Astronauti NASA mají nové skafandry. Oproti předchozím modelům jsou lehčí a dá se v nich lépe hýbat. Obleky Starliner pro cestující do vesmíru navrhl Boeing v zářivě modré. Nechybí v nich rukavice na dotykové obrazovky a šijí se každému astronautovi na míru.
Před 50 lety, 27. ledna 1967, shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina, v níž zahynuli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Během simulace startu kosmické lodi se objevil zkrat na elektrické instalaci, který způsobil požár.
Před 50 lety, 27. ledna 1967, shořela při přípravě prvního pilotovaného letu projektu Apollo na startovací rampě kabina, v níž zahynuli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Během simulace startu kosmické lodi se objevil zkrat na elektrické instalaci, který způsobil požár. Následky byly o to horší, že kabina byla naplněna čistým kyslíkem a nevhodná konstrukce vstupního otvoru lodi neumožňovala rychlou evakuaci posádky.
Radioteleskop ALMA Evropské jižní observatoře pracující v Chile pořídil nové záběry odhalující jinak nepozorovatelné detaily Slunce. Zachytil například tmavou centrální část sluneční skvrny, která v době pozorování svou velikostí téměř dvakrát předčila průměr planety Země. Antény teleskopu byly navrženy tak, aby se nepoškodily intenzivním žárem světla dopadajícího do ohniska.
Americká firma Moon Express tvrdí, že ještě v letošním roce vyšle na Měsíc první soukromou loď na průzkumnou misi. Vybrala na ni už 20 milionů dolarů. V budoucnu chce společnost těžit nerostné bohatství na Měsíci a umožnit levnější cesty do vesmíru, které by pak dál vedly v rozšíření sféry lidského vlivu.
Americký astronaut Eugene Cernan, jenž 16. ledna ve věku 82 let zemřel, je znám především jako poslední člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Češi si ho pamatují díky jeho českým a slovenským kořenům, k nímž se vždy hrdě hlásil. Publicista a propagátor kosmonautiky Pavel Toufar ho v rozhovoru pro Aktuálně.cz představuje i jako velmi charakterního člověka a neskutečného klikaře.
Deset let vědci zkoumají původ tajemných signálů, které zachytilo několik teleskopů po celém světě. Trvají jen několik milisekund a jejich energie se vyrovná energii z 500 milionů Sluncí. Tým astrofyziků z americké Cornellovy univerzity nakonec přišel na to, odkud záblesky energie vycházejí. Jejich zdroj se nachází v trpasličí galaxii vzdálené tři miliardy světelných let.
Každý rok astronauti a fotografové americké vesmírné agentury NASA pořídí tisíce snímků. Vybrali jsme z nich 33 záběrů, které určitě stojí za to vidět. A pokud bychom měli vybrat jednotlivce, který by si zasloužil speciální cenu, je to astronaut Scott Kelly. Jeho záběry detailů zemského povrchu jsou úžasné.
Ve čtvrtek začíná fungovat evropský navigační systém Galileo. Projekt, který se budoval sedmnáct let, má představovat civilní obdobu navigačních systémů americké GPS a ruského GLONASS. Díky Galileu bude pro řidiče snadnější chytit signál v tunelu a pro záchranáře zase nalézt člověka v moři. Za budování a přípravu systému zodpovídá Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém, jejíž administrativní sídlo je v Praze. Výstavbu systému zajišťují státy EU prostřednictvím Evropské vesmírné agentury (ESA) a dalších institucí.
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vypracoval plán, jak postupovat v případě, že se k zemi bude blížit nebezpečný asteroid. První informaci o hrozícím nebezpečí získá úzká skupinka vědců. Přijde jim SMS zpráva nebo e-mail. Oficiální tiskovou zprávu pro veřejnost zřejmě předběhnou informace, které prosáknou ven a začnou se šířit po internetu.
Vesmírná společnost chce postavit výtah do výšky 20 kilometrů. Hlavní účel věže je poskytovat vzletovou a přistávací plochu pro vesmírné lodě.
Ruská nákladní loď Progress měla doletět k šestičlenné posádce ISS a dovézt jí mimo jiného zásoby paliva a vody, vědecké přístroje a kontejnery s potravinami a léky. Krátce po startu ji však postihla porucha a pravděpodobně se zřítila na Zemi na jihu Sibiře. Posádka ISS má však dostatek zásob, aby mohla bez omezení dál pracovat. Za týden k ní navíc odstartuje japonská nákladní loď.
Za budování a přípravu systému Galileo, který má být ještě přesnější než dosud nejrozšířenější americký GPS, zodpovídá Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém. Ta od roku 2012 sídlí v Praze. Těží z toho i české firmy.
Blízko povrchu Marsu vědci objevili rozsáhlé ložisko vodního ledu, které se svým objemem blíží Hořejšímu jezeru v Severní Americe. To obsahuje přes 12 tisíc kilometrů krychlových vody. Ložisko díky svému umístění u povrchu může sloužit i jako možná zásobárna vody pro budoucí lidské výpravy.
Satirický seriál České televize Kosmo s nadsázkou popisuje, jak by mohlo vypadat české výcvikové středisko kosmonautů, pakliže by byl projekt důkladně vytunelován. Jak by ale probíhal opravdový výcvik v režii NASA či Evropské kosmické agentury? Astronauti by se rovněž potápěli do vody a také by se točili na rameni. Tím ovšem podobnost končí. Skutečná centrifuga, na níž jde zažít přetížení 8G, skutečně není jeřáb ani řetízkáč. „Osoba stráví v kabině mučivé chvíle. Čím rychleji se rameno s kabinou otáčí, tím větší přetížení na osobu uvnitř působí. Hodně brutální kolotoč, ve kterém jste vmačkáváni do sedaček víc, než je vám příjemné,“ líčí šéf libereckého planetária Lukáš Durda.
Nová posádka tvořená Rusem, Američankou a Francouzem má strávit na ISS šest měsíců. Připojí se k trojici dosavadních obyvatel orbitálního komplexu.
Lidé na celém světě měli od nedělního večera a po celé pondělí unikátní příležitost sledovat největší úplněk za téměř 70 let. Neobvykle velký a jasný Měsíc byl nejlépe viditelný, když nastala noc v Asii. Postupně se mohli kochat pohledem na přirozeného souputníka Země i obyvatelé dalších částí planety, včetně Ameriky, Evropy a Afriky. Někde, jako například v Londýně nebo ve Varšavě, ale radost z podívané kazily mraky.
Pondělní Měsíc v úplňku bude svojí velikostí a jasností rekordní od roku 1948. Pouhým okem to ale podle odborníků vidět nebude, lidem se zato může noc zdát jasnější.
V mezinárodním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 52 000 hvězd, nezahrnuje ale všechny objevy. Počet známých proměnných hvězd se proto podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu odhaduje na 400 000. Proměnnými se nazývají hvězdy, jejichž jasnost se v čase mění.
Jako první evropská země předložilo Lucembursko zákon o těžbě v kosmu. Lucemburský premiér Xavier Bettel uvedl, že chce, aby se Lucembursko stalo centrem výzkumu a vývoje v dobývání surovin ve vesmíru. Oznámil také, že první průzkumnou misi by rád zahájil do tří let. Zákon upravuje právní podmínky těžby na planetkách a jiných nebeských tělesech. Na nebeských tělesech poblíž Země se podle odborníků nacházejí kovy a minerály, na planetkách například vzácná platina.
