Reklama
Reklama

Voda


Sucho - půda - pole - lány - traktor - zemědělství
Sucho - půda - pole - lány - traktor - zemědělství
Sucho - půda - pole - lány - traktor - zemědělství

I když prší, sucho se nevyřeší. Přestalo se téměř orat a půda je mrtvá, říká odborník

"Člověk sice neporučí větru ani dešti, ale za potíže se suchem a povodněmi si může do značné míry sám. Velcí zemědělci a developeři přetvořili krajinu tak, že neumí zadržovat vodu," říká šéf kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. "Pěstujeme na obřích neoraných lánech, po nichž voda jen steče. Stejně jako po stále přibývajícím betonu, v který developeři čím dál snadněji přeměňují i tu nejcennější půdu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Na řekách se stala zvěrstva a z půdy děláme mrtvý písek, sucho je výzva, říká Hrkal
Na řekách se stala zvěrstva a z půdy děláme mrtvý písek, sucho je výzva, říká Hrkal
Na řekách se stala zvěrstva a z půdy děláme mrtvý písek, sucho je výzva, říká Hrkal

Na řekách se stala zvěrstva a z půdy děláme mrtvý písek, sucho je výzva, říká Hrkal

Splachovat pitnou vodou je mrhání, zvykli jsme si na vodní blahobyt. Je na nás, jestli budeme pokračovat v marnotratném využívání vodních zdrojů, nebo se z něj poučíme, míní hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Dokud lidem poteče voda z kohoutků, budou si myslet, že se jich to netýká. Měli bychom jít zpátky ke kořenům a vrátit vodní síť do původního stavu, říká. Budoucnost ale vidí optimisticky. Každé sucho má technické řešení, je to výzva, ale není to fatální problém, protože víme, co s tím udělat, myslí si Hrkal.

Reklama
Mapa zatopených stařin Kladenských dolů rozkládající se pod územím několika obcí
Mapa zatopených stařin Kladenských dolů rozkládající se pod územím několika obcí
Mapa zatopených stařin Kladenských dolů rozkládající se pod územím několika obcí

Milionům kubíků vody pod Kladnem hrozí znečištění z Poldi. Město to příliš neřeší

Do dolů pod Kladenskem se vrátily miliony kubíků vody, které by teoreticky mohly napojit celý region a pomoci mu ve stále těžším boji proti suchu. K využití tohoto zdroje se však nikdo nemá a co hůř, hrozí mu znečištění. Pokud voda vystoupá až k zamořenému území bývalé ocelárny Poldi, bude zřejmě znehodnocena. Nikdo však neví, zda k tomu skutečně dojde, což brání vynaložení stovek milionů potřebných k odvrácení takového scénáře.

Nedostatek vody ve Venezuele
Nedostatek vody ve Venezuele
Nedostatek vody ve Venezuele

Foto: Boj o vodu. Venezuelci nemají co pít, nabourávají potrubí a jezdí k potokům

Nejdříve došly peníze, pak už je ani nebylo za co utrácet. V kdysi bohaté Venezuele chybí jídlo, léky a teď je na řadě i voda. Výpadky elektřiny přerušily na většině území Venezuely rozvod pitné vody. Kohoutky v některých domácnostech ale vyschly už před několika týdny a voda se pro zoufalé Venezuelce stává dalším nedostatkovým zbožím. Miliony obyvatel utekly během posledních několika let do sousedních zemí. Ti, co zůstali, bojují o přežití. "Jsme tak bohatá země. Není fér, že se tohle děje," popsala americkému listu Washington Post Jakeline Moncadaová, matka tří dětí, která už týdny chodí sbírat vodu do koryta potoka nedaleko Caracasu.

Reklama
Zuzana Kopiláková, Český ostrovní dům
Zuzana Kopiláková, Český ostrovní dům
Zuzana Kopiláková, Český ostrovní dům

Takhle budou jednou bydlet i Češi: Solární panely místo střechy a na WC dešťová voda

Hlavním trendem v bydlení je v posledních letech hlavně energetická soběstačnost. V kurzu jsou projekty a domy, které dokážou energii nejenom šetřit, ale ideálně i vyrábět a úsporně nakládat s vodou. Průměrný Pražan například denně spotřebuje přibližně 105 litrů pitné vody, přičemž čtvrtinu z toho prosplachuje na toaletě. Architekti i developeři se proto čím dál častěji zaměřují na maximální využívání dešťové či užitkové vody. Podívejte se na výběr těch nejzajímavějších ekologických vizí, staveb, atypických objektů, kanceláří i celých zelených měst v Česku a zahraničí. Jejich přehled jsme sestavili v rámci světového dny vody, který připadá na pátek 22. března.

