Český premiér Bohuslav Sobotka vyzval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby francouzské firmy působící v Česku zvedly platy svým zaměstnancům. V Bruselu se s Macronem sešli i ostatní lídři středoevropských zemí visegrádské čtyřky. Řešili spolu některé odlišné pohledy na problematiku Evropské unie. "Macronovo zvolení prezidentem by mohlo přispět k tomu, aby se věci pohnuly," tvrdí Sobotka.
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Míříme někam k ruskému režimu, jehož dopad na společnost vidíme dnes a denně: nesvoboda, potírání nezávislosti, diktát.
Dobrovolně jsme se nabídli vzít tisíc sto uprchlíků. Nevzali. Česká vláda nedrží slovo a dělá z toho přednost, chytrost. Jedná krátkozrace, hloupě.
Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).
Rusko brání naše "tradiční hodnoty", jakými jsou rodina, víra či morálka, ukázal průzkum Mezinárodního republikánského institutu. Dvě pětiny oslovených Čechů naopak věří, že Evropská unie obyvatele nutí od tradičních hodnot upustit. Podobně se vyjadřovali i dotázaní v dalších zemích visegrádské čtyřky.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron se bude soustředit na bezpečnost v Evropě i na další integraci eurozóny. Česko má díky tomu šanci výrazně posílit váhu svého hlasu v EU, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Yves Bertoncini, ředitel Institutu Jacquese Delorse v Paříži. Polsko a Maďarsko se podle něj kvůli současným problémům dostávají na okraj zájmu unie. Češi mají ale šanci vtisknout středoevropské visegrádské čtyřce pozitivní náplň, tvrdí Bertoncini. Momentálně ale podle něj považují V4 na Západě za spojenectví, které umí jen říkat "ne".
Ještě loni se zdálo, že Macron nemá šanci. Nový, mladý, málo zkušený. A vyhrál. Stejně to může proběhnout v českých prezidentských volbách.
Evropská komise odmítla rakouskou žádost, aby Vídeň nemusela v rámci povinných kvót přijímat uprchlíky z Řecka a Itálie. V rámci kvót má Rakousko přijmout 1900 žadatelů o azyl. Jeho vláda nakonec v reakci na odpověď Evropské komise potvrdila, že to udělá. Kvóty ale zatím splnilo jen minimum zemí, a Evropská komise proto hrozí žalobami. Jedna z nich může dopadnout i na Česko, které zatím v rámci kvót přijalo jen dvanáct uprchlíků.
V Rakousku během posledních dvou let požádalo o azyl celkem 130 000 lidí. Kancléř Christian Kern proto odmítá povinnost přijímat další uprchlíky na základě dohody o přerozdělování běženců, kteří přišli do Řecka a Itálie. Pokusí se proto vyjednat u Evropské komise výjimku. Na základě kvót by mělo přijmout dalších asi 2000 uprchlíků, dosud ale nepřijalo žádného. Evropská komice už vyzvala Rakousko, aby plnilo své závazky.
Představitelé zemí visegrádské čtyřky jednají ve Varšavě o inovacích a výzkumu. Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko se chtějí stát atraktivním regionem pro výzkumníky i start-upy. Odpoledne se ke spolupráci v této oblasti zavážou svým podpisem premiéři V4.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie mají v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. V některých otázkách se ale neshodnou. Německo, Francie a Itálie podporují model vícerychlostní unie, jak ho počátkem měsíce navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. To se ale nelíbí Česku ani dalším středoevropským zemím.
Ukrajinští hackeři publikovali korespondenci běloruského aktivisty Alexandra Usovského. Ten dostal sto tisíc eur na vybudování sítě proruských organizací ve střední Evropě. V Česku Usovskij spolupracoval se stalinisty, v Polsku zase s ultranacionalisty. Podle znalců jsou podobné projekty financovány z peněz byznysu napojeného na stát. Kreml tak může popřít, že by s tím měl cokoli společného.
Konzervativní vláda ve Varšavě se jen těžce vzpamatovává z neúspěšného pokusu zablokovat znovuzvolení bývalého polského premiéra Donalda Tuska předsedou Evropské rady. Při něm zůstala minulý čtvrtek v Bruselu úplně osamocená a Tusk byl hlasy ostatních 27 zemí znovu potvrzen v roli šéfa evropských summitů. Pravicová polská média popisují porážku v "aféře Tusk" jako německé spiknutí. A mluví o osamocení podobném roku 1939, kdy Polsko bojovalo samo proti Hitlerovi i Stalinovi.
Země Beneluxu, tedy Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, pozvaly členy středoevropské visegrádské čtyřky na jednání o budoucnosti Evropské unie. Schůzka se bude konat v Nizozemsku a podle informací ČTK se má uskutečnit do léta. Příští týden ve středu přitom Nizozemsko čekají parlamentní volby. Státy visegrádské skupiny, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, pozvání přijaly. "Později v tomto roce budeme mít i jednání s pobaltskými státy, také o budoucnosti unie," oznámil taky nizozemský premiér Mark Rutte.
Evropská unie nebude přímo regulovat kvalitu a složení výrobků v jednotlivých členských zemích. Odmítla tak protesty Česka a dalších států visegrádské čtyřky, které chtěly, aby Evropská komise rovnou zakázala praxi, kdy se ve dvou zemích prodává výrobek pod stejnou značkou, ale má různé složení. S tím ale v Bruselu nakonec neuspěly. EU si pouze nechá vypracovat analýzu situace. Pokud skutečně zjistí problém, doporučí samotným evropským státům, jak můžou dohledu nad kvalitou potravin zlepšit.
Lídři zemí Evropské unie mají ve čtvrtek zvolit bývalého polského premiéra Donalda Tuska znovu předsedou Evropské rady, tedy šéfem svých summitů. Tusk obhajuje po dvou a půl letech jeden z nejdůležitějších evropských postů. Má sice podporu většiny zemí EU, ve funkci ho ale nechtějí jeho vlastní Poláci. Důvodem jsou ostré domácí politické spory. Pokud by ale Tusk neuspěl, Česko by přišlo o svého důležitého spojence v unii. I proto ho Praha jednoznačně podporuje.
Evropská komise představila tento týden scénáře, jak by mohla vypadat budoucí Evropská unie. Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko ale odmítají jakékoliv náznaky, že by vznikla "dvourychlostní Evropa". Tedy že by se vytvořily různě propojené skupiny členů EU. Premiéři čtyř zemí Visegrádu na schůzce ve Varšavě také kritizovali výrobce za různé složení stejných potravin v unii. Chtějí, aby potravináři vyváželi do různých zemí EU stejně kvalitní výrobky.
Premiéři Česka a dalších zemí visegrádské čtyřky ve čtvrtek vyzvou Evropskou komisi, aby zasáhla proti rozdílné kvalitě potravin v unii. Chtějí, aby Evropská komise rozdíly zakázala. Řada výrobků má například v Česku a v Německu stejný název a obal, ale jiné složení. Evropská komise ale tvrdí, že Česku a dalším zemím nic nebrání, aby v případě podvodu už dnes zasáhly samy.
Státy Evropské unie se musí brzy rozhodnout, jestli chtějí dál ve funkci předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Tomu na konci května vyprší mandát. Tusk má momentálně na starosti především unijní summity, a může tak výrazně ovlivnit, na čem se země EU domluví. Češi Tuska jednoznačně podporují, je jedním z jejich hlavních spojenců. Podpora mu však chybí v jeho domovském Polsku, kde jsou u moci jeho úhlavní nepřátelé. Mimo jiné kvůli tomu v úterý navštíví Polsko i německá kancléřka Angela Merkelová.
