Před třiceti lety zde bylo jen pár bytovek. Dnes je Lipno nad Vltavou jedním z nejoblíbenějších turistických letovisek v Česku se sjezdovkami, plážemi i wellness hotely. "Stále jsme na začátku," říká starosta Zdeněk Zídek. To se nelíbí části místních a aktivistům, podle kterých rozvoj turismu ohrožuje ráz krajiny i kvalitu vody. Lipensko rozděluje nebývalý spor, ve kterém není nouze o ostrá slova.
Obrázek starobylých uliček Českého Krumlova přeplněných turisty. Rok co rok se opakující kolorit. Předloni ho změnila pandemie covidu. Možná navždy, radnice o návrat do dob extrémního náporu, jednoho z největších v zemi, nestojí. I přesto turismus z centra dál vyhání místní, posledním 250 obyvatelům zde chybí samoobsluha i parkování. Centrum je odsouzené stát se skanzenem, přiznává vedení města.
Kapela Vltava vydala nové album. Písní, podle níž je pojmenované, textař, zpěvák a kytarista Robert Nebřenský promlouvá o smrti. V jejím názvu přitom posluchačům vzkazuje, že "sranda musí bejt" - Spass muss immer sein.
Dechberoucí snímky přírody i poetika industriální krajiny. Takový je obsah galerií Aktuálně.cz, které vám přiblíží Česko z výšky. Na více než 250 fotografiích zhlédnete místa, kde se psala historie dávná i ta moderní. Prohlédněte si unikátní záběry a poznejte naši zem z ptačí perspektivy.
Nové album nazvané Spass muss immer sein, v překladu Sranda musí být, uplynulý pátek vydala česká skupina Vltava. Pojala ho jako koncepční nahrávku, jednotlivé písně různě polemizují s tvrzením v názvu, říká autor, zpěvák a kytarista Robert Nebřenský. Desku se spoluhráči pokřtí 25., 26. a 27. ledna nadcházejícího roku v pražském klubu Jazz Dock.
Česko si letos v létě připomíná výročí dvou nejničivějších povodní v historii z let 1997 a 2002. Ačkoli se díky opatřením snižuje rozloha oblastí nejohroženějších povodněmi, stále v nich žije přes sto tisíc lidí. Experti upozorňují, že kdyby dnes přišly povodně podobné těm z přelomu tisíciletí, nezpůsobily by již takové škody. Vznikl lepší informační systém, nové hráze a modernizovaly se přehrady.
Stačí se rozhodnout, sednout do auta nebo do vlaku a vyrazit. Přísná protiepidemická opatření posledních dvou let cestování po Česku nepřála, teď je to ale jinak. Žádné lockdowny ani stres kvůli propadlému testu na koronavirus. Místo toho je možné navštívit české hrady, rozhledny, historická města a další památky. A otestovat si znalosti v kvízech Aktuálně.cz nebo v nich najít inspiraci.
Výtržník byl na Slovanském ostrově v Praze agresivní na lidi. Před policií skočil do Vltavy a snažil se uplavat, policisté ho pak pronásledovali na neohrabaném šlapadle. Aby ale muže dostihli, museli si půjčit motorový člun.
Pražská čtvrť Smíchov je známá pro svou průmyslovou a dělnickou minulost. Sídlila zde první manufaktura v Česku, slavný pivovar Staropramen i největší strojní podnik v Rakousku-Uhersku. Původně šlo přitom o oblíbené rekreační místo pražských šlechtických rodin plné honosných vil i zemědělských usedlostí. Před 100 lety se Smíchov stal součástí nově vzniklé metropole - Velké Prahy.
Mezinárodní architektonickou soutěž na podobu nové budovy filharmonie v Praze vyhrálo dánské studio Bjarke Ingels Group, které se proslavilo spalovnou odpadu se sjezdovkou na střeše v Kodani. "Navrhnout koncertní sál pro filharmonii je pro mě splněný sen," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz zakladatel studia Bjarke Ingels. Podle plánu města má být koncertní hala dokončena v roce 2032.
Zpráva o projektu nového "chrámu hudby" trčí nad zvěsti o vraždění na Ukrajině. Nad obavy, zda Putin použije atomové zbraně. Trčí nad informace o problémech s plynem a energiemi. Nad naše obavy o budoucnost.
Praha ukázala vítězný návrh moderní budovy Vltavské filharmonie. Přitom hlavní město usiluje o moderní koncertní sál již sto let. Příklady ze zahraničí naznačují, jak se může proměnit část města, kde by měl stát. Exkluzivně na Aktuálně.cz si prohlédněte návrhy všech devatenácti soutěžních týmů architektů, které chtěly v Praze "chrám hudby" postavit.
Stánek umění od architekta Otakara Novotného je funkcionalistický komplex staveb vybudovaný na místě bývalých Šítkovských mlýnů v letech 1928–1930. Za původním secesním návrhem stojí Jan Kotěra, pozdější podobu ve stylu art deco má na starosti Josef Gočár.
Vršovickou vodárnu v Michli navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Byla jednou z prvních staveb svého druhu v Čechách. Od roku 1907 zásobovala pitnou vodou území Vršovic, později i Braníka, Krče a Michle. Svému účelu tato stavba sloužila až do roku 1975. Původním cílem bylo dostat vodu z Vltavy až do Vršovic.
U příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie se 2. září na plovoucí scéně u pražského Slovanského ostrova uskuteční vystoupení České filharmonie. Na akci nazvané Koncert pro Evropu se první český orchestr představí pod vedením šéfdirigenta Semjona Byčkova.
Barrandovský most je nejvytíženější dopravní stavbou v Česku. Ale to není jediné unikum, kterým se může pyšnit. Neobvyklý je třeba jeho šikmý tvar nebo fakt, že při jeho plánování před čtyřmi dekádami pomáhaly počítače. Nyní ale stavbu na jihu Prahy čekají rozsáhlé opravy a s nimi spojené uzavírky. Podívejte se, jak Barrandovský most, dříve známý jako most Antonína Zápotockého, vznikal.
Podolskou vodárnu v Praze 4 navrhl ve stylu moderního klasicismu Antonín Engel a na tehdejší dobu se jednalo o velmi mohutnou stavbu. Engel, který patřil mezi představitele konzervativního křídla české meziválečné architektury, vytvořil ale více vodních staveb. Například v rodných Poděbradech nechal postavit jez a hydroelektrárnu.
Ještě nestojí, pracovně se mu říká Dvorecký most. Má do tří let spojit pražské Podolí se Smíchovem. Poté, co minulý týden ve středu zemřela významná politička a také smíchovská rodačka Madeleine Albrightová, pražský náměstek pro dopravu Adam Scheinherr navrhl, aby se most pojmenoval po ní. "Jsme z toho nadšení, budeme mostu říkat Madlenka," reagovali architekti z Ateliéru 6, kteří most navrhli.
Vědci z ČVUT a Univerzity Karlovy vytvořili ucelený informační systém o řece Vltavě, ve kterém popisují proměny řeky od pramene až po soutok s Berounkou na okraji Prahy. Chtěli zjistit, jak řeku a okolní krajinu proměnila výstavba vltavské kaskády. Výsledky bádání představují na výstavě Vltava - proměny historické krajiny. Návštěvníci uvidí nejen mapy, fotky a pohlednice, ale i virtuální 3D model.
