Ani poté, co vláda Petra Fialy vytvořila dlouho slibované centrum strategické komunikace, se situace podle expertů příliš nezměnila. Zatímco ve vyspělých zemích tvoří komunikační zakázky veřejného sektoru až 20 procent celého trhu, v Česku je to pouze jedno procento. Analýza navíc ukázala, že počet zadaných zakázek loni klesl o téměř 16 procent. Vláda přesto tvrdí, že má komunikaci pod kontrolou.
S pomalejším růstem důchodů od letošního června souhlasí 37 procent lidí, 55 procent je proti a zbývajících sedm procent neví. Ukázal to aktuální průzkum agentury NMS Market Research. Novelu o omezení valorizace ve čtvrtek i přes výhrady podepsal prezident Petr Pavel. Průměrná měsíční penze tak vzroste o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun.
Pravidelná aktualizace programového prohlášení je nebezpečné novum. Žádný kabinet nikdy nedokáže dotáhnout do konce všechno, co si předsevzal. Až ten současný se ale rozhodl, že rovnou přepíše věci, za které dostal důvěru sněmovny.
Že bude mimořádné jednání k vládnímu návrhu na snížení červnové valorizace důchodů dlouhé, věděli poslanci už před jeho začátkem. Proto se náležitě připravili a do kanceláří si donesli karimatky, spacáky i svačinu. Schůze, která začala v úterý v deset hodin, byla v noci na čtyři hodiny přerušena. Obstrukce ze strany opozičních politiků se znovu rozběhly od středeční šesté hodiny ráno.
Ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací končí po necelém roce Michal Klíma. Pozice vytvořená zanikne a agenda připadne poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. Klíma čelil kritice kvůli Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování požádala tento týden premiéra Petra Fialu (ODS) Unie vydavatelů.
Dohodáři budou mít nárok na dovolenou, rodiče dětí můžou žádat o práci z domova a dostanou za ni příspěvek na energie. Pracovní smlouva i výpověď bude digitální. Novela zákoníku práce, která se několik měsíců měnila pod náporem nebývalého množství připomínek od mnoha úřadů a organizací, míří na vládu. Přijata musí být co nejrychleji, aby Česko neplatilo EU vysokou pokutu.
Čeští občané hodnotí práci prezidenta, Parlamentu a vlády hůře než před rokem. Prezident Miloš Zeman od nich dostal průměrnou známku 4 a podle agentury STEM je to nejhorší hodnocení, které mu veřejnost za dobu jeho působení ve funkci vystavila. Vláda si stejně jako premiér a parlament za svou činnost vysloužila od lidí průměrnou známku 3,8.
Volby by se mohly od roku 2026 konat jen v pátek od 7:00 do 22:00. Vláda schválila ústavní novelu a nový předpis o správě voleb, které s tím počítají. Podle předlohy ministerstva vnitra by také měly volby do Senátu, do zastupitelstev krajů a obcí dostat pevný termín v prvním celém říjnovém týdnu. Změnit by se mohla i pravidla pro tvorbu volebních okrsků. Předlohu nyní projedná parlament.
Úřad vlády vypracoval akční plán pro boj s dezinformacemi. Počítá s blokováním obsahu, který by ohrožoval národní bezpečnost, či úpravou zákonů tak, aby umožnily stíhat úmyslné šíření dezinformací. Cílem však není zavádění cenzury, říká spoluautor plánu Dominik Presl. "Nechceme lidi nějak omezovat. Musíme však čelit informačním kampaním, které mají za účel poškodit stát," vysvětluje v rozhovoru.
Vláda, sněmovna i prezident zaznamenali na přelomu loňského a letošního roku nárůst důvěry obyvatel Česka. Stále jim ale věří méně než 40 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Důvěra rostla v meziročním srovnání i oproti předchozímu průzkumu z loňského podzimu u všech ústavních institucí. Nejvíce lidí věří nadále starostům a obecním zastupitelům.
