S ruskou právničkou napojenou na Kreml se loni v červnu setkali Donald Trump mladší, zeť nynějšího prezidenta Jared Kushner a bývalý šéf Trumpovy volební kampaně. Informoval o tom v neděli deník The New York Times (NYT), podle kterého jde o první potvrzenou soukromou schůzku prezidentových blízkých spolupracovníků s Rusy.
Prezidenti USA a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin se dohodli na příměří na jihozápadě Sýrie, které by mohlo platit od neděle. Na tiskové konferenci po dnešním jednání obou prezidentů to řekli ministři zahraničí Ruska a Spojených států Sergej Lavrov a Rex Tillerson. Lavrov uvedl, že na dodržování klidu zbraní bude dohlížet ruská vojenská policie. Během jednání hovořili Putin s Trumpem podle Tillersona o možnosti příměří rozšířit i na další oblasti, kde je podle nich zastavení bojů možné. Dodal také, že Washington s Moskvou mají stejný zájem na tom, aby se v zemi obnovila stabilita. Obě země také souhlasí, že o budoucí vládě v Sýrii je třeba diskutovat a zvolit ji demokraticky.
Na jedné straně hořící auta a zranění policisté, na straně druhé diplomatická setkání významných světových politiků. Takový je páteční obraz severoněmeckého města Hamburk. Levicoví radikálové, kteří pořádají demonstraci s názvem "Vítejte v pekle", tu brojí proti summitu předních světových ekonomik G20. Političtí lídři se sjeli k jednání dopoledne. Na summitu, který bude trvat do sobotního odpoledne, chtějí státníci probrat zejména otázky volného obchodu a ochrany klimatu.
Lídr ruské opozice Alexej Navalnyj je na svobodě. Odvolací soud mu v červenci zmírnil trest za opakované porušování zákonů ohledně konání demonstrací. Ve vězení si tak nakonec odseděl o pět dní méně. Před propuštěním Navalného podnikla ruská policie několik razií v moskevském sídle a regionálních pobočkách jeho organizace Fond boje s korupcí.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek vyzval Rusko, aby přestalo destabilizovat Ukrajinu. A potvrdil, že USA stojí za společnou obranou NATO. Nyní přijel do Hamburku na summit nejvyspělejších ekonomik G20. Zde se už poprvé setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na rozdíl od přátelské atmosféry, kterou zažil ve čtvrtek ve Varšavě, čeká nyní Trumpa minové pole problémů - především odpor členů G20 proti jeho zahraničně-ekonomické politice.
Americký prezident Donald Trump navštíví Polsko, když přijede do Varšavy na summit polsko-chorvatského projektu Trojmoří. Pro Poláky je to velký úspěch. Doufají, že dokážou ovlivnit Trumpův názor na Rusko - především pak na protiruské sankce související s projektem nového plynovodu Nord Stream 2. Podle analytiků ale Trumpova návštěva nemusí nic reálného změnit. "Návštěva Donalda Trumpa může přinést rétorickou podporu Trojmoří, ale nevyplynou z ní žádné konkrétní projekty," domnívá se polský think-tank Polityka Insight.
Ruský prezident Vladimir Putin se setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Moskvě. Mluvili spolu hlavně o obchodu mezi oběma zeměmi. Ten se za první čtyři měsíce letošního roku podle Putina zvýšil o 37 procent, uvedla agentura TASS. Oba prezidenti během návštěvy podepíší podle dřívějších informací čínského ministerstva zahraničí kontrakty v celkové výši 10 miliard dolarů (230 miliard korun). Si Ťin-pching zároveň od Putina během ceremonie v Kremlu obdržel za "vynikající službu ruskému a čínskému lidu" nejvyšší ruské státní vyznamenání, a to Řád svatého apoštola Ondřeje.
Politické strany se stávají stále aktivnějšími na sociálních sítích. Některé dokonce shánějí dobrovolníky či úkolují své členy, aby pod příspěvky vyvažovali negativní komentáře těmi pozitivními. Podle odborníka na sociální sítě Petra Zavorala je nyní nejvíce negativních komentářů pod příspěvky ČSSD, která se snaží zmobilizovat aktivní členy, aby na sítích diskutovali a vyrovnávali negativitu. Podobně je na tom i hnutí ANO. Naopak zelení, lidovci či Starostové hledají pro stejnou činnost dobrovolníky.
Ruský prezident Vladimir Putin prodloužil až do konce příštího roku platnost ruských opatření přijatých jako odpověď na sankce Evropské unie. Oznámila to ruská média s odvoláním na v pátek zveřejněný prezidentův výnos. Jde hlavně o zákaz dovozu západních potravin, který Rusko vyhlásilo v srpnu 2014 v reakci na sankce Západu, přijaté kvůli ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny. Na seznamu zakázaných produktů jsou především masné a mléčné výrobky, ryby, ovoce a zelenina. Členské země EU schválily prodloužení hospodářských sankcí ve středu. EU sankce svázala s prosazením mírových dohod z Minsku, platit budou nejméně do konce ledna 2018.
