Populárním zdrojem vedlejších příjmů se v Česku v posledních letech staly pronájmy bytů. Pokud se ale pronajímatelé nechtějí dostat do potíží s berními úředníky, měli by myslet na to, že i tyto příjmy podléhají zdanění. Na podání daňového přiznání elektronicky zbývá už jen několik posledních týdnů – do 2. května.
Pražané možná už nestojí o ikonické stavby tak moc, jak si plánovači města i developeři myslí, uvažuje v rozhovoru architektka a kunsthistorička Pavla Melková. Zamýšlí se v něm mimo jiné nad tím, proč se lidé negativně staví k návrhu na rekonstrukci pražského hlavního nádraží, jak strategie města odráží priority jeho obyvatel a proč v Česku chybí kvalitní kritika architektury.
Raději se díval, než mluvil. Karel Hubáček by se dal popsat jako skromný člověk, který se díky své píli a představivosti zařadil mezi nejvýznamnější československé architekty poválečné doby. Za návrh stavby Ještěd, která v sobě spojuje hotel a vysílač, získal uznání několika generací architektů i kolegů v zahraničí.
Jak dosáhnout velkých věcí za použití minimálních prostředků ukazuje výstava nazvaná A Lot With Little (Hodně s málem) v pražském Centru architektury a městského plánování. Kromě zahraničních projektů je v sále u Pragerových kostek také řada českých realizací, které chytře a udržitelně řeší témata jako bydlení, vzdělávání, nouzovou architekturu nebo proměny.
Rodinný dům na Bílé Hoře v Plzni na první pohled zaujme svým tvarem a prosklenou stěnou do ulice. Architekti ho navrhli jako soubor několika sedlových střech a vytvořili tak dojem, že je jeho střecha klikatá podobně jako cesta životem. Hlavním motivem domu ale ve skutečnosti nebyl jeho tvar, nýbrž atrium se stromem, kolem nějž se odehrává vše podstatné.
Čtyřčlenná rodina si koupila pozemek v příměstské části Prahy a najala si architekty, aby jí navrhli dům, který bude ze všech stran obklopovat zahrada. Studio Nacházel si její požadavky vzalo k srdci a zvolilo zeleň jako ústřední motiv celého projektu. Výsledkem je přízemní moderní křídlová vila, která vychází z uspořádání renesančních a barokních sídel.
Michael a Alžběta bydlí v klatovském bytě z první republiky, který jim z lásky zapůjčili prarodiče. Místo, které jako součást domu před 90 lety vybudoval předek blízkých příbuzných, je cenným dědictvím předávaným po generace, avšak po letech užívání už potřebovalo oprášit a přizpůsobit jinému stylu života. Rekonstrukci, která do bytu vnesla svěží barvy a design, vedlo studio JanskyDundera.
Nová filharmonie, která bude stát v místech dopravního uzlu poblíž pražské Vltavské, už získala jasnější podobu. Vítěz veřejné soutěže, dánské studio Bjarke Ingels Group, zpracovalo podrobnou architektonickou studii a v únoru ji předá městu. Návrh počítá s více stromy, napojením na řeku a využitím lokálních materiálů. Pokud budova získá všechna povolení, stavba začne v roce 2027.
Bývalá pošta u Masarykova nádraží v centru Prahy se promění dle návrhu českého architekta Jakuba Klašky. Bývalý člen britského studia Zaha Hadid Architects vyhrál v soutěži s návrhem, který má prvorepublikovou budovu změnit v prosklený parter s obchody a čtyřmi patry kanceláří. Majitele budovy Pentu Real Estate architekt oslovil i tím, že pracoval na výstavbě nedávno dokončené Masaryčky.
Holobyt v novostavbě a maximální rozpočet 65 tisíc korun. Kristýna Sirová a Barbora Císařová (Kudelová) ze studia Holky rády architekturu dostaly od svého kamaráda za úkol zútulnit garsoniéru v právě dokončené novostavbě na brněnské Bratislavské ulici. Z 1+kk měly vykouzlit startovací byt, kde se budou všichni cítit příjemně. Podívejte se, jak se s tím popasovaly.
