkal. Vládu s KSČM by nejmenoval. Nechce v žádném případě přispívat k nárůstu extremismu.
Hned po jasné západní orientaci (EU, NATO) budou důležité Horáčkovy vlastnosti, jaký je člověk. Nakolik vážně se bere, jak bude zvládat své ego.
Miloš Zeman není dobrým prezidentem. Ale nemá smysl spekulovat, jak tento názor dávat najevo, aby to pomohlo v příští prezidentské volbě.