Kreml pouze uvedl, že Kissinger přijel do Ruska na výroční expertní fórum Primakov Readings nazvané po bývalém ruském premiérovi. Kissinger je dodnes vlivný poradce a nedávno se sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin se příští týden v rámci summitu G20 v Hamburku poprvé osobně sejdou. Oznámil to Trumpův bezpečnostní poradce Herbert Raymond McMaster. "Naše vztahy s Ruskem se neliší od jiných zemí, pokud jde o to, jak jim sdělujeme naše obavy, kde vidíme problémy vztahů, ale i příležitosti," řekl McMaster novinářům. Summit proběhne 7. a 8. července.
Spojené státy jsou poté, co se Donald Trump stal prezidentem, vnímané jako méně důvěryhodné než za předchozího prezidenta Baracka Obamy. Vyplývá to z průzkumu společnosti Pew Research Center. Pokud jde o důvěryhodnost samotných světových lídrů, Trumpovi důvěřuje jen 22 procent dotázaných. Skončil tak až za čínským prezidentem Si Ťin-pchingem (28 procent) a ruským lídrem Vladimirem Putinem (27 procent). Respondenti nesouhlasí hlavně s Trumpovým odstoupením od dohody o klimatu a také s plánem vybudovat zeď na hranici s Mexikem.
Josif Stalin porazil Vladimira Putina. V anketě o největší historickou osobnost se nejvíce Rusů vyslovilo pro někdejšího diktátora. O druhé místo se dělí současný ruský prezident Putin s básníkem Alexandrem Puškinem. Při obdobném průzkumu před pěti lety se v první pětici na žebříčku objevila stejná jména, jen za Stalinem tehdy následovali Vladimír Iljič Lenin a Petr I.
Lídr ruské protiputinovské opozice Alexej Navalnyj příští rok nemůže kandidovat v prezidentských volbách. Oznámila to ruská centrální volební komise. Jako důvod uvedla, že Navalnyj byl v únoru odsouzen za zpronevěru. Nynější prezident Vladimir Putin podle ústavy může kandidovat, v nedávné televizní debatě ale neřekl, zda tak učiní. Pokud se voleb nezúčastní Navalnyj, nebude mít Putin žádného skutečného protikandidáta.
Evropská unie bere Česku suverenitu, prohlásil na Žofínském fóru prezident Miloš Zeman. Právě ta je přitom podle hlavy státu naším hlavním národním zájmem. "Jsme malá země, netýkají se nás mocenské sféry vlivu. Náš zájem je mít suverénní stát," řekl Zeman s tím, že Evropská unie ji v mnoha ohledech pošlapává. "Nacházím jisté podobnosti mezi pojmem omezené suverenity, kterou prosazoval Brežněv, a pojmem sdílené suverenity, kterou razí EU."
Nacionalistické hnutí Řád národa, agitující české voliče ve spojení s kontroverzním zpěvákem Tomášem Ortelem, sídlí v pražské vile, která patří ruské ambasádě. Je zde v podnájmu u Zdeňka Zbytka, blízkého přítele českého prezidenta Miloše Zemana. Je to náhoda, tvrdí Zbytek i "vůdce" radikálního politického hnutí Josef Zickler.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina neznamená pro Rusko případné zavedení nových sankcích kolaps. Dodal ale, že to zajisté bude komplikovat rusko-americké vztahy. Nové sankce proti Rusku schválili američtí senátoři tento týden. Má jít o trest za údajné vměšování Moskvy do prezidentských voleb v USA. Nyní musí sankce potvrdit ještě Sněmovna reprezentantů a podepsat prezident Donald Trump. Sankce, které jsou připravovány bez přítomnosti Evropské unie, kritizuje Německo i Rakousko.
Jedny z posledních respektovaných novin v Rusku přechází do rukou nového majitele. Mediální skupinu RBK, jež psala o tématech nepříjemných prezidentu Putinovi, bude vlastnit magnát, který se ve vlastních listech takovýmto kauzám vyhýbal.
Prezident Vladimir Putin opět uspořádal každoroční živý přenos, ve kterém mu lidé pokládají otázky a on odpovídá. Rádio Svobodná Evropa se zeptalo Rusů v několika městech na otázky, které nikdo před kamerami Putinovi nedá.
Ruskému opozičnímu aktivistovi Ildaru Dadinovi soud ve čtvrtek uložil pokutu 20 000 rublů (asi 8000 Kč) za čtení ruské ústavy na Rudém náměstí v Moskvě. Podle stanice BBC ho soud uznal vinným z porušení pravidel pro pořádání veřejné akce. Dadin byl v roce 2015 odsouzen ke třem letům vězení za opakovanou účast na nepovolených demonstracích. Ruský ústavní soud ale tento rozsudek zrušil a nařídil vězně propustit. Po jeho propuštění z vězení letos v únoru zadržela moskevská policie Dadina hned několikrát. V dubnu mu soud udělil pokutu 15 000 rublů za účast na protestu u ruského ministerstva vnitra, při kterém policie zadržela více než tři desítky lidí.
