Záměr starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS) postavit pomník vlasovcům, kteří se v konci války podíleli na osvobození Prahy, vrací do hry otázky: Jaká byla role vojáků Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Vlasova? Proč tento hrdina bojů o Moskvu přeběhl na stranu hitlerovců? A zaslouží vlasovci pomník? Odpovídáme na ně ve zkrácené verzi rozhovoru z roku 2014.
Městská část Praha-Řeporyje nehodlá diskutovat s Ruskem o svém záměru vybudovat pomník vlasovcům. Starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) tak reagoval na pondělní protest ruského velvyslanectví v Praze, podle kterého by pomník byl porušením mezinárodních závazků Česka vyplývajících z úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů. Podle Novotného si Řeporyje vlasovce pamatují jako zachránce.
71 let od ukončení války se historici stále snaží zjistit přesný počet obětí bojů Pražského povstání. Původní poválečný seznam rozšířili o asi 1200 jmen na 2898. Nyní prochází matriky a kartotéky a snaží se dopátrat dalších obětí bojů o osvobození Prahy. První soupisy vyšly krátce po válce, od roku 1948 je ale nikdo neaktualizoval. Komunistický režim se totiž snažil význam Pražského povstání snižovat a naopak z propagandistických důvodů uměle zvyšoval podíl Rudé armády.
Akce se uskutečnila v rámci oslav 70. výročí Pražského povstání.
Nebýt vlasovců, Praha by v roce 1945 skončila podobně jako zničené a vypálené hlavní město Polska, tvrdí historik Pavel Žáček.
Rozhovor s Pavlem Žáčkem o nových poznatcích o podílu vlasovců na osvobození Československa v květnu 1945.
Rusové a Ukrajinci na sovětských tancích, nicméně v německých uniformách. Taková byla realita v Praze v květnu 1945, kde tzv. vlasovci měli podíl na bojích proti německým jednotkám SS a wehrmachtu.