Rodiče s dětmi si na víkendy chtěli dopřát místo, kam by mohli utéct před ruchem velkoměsta. Pro stavbu našli krásný pozemek v Krkonoších, který vyhlíží na okolní louky a hřebeny hor. Od architektů, které k projektu přizvali, očekávali, že nový dům bude zapadat do krajiny a respektovat tvarosloví místních chat.
O něčem takovém Tomáš Jamník dlouho snil. Violoncellista, který sedmnáct let působí v Berlíně, chtěl v centru Prahy vybudovat obchůdek, kde by místo suvenýrů nebo kosmetiky byli za výlohou muzikanti. "Přišlo mi to jako dobrý fór. Přál jsem si, aby lidi přišli z ulice a stali se součástí koncertu," vysvětluje. Jeho vize se teď stává skutečností. V Hrzánské pasáži buduje nejmenší síň v republice.
Na Masarykově nádraží v Praze oficiálně začala jeho přestavba. Vznikne platforma nad kolejištěm, lepší spojení s Florencí a namísto dosavadních sedmi kolejí budou vlaky přijíždět na kolejí devět. Bude také nový vestibul a odpočinková plocha. Hotovo má být v roce 2027 a přestavba vyjde na 3,39 miliardy korun.
Poblíž golfového hřiště v pražské Hostivaři roste moderní pavlačový dům postavený od druhého nadzemního podlaží z panelů. Po finském vzoru ho zde staví společnost YIT. V době drahých stavebních materiálů i drahé práce pomáhají prefabrikáty šetřit náklady. Česko tak začalo sledovat trend severní a západní Evropy, kde se v bytové výstavbě intenzivně prosazují už roky.
V roce 2024 bude v Praze rušno. V plánu je hned několik projektů, které zlepší dopravu, oživí některé části Prahy i její brownfieldy. Jednou z nejočekávanějších investic je oprava horní části Václavského náměstí, kam se po 40 letech vrátí tramvaje. V souvislosti s železnicí na letiště se zmodernizují nádraží a tratě a začít má i stavba části Pražského okruhu. Podívejte se na všechny projekty.
Návrh nového hlavního nádraží v Praze od dánského studia Henning Larsen Architects budí u lidí emoce i po třech týdnech od vyhlášení výsledku soutěže. Na sociálních sítích koluje stále mnoho dotazů i mýtů. Návrh jsme si prošli ve virtuální realitě v hale Virtuplexu a zástupců Institutu plánování a rozvoje se při tom ptali na nejpalčivější detaily i okolnosti rekonstrukce.
Na psech ve městě lidem nejvíce vadí, když po nich jejich majitelé neuklízejí, a trápí je také, že v ulicích běhají na volno. Vyplývá to z průzkumu, který mezi Pražany uskutečnila společnost Mars pro iniciativu Lepší město pro zvířata. Podle ankety by většina lidí uvítala, kdyby pejskaři byli více ohleduplní ke svému okolí, sbírali po psech exkrementy a absolvovali s nimi alespoň základní výcvik.
Světoznámý dánský architekt Jan Gehl se zaměřuje na urbanismus a zlepšování kvality života ve městech. Své rady předává i Praze. Jeho klíčovou tezí je podpora chodců a cyklistů namísto automobilové dopravy. Podle něj se zejména v tomto ohledu rozvoj Prahy zasekl v 90. letech. "Máte zde více aut na 1000 obyvatel než v mnoha jiných městech. Je velmi patrné, že máte raději auta než lidi," tvrdí.
Přijíždějící vlak viděli už ze strojoven na věžích. Když nebe zahalila pára a zpěv ptáků přehlušilo skřípání brzd, stáli zaměstnanci dole na peronech, aby vyložili dovezené zboží. Funkcionalistické nádraží na pražském Žižkově patřilo mezi nejrušnější překladiště světa. Od doby, kdy na něm zastavil poslední vlak, ale chátrá a čeká na své využití.
Venkovní reklamy v ulicích Prahy jako "vizuální pěst". Město se je sice snaží kultivovat, ze soukromých pozemků je ale nemůže snadno vymýtit ani v případě, že nerespektují předpisy. Proti pravidlům jsou až čtyři pětiny z nich. Aktivisté proto vidí naději v lidech, na jejichž pozemky firmy plachty a billboardy umisťují. Říct "ne" penězům za reklamu je podle nich cesta, jak se situaci bránit.
