Situace s vodou jde v Česku od extrému k extrému. Obce, které dlouhodobě sužuje sucho, čelí po přívalových deštích povodním. Lenka Slavíková z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně nabízí opatření, které může řešit oba problémy najednou - například tůně či mokřady. Vlastníci pozemků ale při jejich stavbě narážejí na byrokratické překážky, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
S několika suchými roky za sebou se potýkají německé Drážďany. Primátor Dirk Hilbert reportérce Aktuálně.cz prozradil, jak saská metropole hospodaří s vodou. V našem městě razíme koncept, který se jmenuje ekologická síť. Znamená to, že celé Drážďany jsou pokryté stále zelenými „spojnicemi“, říká v rozhovoru Hilbert.
Úpravna vody v Hradci Králové umí připravit pitnou vodu z řeky Orlice. Je k tomu potřeba několik fází. Říční voda se nakonec mísí s vodou z vrtů. Společnost Královéhradecká provozní bere asi 40 procent vody z Orlice při jejím průtoku městem. V Česku je nyní trendem doplňování úpraven o ozonizace a filtry s aktivním uhlím kvůli pesticidům, které do vody čím dál více pronikají.
Plovoucí plošina s čerpadly je v Česku unikát. Z Vranovské přehrady vytlačí surovou vodu do úpravny Štítary. Ta ji potom posílá 80 000 obyvatel okresu Třebíč. Plošina je dokonce registrována jako plavidlo s domovským přístavem v Přerově. Těžkou konstrukci nadnášejí tři plováky vyrobené z železničních cisteren. Kvůli kolísání hladiny v době sucha se ale životnost jedinečného zařízení rychle krátí.
Podívejte se, jak Praha dle slov náměstka pražského primátora Petra Hlubučka (STAN) hodlá i nadále postupovat při zadržování vody v krajině. "Na rozdíl od vlády konáme," vzkázal Hlubuček ministerstvům zemědělství a životního prostředí, které podle něj až teď přichází na to, že sucho bude opravdu problém, a teprve vymýšlí opatření.
Povrchovým tokům výrazně klesá průtok, to se projeví i na výšce hladin přehrad. V tu chvíli musí vodní nádrže v Česku situaci zachraňovat tím, že se propojí. Podívejte se na reportáž, kterou Aktuálně.cz natočilo ve spolupráci s Hospodářskými novinami na Luhačovicku a na Vranovské přehradě.
Mít na zahradě bazén se v posledních letech stalo v Česku téměř stejnou samozřejmostí jako postavit si u domu trampolínu, pokud máte děti. Jenže s pokračujícím obdobím sucha to nejde dohromady. K zákazu napouštění bazénů proto přistoupily už stovky obcí. Možný ústupek - že by lidé za vyšší odběry vody platili výrazně více peněz - zatím zůstává jen ve fázi úvah.
Je to ekonomická sebevražda, komentují odborníci záměr české vlády stavět přehrady. "Nejsou jediným nástrojem pro boj se suchem, ale jsou zásadní pro řešení nedostatku vody," věří však ministr zemědělství Miroslav Toman. Už od roku 2011 existuje 65 lokalit, které jsou chráněné pro akumulaci povrchových vod. Nově jich přibylo dalších 31. Podívejte se, kde všude by jednou mohla stát přehrada.
Konflikty o vodu jsou už nyní častější než v minulosti, voda ale bývá jen jedním z mnoha faktorů, upozorňuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz přední americký expert na vodu Charles Iceland z World Resources Institute. "Dokud se situace s vodou bude zhoršovat, bude více svárů a část z toho bude násilná. Je to něco, co lidé musí přežít. A pokud to nezvládnou, budou zoufalí," upozorňuje.
Smysl má zachránit půdu a lesy, pokud to ještě jde, nediktovat přírodě, nechovat se k ní pansky, neznásilňovat ji stále dokola. Naslouchat jí, učit se jí znovu rozumět.
Ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021, uvedl v úterý na tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Sucho letos v Česku podle Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Následkem bude další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích. Dřívější sucho je způsobeno slabou sněhovou pokrývkou a také nedostatkem deště na jaře.
Palčivé sucho s sebou přináší i otázky, které jsme si dosud nebyli zvyklí klást. Třeba tu titulní. Vody bylo doposud dost pro všechny. Je ale čím dál zjevnější, že příští časy budou jiné. Co s námi udělají?
Značná část koryta Labe je v Drážďanech už na konci dubna suchá. Na druhé straně hranic v Česku, odkud řeka do Německa přitéká, není situace lepší. V Labi v Ústí nad Labem bylo 28 procent měsíčního průměru. Rok 2020 by se mohl pro Německo stát třetím rokem v řadě, kdy zemi trápí extrémní sucho.
Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Do letošního roku vstupuje země v horší kondici než do několika posledních let, které byly následně označené za velmi suché.
Vody ubývá, studny vysychají, lesy mřou a snímky krajiny připomínají katastrofické filmy. Skoro jako by nás už mohl zachránit jen zázrak. Realita je přece jen veselejší. Krok správným směrem může udělat hned zítra ráno úplně každý.
Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let, vyplývá z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho.
Tisíce vědců nejen z Evropy v petici kritizují způsoby průmyslového zemědělství či systém zemědělských dotací. Jejich varování před neudržitelností hospodaření ale přišlo se začátkem koronavirové pandemie a vyzní tak zřejmě do ztracena. "Většinou vás 'odignorují', nedočkáte se žádné reakce. Mimo jiné proto, že je na to navázaný obrovský byznys," říká v rozhovoru přírodovědec Jakub Hruška.
Zima a začátek jara nevěstí nic dobrého. V půdě chybí až 40 % vody, ale to není to nejbolavější. Bát se musíme nedostatku vody v tocích, upozorňuje rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Připravili jsme se o kapacitu sedmi lipenských přehrad, tuhle vodu nedokážeme zadržet. V Česku jsou i stohektarová pole a ta podle naší studie fungují jako tepelný ostrov větší než okresní město, říká.
Ani celonárodní karanténa nezabránila anglickým uživatelům Instagramu, aby se hromadně vydávali ke dvěma bývalým vápencovým lomům v Harpur Hillu, které si díky své jasně modré vodě vysloužily přezdívku "Modrá laguna". Policie se proto rozhodla pro radikální krok, aby fotekchtivým návštěvníkům vzala vítr z plachet - obarvila vodu na černo, napsal zpravodajský server CNN.