Tk po vládě v demisi
Tk po vládě v demisi
Tk po vládě v demisi

Nové dotace: Obce mohou budovat nádrže na dešťovou vodu, lidé naopak malé rybníky

Ministerstvo životního prostředí v pondělí vypsalo výzvu s dotací jedné miliardy korun na projekty takzvané velké dešťovky pro obce. Úřad tím podpoří hospodaření se srážkovou vodou, obce a města mohou postavit například velké nádrže pod komunikacemi. Naopak občané si budou moct na vlastním pozemku snadněji vybudovat malé rybníky. Tím by přispěli ke zlepšení krajiny, aby byla odolnější proti suchu,

Vodovodní kohoutek, voda, ilustrační foto
Vodovodní kohoutek, voda, ilustrační foto
Vodovodní kohoutek, voda, ilustrační foto

Vodné a stočné letos zdraží o tři procenta. Kubík bude průměrně stát 90 korun

Průměrné vodné a stočné bude letos 88 až 90 korun za metr krychlový, což je meziroční růst o 3,2 procenta. Vyplývá to z údajů členů Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK), které analyzovalo stanovené ceny pro letošní rok z 13 krajských a více než 30 okresních měst. Jde o nejnižší navýšení ze síťových odvětví, uvedl ředitel SOVAK Oldřich Vlasák.

Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Čeští vědci zjišťují, zda změny klimatu přežije
Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Čeští vědci zjišťují, zda změny klimatu přežije
Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Čeští vědci zjišťují, zda změny klimatu přežije

Oteplování planety ovlivní i vodní hmyz. Češi zjišťují, zda změny klimatu přežije

V českém Biologickém centru zkoumají, jak klimatické změny působí na vodní hmyz a jiné bezobratlé. Ti reagují na teplotu bezprostředně a jejich životní pochody se zrychlují. Vyšší teplota tak změní fungování jednotlivých druhů a může narušit vztahy v potravinovém řetězci. Více o následcích globálního oteplování na hmyz se dozvíte v reportáži Akademie věd ČR.

Reklama
Topení, ilustrační foto
Topení, ilustrační foto
Topení, ilustrační foto

Nastává konec levných energií. Podívejte se, jak zdraží plyn, teplo, elektřina i voda

Energetické firmy si právě uplynulý rok opravdu užily. Po letech propadů cen a předpovědí o konci klasické energetiky se vývoj otočil o 180 stupňů. Jen za posledních 11 měsíců vyskočila cena elektřiny na velkoobchodních trzích o 65 procent na zhruba 58 eur za megawatthodinu. Za poslední tři roky je to růst dokonce zhruba 170 procent. Tolik nestála více než sedm let.

Pražské vodovody a kanalizace čistička voda odpad voda
Pražské vodovody a kanalizace čistička voda odpad voda
Pražské vodovody a kanalizace čistička voda odpad voda

Kvůli opravě potrubí bude v Praze do sobotní půlnoci bez tepla až 10 tisíc domácností

Odhadem pět až deset tisíc domácností v pražských Kobylisích, Bohnicích a Čimicích bude od pátečního večera do sobotní noci bez tepla a teplé vody. Pražská teplárenská bude opravovat potrubí. S pracemi firma začne kolem 22:00, oprava je naplánovaná do sobotní půlnoci. Informoval o tom dispečer Pražské teplárenské. Venkovní teploty by podle předpovědi v noci ani v sobotu neměly v Praze klesnout pod nulu. Měnit se bude část potrubí o půlmetrovém průměru v Přemyšlenské ulici. O netěsnosti na potrubí firma ví zhruba dva dny, řekl dispečer.

Reklama
Praha spustila novou linku na čistění odpadních vod. Podívejte se, jak se stavěla
Praha spustila novou linku na čistění odpadních vod. Podívejte se, jak se stavěla
Praha spustila novou linku na čistění odpadních vod. Podívejte se, jak se stavěla

Praha spustila novou linku, která vyčistí polovinu odpadních vod. Takhle ji stavěli

Na pražském Císařském ostrově začala fungovat nová linka na čistění odpadních vod. Stála 6,1 miliardy korun. Stávající vodní linka nesplňuje ekologické požadavky, zejména pokud jde o obsah dusíku ve vypouštěné vodě. Nová linka, která zvládne vyčistit polovinu odpadních vod z hlavního města, kombinuje mechanické, chemické a biologické čištění.

Pohrdají města dešťovou vodou? Víc než polovina jí zmizí v kanálu, říká Stránský
Pohrdají města dešťovou vodou? Víc než polovina jí zmizí v kanálu, říká Stránský
Pohrdají města dešťovou vodou? Víc než polovina jí zmizí v kanálu, říká Stránský

Pohrdají města dešťovou vodou? Víc než polovina jí zmizí v kanálu, říká Stránský

Řada měst situaci podceňuje, změnit myšlení projektantů a úředníků je ale složité, popisuje David Stránský z ČVUT. Zatímco v centrech měst podle něj odteče bez užitku až 55 % dešťové vody, v lese je to méně než 10 %. Zeleň je nedostatečně využitá, zelené střechy například dokážou odpařit 80 % vody, přes výměník může voda sloužit jako jednoduchá klimatizace, případně se dá jímat a použít k zalévání nebo ke kropení ulic, vypočítává možnosti využití předseda Asociace pro vodu. Pokud se něco nezmění, nebudou města příjemným místem k žití a bude v nich velké vedro, dodává.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama