Vojenské zpravodajství nenainstaluje k operátorům zařízení, které by umožňovalo vládním hackerům aktivně útočit. Prozradil to šéf vojenské rozvědky Jan Beroun. Podle něj je největším problémem České republiky v oblasti kybernetické obrany to, že nemá důležitou část sítě oddělenou od té veřejné. Musí tak bránit proti útokům větší prostor.
Rusko poprvé okomentovalo hackerský útok na české ministerstvo zahraničí. Reagovalo na slova šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka, který naznačil, že za napadením e-mailových schránek úřadu může stát Moskva. Ta to teď ale označila za "zaoceánské horory" a tvrdí, že celá kauza souvisí s projednáváním zákona, který má rozšířit pravomoci Vojenského zpravodajství v kyberprostoru.
Zatímco politici i odborníci debatují o sporné novele zákona o Vojenském zpravodajství, která by měla dát tajné službě větší pravomoci k ochraně kyberprostoru, potvrdilo ministerstvo zahraničí, že se stalo terčem hackerského útoku, možná ze strany Ruska. Podle ministra obrany Martina Stropnického by vojenští zpravodajci v tomto případě zasahovali, kdyby už novela byla platná. Jak Stropnický, tak šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun v rozhovoru pro Aktuálně.cz odmítají kritiku, že by nový zákon byl zneužitelný. Lepší ochrana sítí je podle nich i naší povinností vůči NATO.
Mýlí se ten, kdo internet vnímá jen jako teritorium svobody. Je to s ním jako s námi všemi, skrývá jak svobodu, tak její vážné ohrožení.
Dva teroristické útoky v minulých měsících odvrátili čeští zpravodajci v zemi na východ od Česka. Uvedl to ministr obrany Martin Stropnický pro server Info.cz. Zemi, v níž mělo k útokům dojít, blíže nespecifikoval, dodal pouze, že jde o stát na východ od Slovenska. Podle něj odhalení zabránilo masakru.
Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jan Berouna je nutné, aby Česko bránilo svůj kyberprostor. Tvrdí, že stávající situace je špatná a bude se dál zhoršovat. Armáda se podle něj musí na boj s hackery připravovat ve velkém, zásah do soukromé komunikace ale bude muset povolit soud. "Nepůjdeme do obsahů zpráv, nebudeme moci vyhledávat klíčová slova. Obsahy zpráv jsou pro nás v tuto chvíli naprosto nepodstatné," říká šéf Vojenského zpravodajství.
Ministr obrany Martin Stropnický upozornil na to, že k hackerským útokům na české vojenské cíle dochází denně, a proto by tajná služba dostala větší pravomoci. "Pokud si někdo myslí, že se nic neděje, tak já ujišťuji, že děje. Jsou na nás tisíce hackerských útoků týdně," vysvětluje v rozhovoru s Aktuálně.cz Stropnický. Převažují podle něj pokusy proniknout do e-mailových schránek. Stropnický tak odráží námitky, že posílení pravomocí Vojenského zpravodajství bude znamenat další zásah do soukromí občanů.
Pražský městský soud odebral kauzu zneužití Vojenského zpravodajství soudkyni Heleně Králové, která opakovaně zprostila Janu Nečasovou i zpravodajce viny. "Rozsudek prvního stupně se zrušuje a vrací se k novému projednání. Součástí tohoto rozhodnutí je, že se nařizuje, aby tato trestní věc byla projednána a rozhodnuta jiným soudcem," řekla Aktuálně.cz mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.
Větší pravomoci v oblasti kybernetické bezpečnosti chce vyjednat ministerstvo obrany pro Vojenské zpravodajství. Novelu si však musí obhájit v Poslanecké sněmovně. Zpravodajci by podle novely mohli mimo jiné umisťovat aktivní prostředky kybernetické obrany do internetových sítí. Někteří poslanci však kritizují, že by docházelo k omezování soukromí občanů.
Dezinformace na internetu a působení cizích mocností na našem území se stalo za poslední roky tak velkým problémem, že se ministerstvo vnitra rozhodlo postavit tým, který bude proti nepravdivým informacím bojovat. Eva Romancovová, která tým sestavuje, v rozhovoru s Aktuálně.cz říká, že nejvíce mylných informací v Česku šíří Rusko a Čína. "Rusko má své vnitřní problémy, potřebuje svou veřejnost utvrzovat v tom, že tamní způsob vládnutí je ten jediný správný. Což do svého prostředí řeší propagandou. A ven se naopak snaží, aby byl západ méně soudržný, tím pádem se dezinformačními kampaněmi snaží rozbít to, co v současnosti Západ představuje," vysvětluje Romancovová.
Vojenské zpravodajství dostane do rukou možnost "napíchnout" poskytovatele internetu a dalších digitálních služeb a sledovat komunikaci vybraných lidí. Takzvanou kybernetickou ochranu v rukou vojenské kontrarozvědky bude ve středu schvalovat vláda.
Důslednější kontrolu zpravodajských služeb má zajistit vládní novela, kterou v pátek v prvním čtení schválili poslanci. Na všechny zpravodajské služby má nově kromě poslanců dohlížet pětičlenný nezávislý orgán. Teď se novelou budou zabývat sněmovní výbory.
Přestože je Česko součástí koalice proti Islámskému státu, vojenští zpravodajci loni nezjistili žádné informace nasvědčující tomu, že by v ČR hrozil teroristický útok. Přibývalo ale hrozeb pro kybernetickou bezpečnost státu, celková rizika v této oblasti ale vojenská kontrašpionáž označila za "nízká až střední". Vojenské zpravodajství také zjistilo, že při akvizicích ministerstva obrany dochází k nehospodárnému nakládání s penězi a jejich neúčelnému vynakládání. Zjistilo i pokus o kartelovou dohodu firem, které se účastnily výběrového řízení.
Vinná. Nevinná. Nevinná. Tak soudila již třikrát soudkyně Helena Králová Janu Nečasovou (Nagyovou) v kauze zneužití vojenské tajné služby.
Obvodní soud pro Prahu 1 vynesl rozsudek v kauze Jany Nečasové a údajného zneužití Vojenského zpravodajství. A všechny obžalované zprostil. Nečasová, dříve Nagyová, a trojice tehdejších zpravodajců čelí obžalobě kvůli sledování bývalé manželky premiéra Radky Nečasové a dvou pracovníků z Úřadu vlády. Verdikt není pravomocný.
Státní zástupci požadují, aby soud potrestal exšéfku kabinetu Janu Nečasovou 3,5 lety vězení. Stejný trest navrhovali loni, kdy ji obvodní soud nakonec zprostil obžaloby. Případem se však soudkyně musí znovu zabývat a vynést nový verdikt.
Jana Nagyová podle obžaloby tlačila svého partnera, premiéra Petra Nečase, k okamžitému rozvodu s Radkou Nečasovou. To měl být důvod, proč jeho manželku nechala sledovat. Nečas se své někdejší šéfky kabinetu už v minulosti zastal, tvrdí, že s Radkou řešil rozvod už o rok a půl dříve. Z telefonického odposlechu vyšlo najevo, že Nečas manželku požádal o rozvod až počátkem roku 2013. Kauza Vojenského zpravodajství vedla před třemi lety k pádu Nečasovy vlády.
Bývalá šéfka kabinetu premiéra Jana Nečasová (dříve Nagyová) znovu stanula před Obvodním soudem pro Prahu 1 kvůli údajnému zneužití Vojenského zpravodajství. Kauza se vrátila na začátek, protože městský soud zprošťující rozsudek zrušil. Soudkyně Helena Králová má znovu rozhodnout o tom, jestli Nečasová nechala sledovat bývalou manželku premiéra Radku Nečasovou. V pondělí ráno začalo líčení výslechem znalce, který by měl říct, zda se jednalo o sledování, nebo o takzvané kontrasledování, jak ve svém prvním verdiktu napsala Králová. Ta tuto část líčení pro veřejnost uzavřela. Kromě Nečasové jsou obžalováni i bývalí členové Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek.
Přesně před třemi roky přišel podnikatel Luboš Pašek, přítel Romana Janouška, o padesát milionů korun. V rámci rozsáhlé razie, která skončila až pádem vlády premiéra Petra Nečase, mu je zabavili detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Dodnes nedostal Pašek zpět ani korunu, i když nebyl z ničeho obviněn.
V případu Vojenského zpravodajství, který vedl k pádu Nečasovy vlády, čelí obžalobě i bývalí šéfové instituce Milan Kovanda a Ondrej Páleník a zpravodajec Jan Pohůnek. V roce 2012 se údajně nechali od Nagyové zaúkolovat ke sledování ženy premiéra bez vědomí ministra obrany.
