Všichni tři patří k dlouhodobým obdivovatelům ruského prezidenta Vladimira Putina. Řadí ho ke svým blízkým přátelům a jeho politiku veřejně podporují. Po invazi na Ukrajinu však nejprve mlčeli. Posléze ji francouzský herec Gérard Depardieu i americký režisér Oliver Stone odsoudili a označili za chybu. Oproti tomu herec Steven Seagal svůj názor nezměnil a obvinil Západ z jejího vyprovokování.
„Řada mých přátel a kamarádů z Ruska utekla, neodcházejí ale jen ti pronásledovaní. Spoustě z nich je válka ukradená, chtějí prostě jen odejít tam, kde se jim bude žít lépe,” říká novinářka Deníku N Petra Procházková. „Rusko v 90. letech bylo velmi chudé, ale bouřlivé a s velkou mírou svobod. Dnes je trestné i to, že vyjdete na ulici s bílým papírem,” dodává.
Ruska Ksenia Vaykhel žije v Česku devět let a živí se jako tatérka. Hned po ruském vpádu na Ukrajinu začala pořádat sbírky na pomoc zasažené zemi. Posílá tam oblečení či výživu do porodnic nebo nemocnic, ačkoliv jí za to v rodném Rusku hrozí vězení. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje strach, který panuje mezi Rusy žijícími v Česku v situaci, kdy jejich země razantně omezuje svobodu projevu.
Válka na Ukrajině děsí tím, jak i v nás, kteří ji pozorujeme zdrcující většinou prostřednictvím médií, probouzí běsy a jak si na ty běsy snadno a rychle zvykáme.
„Pravda je to, co chce car. To, co vytváří hezký obraz Ruska. Není parlament, není svobodný tisk a jediný svobodný prostředek je v románech a povídkách, proto je mimořádná role kultury,“ říká literární historik Martin C. Putna. „Putin umělce potřebuje na své straně, nestal by se Putinem, kdyby neměl systém podpor. Jako princip potřebuje, aby prostý lid měl v televizi svoji Bohdalku,“ dodává.
„Zásadním rokem pro Putina je 1999, kdy dokázal vytvořit nenávistnou atmosféru, která vyvrcholila napadením Čečenska. Něco podobného vidíme na Ukrajině. Jeho kariéře pomohli oligarchové, kteří si byli naivně jisti, že je Putin jejich věrný psíček. Část z nich na to tvrdě doplatila,“ říká o cestě k moci historik z Bostonské univerzity Igor Lukeš. „V pád Putina bych velké naděje nevkládal,“ dodává.
Český rozhlas v minulých dnech stáhl z Moskvy svoji zpravodajku Ivanu Milenkovičovou. Nemohla by dál pracovat v Rusku jako nezávislá novinářka. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz popisuje, jak se musí ruští novináři sami cenzurovat nebo jak se k většině obyvatel dostanou pouze informace posvěcené státem. "Nevidí případy utrpení běžných občanů, nevidí zničená ukrajinská města," vysvětluje.
„Pravda je to, co chce car. To, co vytváří hezký obraz Ruska. Není parlament, není svobodný tisk a jediný svobodný prostředek je v románech a povídkách, proto je mimořádná role kultury,“ říká literární historik Martin C. Putna. „Putin umělce potřebuje na své straně, nestal by se Putinem, kdyby neměl systém podpor. Jako princip potřebuje, aby prostý lid měl v televizi svoji Bohdalku,“ dodává.
Ruskou národní gardu Rosgvardia zformoval prezident Vladimir Putin před šesti lety. Uskupení s více než 300 tisíci muži slouží jako jeho osobní armáda ke stabilizaci poměrů uvnitř ruské společnosti. Svoji úlohu má i nyní při válce na Ukrajině. "Nový fenomén vidíme ve městě Cherson. Jsou tam dokumentovány formy mlácení a zastrašování proukrajinských aktivistů," uvádí analytik Pavel Havlíček.
