Pokud bychom chtěli shrnout třídenní summit NATO co nejstručněji, tak řekněme: "Vladimir Putin chtěl méně NATO, ale teď ho dostává mnohem více," hodnotí závěry klíčového summitu Severoatlantické aliance v Madridu, který ve středu končí, reportér Aktuálně.cz Daniel Anýž.
Ruská agrese na Ukrajině začala 24. února a od té doby získala mnoho tváří. Kdo jsou lidé, kteří o ní rozhodují? Lidé, kteří plní rozkazy ruského prezidenta Vladimira Putina, mají na něj vliv a pomáhají mu s propagandou? Přečtěte si výběr starších i novějších profilů Rusů a Rusek z dílny online deníku Aktuálně.cz, kteří stojí za Putinem a válkou.
NATO výrazně posílí obranu svého východního křídla, zejména Pobaltí a Polska, proti bezpečnostní hrozbě ze strany Ruska. Výsledkem třídenního summitu aliance, který se nyní koná v Madridu, bude i nová obranná doktrína, oživující některé prvky vojenského plánování NATO z dob studené války.
Rusko ani Ukrajina nedosáhnou v současné válce jednoznačného vítězství, předpovídá v rozhovoru pro Aktuálně.cz profesor komparativní politologie na Evropské univerzitě v Petrohradu Grigorij Golosov. Prezidenta Vladimira Putina otevřeně kritizuje, názory většiny Rusů podle něj formuje hlavně televizní propaganda.
Na 18 vzrostl počet obětí ruského raketového úderu na ukrajinské město Kremenčuk, kde v pondělí nejméně jedna střela zasáhla obchodní centrum. Dalších šest desítek lidí je podle ukrajinských úřadů zraněných a přes tři desítky se pohřešují. Záchranáři pokračují v prohledávání trosek, poznamenala agentura AP. Rusové po mnoha hodinách mlčení zveřejnili vlastní verzi.
Lídři velkých světových ekonomik G7 na summitu v Německu žertovali o Vladimiru Putinovi. Konkrétně mluvili o tom, že by ruského prezidenta praštili. Boris Johnson při sundávání svého saka poukázal na jeho polonahé fotografie a zmínil, že by Západ měl být drsnější než Putin.
V sobotu pozdě večer se lidem v centru Moskvy naskytl výjimečný pohled. Manéžní ulicí projížděla kolona vládních limuzín s blikajícími světly a houkačkami. Mířila do Kremlu, sídla ruské vlády a prezidenta Vladimira Putina.
Z osobností světové politiky Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, naopak nejvyšší nedůvěru mají vládci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko. Vyplývá to z průzkumu, který Centrum pro výzkum veřejného mínění provedlo od letošního března do května.
Ruský prezident Vladimir Putin mluvil v počátcích invaze na Ukrajinu především o nutnosti denacifikace. Teď ale od tohoto pojmu ustupuje a své kroky spíše obhajuje myšlenkou imperialismu. "To je pro Rusy jasnější a hmatatelnější poselství. Dělá jim to dobře, protože v každém Rusovi sídlí malinký imperialista a revanšista," komentuje pro Aktuálně.cz změnu komunikační strategie publicista Jiří Just.
Rusy nyní tolik netrápí prázdné regály jako na začátku války na Ukrajině, ale spíše růst cen, míní Jiří Just, publicista žijící v Moskvě. Podle ruského statistického úřadu tam inflace dosahuje 17 procent. "Jenže to jsou oficiální čísla. Když člověk přijde do obchodu, tak vidí, že zdražení je mnohem vyšší a dosahuje 40 až 50, u některého zboží dokonce 100 procent," říká Just pro Aktuálně.cz.
Jak a kdy Vladimir Putin opustí svůj úřad a co se pak stane s Ruskem? Na to se v anketě ptali reportéři Rádia Svobodná Evropa lidí napříč celým Ruskem. Někteří tvrdí, že ho někdo zabije nebo umře, jiní zase říkají, že nevidí žádné jiné kandidáty než Putina.
Spisovatel Simon Mawer je v Česku díky románům o brněnské vile Tugendhat, přírodovědci Gregoru Johannu Mendelovi nebo událostech pražského jara mimořádně oblíbený. Koncem června britský autor za svými tuzemskými čtenáři přijede na festival Slunovrat v Opavě. V rozhovoru vysvětluje, proč by se malé národy neměly podceňovat i proč se ve své nové knize vrací do období anglické průmyslové revoluce.
O budoucnost Evropy se neválčí jen na Donbasu. Zápas se o ni svádí i v hlavách lidí po celém kontinentu. A nemají-li jeho další směřování určovat extremisté, musí unijní vlády "zbrojit" i doma.
Česká zahraniční politika je po letech rozlomení srozumitelná a jednotná. Ve Washingtonu oceňují naši pomoc Kyjevu. Praha je pro Washington partnerem s cennou ukrajinskou zkušeností, o kterou se Američané zajímají.
Čtyřiapadesátinásobný reprezentant Ruska Igor Děnisov veřejně vyzval prezidenta Vladimira Putina, aby ukončil konflikt na Ukrajině. "Je to děsivé, strašné. Válka musí skončit," prohlásil osmatřicetiletý bývalý fotbalista v rozhovoru, který byl ve středu zveřejněn mimo jiné na serveru YouTube.
Dmitrij Medveděv byl svého času tváří světu otevřeného Ruska. Jako prezident jednal s Američany o odzbrojení, hovořil o modernizaci země a kriticky se vyjadřoval o sovětské minulosti. Nyní úplně otočil. Jeho výroky a také příspěvky na ruské sociální síti Telegram od začátku invaze na Ukrajinu patří k nejradikálnějším.
Když začala invaze na Ukrajinu, vypadalo to, že Sergej Kirijenko, který posledních šest let v Kremlu odpovídá za vnitřní politiku, bude odsunut na vedlejší kolej. Jestřábi ve vládě o něm již dříve hovořili jako o změkčilém intelektuálovi, jenž není schopen bouchnout do stolu. Teď je ale všechno jinak.
Jen čtyři Rusové dopředu věděli podle zdrojů agentury Bloomberg o datu a způsobu zahájení invaze na Ukrajinu. Prezident Vladimir Putin, ministr obrany Sergej Šojgu, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov a tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. V tak úzkém kruhu se rozhodlo o rozpoutání největšího vojenského konfliktu v Evropě od konce druhé světové války.
Pokud Moskvu nezastavíme, ztratíme své nejzákladnější hodnoty. Pohltí je strach a převálcuje bezduché ruské prázdno.
Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.
