I přes to, že se Rusko ve válce zdá být aktuálně tím silnějším hráčem, stupňuje ruský prezident svou výhrůžnou rétoriku, přičemž Západ nadále hledá způsob, jak k němu přistupovat. “Vladimira Putina mohou zastavit biologické faktory, ale tím bych se neutěšoval. Kde totiž máme napsáno, že ten, kdo přijde po něm, nebude ještě větší zrůda,” říká analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
Rusko poskytlo jemenským povstalcům Húsíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raketových a dronových útoků na západní obchodní lodě v Rudém moři. Napsal o tom americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované šíitské skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a destabilizovat region.
Ruští poslanci ve čtvrtek v prvním čtení schválili návrh státního rozpočtu na příští rok a rozpočtový výhled pro další dva roky, uvedla ruská média. Návrh počítá se zvýšením obranných výdajů v příštím roce o 30 procent, napsala agentura AFP, která připomněla, že v letošním roce výdaje Ruska na armádu vzrostly o 70 procent.
Za nesmysl označil běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko tvrzení, že Severní Korea vysílá vojáky na podporu ruského vojenského tažení na Ukrajině. Pokud by se tyto informace potvrdily, byl by to podle něj krok směrem k eskalaci konfliktu.
Za ruským prezidentem Vladimirem Putinem přijeli zástupci třiceti států, kteří si s hlavou země, která v roce 2022 nařídila invazi do sousední Ukrajiny, třásli rukou nebo se s ní objímali. Putin tím podle analytiků dokazuje, že ho západní sankce neuvrhly do izolace.
Ruský prezident Vladimir Putin se ocitl v nezáviděníhodné situaci, když musel čekat na společnou fotografii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem během summitu BRICS v ruské Kazani. Pro Rusko jde dosud o nejvýznamnější mezinárodní setkání od začátku agrese na Ukrajině. Putin na něm chce přesvědčit spojence, že západní snahy o izolaci Moskvy selhaly.
Srbský prezident Aleksandar Vučić nepřijede na summit rozvíjejících se ekonomik BRICS, který v úterý začíná v Kazani v Rusku. Srbsko bude zastupovat vicepremiér Aleksandar Vulin.
Smrt jejího muže v ruské trestanecké kolonii za polárním kruhem Juliju Navalnou nezastavila. Naopak, vdova po nejhlasitějším opozičníkovi Kremlu Alexeji Navalném pokračuje v jeho práci a odkrývá korupci v Moskvě. Tím ale její odhodlání zbavit se Vladimira Putina nekončí. V budoucnu by se chtěla stát prezidentkou.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina se posunul od autoritářského režimu k totalitě. V zemi probíhá indoktrinace dětí, protože si šéf Kremlu chce vychovat poslušnou generaci. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká italská výzkumnice a politická aktivistka Monique Camarraová, která se problematice Putinova režimu věnuje od událostí Euromajdanu v roce 2014.
Ruská námořní pěchota ze 155. brigády podnikla v minulém týdnu protiútok na ukrajinské opevnění v Kurské oblasti. Během operace se vojákům podařilo přepadnout tým ukrajinských pilotů dronů. Namísto aby vzdávající se muže zajali, jak ukládá mezinárodní právo, rozhodli se je zavraždit. Video z brutálního činu navíc sdíleli na sociálních sítích. Ukrajinci se ale rozhodli pomstít.
Někdejší americký prezident a současný republikánský kandidát na hlavu státu Donald Trump nehodlá říci, zda po odchodu z Bílého domu v roce 2021 hovořil s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump v rozhovoru s agenturou Bloomberg News prohlásil, že se k tomu nebude vyjadřovat, ale poznamenal, že pokud by s Putinem mluvil, byl by to chytrý krok.
Poradce ukrajinského prezidenta využil letošní udělení Nobelovy ceny míru k tomu, aby varoval Rusy. Držitelem ocenění se stala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní a podle Mychajlo Podoljaka jde o neformální varování Rusku.
Roste počet Rusů, kteří věří, že invaze na Ukrajinu přinesla jejich zemi více škody než užitku. Průzkum nezávislého centra Levada odhalil, že v září tohoto roku takto smýšlela skoro polovina obyvatel. Klesá i počet těch, kteří ve vojenských operacích kremelské armády vidí přínos. Vše má ale zásadní háček, ukončení války totiž Rusové rozhodně nechtějí za každou cenu.
Do vesnice Chabany na jihozápadním předměstí Kyjeva přijíždí velká bílá dodávka. Ze všech stran polepená ukrajinskými vlajkami veze několik vysídlených dětí a rodinu z okupované části Chersonské oblasti. Když se otevřou dveře auta, dobrovolníci skupinu lidí zahalí do ukrajinských vlajek a ujišťují ji, že už je v bezpečí.
Zemřu tady, napsal ve vazbě ruský opozičník Alexej Navalnyj, který zemřel letos v únoru. Psal o smrti, každodenním životě, o rodině, ale také o politice a válce na Ukrajině. Ukazují to úryvky z jeho pamětí, které vyjdou v angličtině pod názvem Patriot: Paměti 22. října. V pátek je zveřejnil časopis The New Yorker a list The Times.
S nepříliš velkým zájmem západních médií oslavil v pondělí 72. narozeniny ruský prezident Vladimir Putin. Činili se ale hackeři na Krymu, kteří šéfovi Kremlu nachystali dar, bez kterého by se zřejmě obešel. Nabourali se do vysílání státní televize a odvysílali jeho falešný projev, v němž mimo jiné místní vybízel k tomu, aby Ukrajině pomohli osvobodit poloostrov a další okupovaná území.
"Nechce udělat nic, čím by si nějaký generál mohl připsat zásluhy vítěze," vysvětlil expert na válku a analytik společnosti RAND Corporation Michal Bohnert, proč Vladimir Putin více nezasáhl při vpádu Ukrajiny na ruskou Kurskou oblast začátkem srpna a nejmenoval generála, který by převzal velení nad situací. Podle něj jde o přetrvávající chybu ve vedení ruského prezidenta.
Rusko palčivě pociťuje nedostatek pracovních sil ve zbrojovkách, které hledají desítky tisíc nových pracovníků. Vhodných lidí je na trhu málo a hledání specialistů trvá i měsíce, píše server BBC News a připomíná, že výroba zbraní v Rusku prudce stoupla kvůli válce rozpoutané proti Ukrajině.
Naši vojáci propouštění z ruského zajetí se často shodují v tom, co jim Rusové říkali: že si podvolí Ukrajinu a pak společně s Ukrajinci budou dobývat další země, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz známá ukrajinská právnička a ředitelka organizace Centrum občanských svobod Oleksandra Matvijčuková.
Ve Spojených státech v úterý vychází nová výbušná kniha elitního novináře Boba Woodwarda. Odhaluje například, jak americký exprezident Donald Trump na začátku pandemie koronaviru poslal vystrašenému Vladimiru Putinovi speciální covidové testy. Popisuje také vyhrocený telefonát ruského ministra obrany Sergeje Šojgua se svým americkým protějškem Lloydem Austinem.