Vladimir Putin je v čele Ruska přes dvacet let. Celý svět sleduje každý jeho krok, v době invaze na Ukrajinu o to důkladněji. Přesto o jeho osobním životě kolují jen nepotvrzené spekulace. Kolik má dětí a s kým, nevědí ani obvykle dobře informovaní ruští novináři či zahraniční korespondenti.
Dodávky protitankových střel a další techniky ze Západu dokázaly významným způsobem zpomalit ruskou invazi na Ukrajině, jednotky Vladimira Putina zastavily před velkými městy jako Kyjev, Charkov nebo Oděsa. Elitní americký generál odhaduje, že Rusko nemá sílu dobýt ukrajinskou metropoli.
Ukrajinští zemědělci se stali nechtěnými hrdiny války. Traktory, kterými táhnou ruskou těžkou techniku, se staly jednak symbolem statečného odporu, ale také námětem řady vtipů. Podívejte se na výběr fotek a videí, na kterých odvážejí tanky a obrněná vozidla. Ve výběru naleznete kromě reálných snímků i koláže s loděmi, stíhačkami či pracovnou Vladimira Putina.
Západ v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavedl masivní sankce, jen EU jich přijala už šest balíčků. Sankce míří i na konkrétní lidi z okolí Vladimira Putina a ruské oligarchy zvyklé na luxus. Podívejte se, které luxusní jachty jim úřady zabavily.
Impérium jako organizační struktura patří k ruskému myšlení dědičně. Vyjadřuje touhu po velikosti země, jež podle putinovských ideologů propojuje velkou byzantskou tradici s Čingischánovou rozpínavostí. A cítí-li se impérium ohroženo, útočí.
Sociální síť Instagram je od pondělí v Rusku nedostupná. Aplikaci nelze obnovit a na stránky se nelze dostat jinak než s použitím virtuální privátní sítě (VPN). Zatímco někteří ruští influenceři se věnují zakládání kanálů na Telegramu, jiní hledají způsoby, jak se zákazu sociálních médií vyhnout.
Prokremelský televizní kanál První ruský cílí svou propagandu i na malé děti. Ve spotu ukazuje, jak ruský chlapec ve škole usiluje o mír, zatímco jeho ukrajinský kamarád všechny mlátí klackem. "To, že se to takto polopaticky snaží vtlačit i do malých dětí, je pro mě i přesto, že ruské prostředí znám, šokující," míní šéfredaktor Aktuálně.cz a bývalý zpravodaj v Rusku Josef Pazderka.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ochotně poskytl prostor pro invazi na Ukrajinu. Rusové z běloruského území bombardují sever země dělostřelectvem a z tamních základen létají ruské letouny a helikoptéry. Plán ale nevychází podle představ. Zatímco se lavírující Lukašenko zatím nechce přímo zapojit do války, běloruské márnice zaplňují těla ruských vojáků.
V obleženém Kyjevě žije v bytě své britské kamarádky už dva týdny. Dorazil do něj těsně po začátku ruské invaze z Donbasu. Český fotograf Stanislav Krupař popisuje ukrajinskou metropoli plnou zbraní, nervózně čekající na finální úder ruských jednotek. Z města odjíždět nechce, útok Kremlu na Ukrajinu prožívá jako osobní tragédii. "Musím být tady, dokud to alespoň trochu jde," říká v rozhovoru.
Stáli ve frontách před bankomaty v zoufalé snaze vybrat peníze poté, co firmy Visa a Mastercard zastavily činnost v Rusku. Vyměňovali si informace o tom, kde se ještě dají sehnat dolary. Teď v istanbulských kavárnách tiše pročítají chaty na aplikaci Telegram a někteří organizují podpůrné skupiny, aby pomohli ostatním ruským exulantům najít bydlení.
Je obtížné určit, jestli u ruského prezidenta Vladimira Putina došlo k psychickým změnám. Nikdy u jeho prohlášení nevíme, do jaké míry odrážejí jeho duševní stav či jsou spíše jen součástí jeho širší propagandy. Velmi riskantní rozhodnutí napadnout Ukrajinu ale mohl udělat proto, že se začíná bát politické konkurence a ztráty své moci, uvádí pro Aktuálně.cz politický psycholog Jan Šerek.
