Ti, kdo měli o uplynulém víkendu štěstí a nacházeli se v místě, kde nebyla zatažená obloha nebo příliš umělého světla, mohli v noci vidět populární meteorický roj Perseidy. Maximum těchto zářících meteorů nastává v noci z 12. na 13. srpna, tedy tuto noc z pondělí na úterý. Šance, že bude nad Českem tato podívaná k vidění, je však letos kvůli počasí minimální.
Izraelská sonda Berešít, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, tam mohla přivézt život. Součástí nákladu totiž byly i želvušky, extrémně odolné organismy. Podle odborníků ale na Měsíci život už dávno je - nejméně od doby, kdy tam lidé vyslali první zařízení.
Satelit americké kosmické agentury NASA zachytil tři nové exoplanety, o jejichž existenci vědci dosud neměli tušení. Jedno z čerstvě objevených těles navíc u odborníků vzbuzuje naděje. Na jeho povrchu by se mohla nacházet voda v tekutém stavu, což je základní podmínka ke vzniku života.
Před 54 lety lidstvo poprvé vkročilo na Měsíc. Dne 16. července 1969 odstartovala vesmírná raketa Saturn V. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins seděli v řídicím modulu lodě Apollo 11 nazvaném Columbia. Dva z nich se o několik dní později podívali přímo na povrch Měsíce. Jeden z největších úspěchů lidstva v 20. století rekonstruuje speciál Aktuálně.cz.
Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu má v sobotu večer raketa Sojuz-FG vynést do vesmíru loď Sojuz MS-13 se třemi novými členy posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Američan Andrew Morgan, Ital Luca Parmitano a Rus Alexandr Skvorcov by měli na ISS přistát při zkráceném letu už za přibližně šest hodin. Start i přistání mají vysílat na webu vesmírné agentury Roskosmos a NASA.
S ředitelem České kosmické kanceláře Janem Kolářem o dobývání Měsíce, o programu Apollo a o těžkostech, které před 50 lety stály před posádkou nejslavnějšího z jeho letů - Apolla 11, jehož velitel Neil Armstrong vstoupil jako první člověk na Měsíc. A také o výzvách, jež stojí před lidmi při zkoumání vesmíru dnes. Měli by se lidé vrátit na Měsíc nebo je třeba letět ještě dál? Například k Marsu?
Před pětapadesáti lety, 21. července 1969, se povrchu Měsíce poprvé dotkla lidská noha. Patřila Neilu Armstrongovi, který na Měsíci přistál spolu s Buzzem Aldrinem. Misi Apollo 11, na kterou se vydala dvojice ještě s Michaelem Collinsem, posádka pečlivě dokumentovala.
Poskytování satelitních navigačních služeb evropským systémem Galileo bylo obnoveno. Služby nefungovaly od minulého čtvrtka kvůli technickým problémům pozemské části. Bez dalších podrobností to řekla mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Agentura GSA, která Galileo provozuje, sídlí v Praze. Obnovení poskytování služeb oznámila na svém webu.
Jedná se o jeden z nejzásadnějších momentů lidské historie. V sobotu uplynulo přesně půl století ode dne, kdy Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli ve svém lunárním modulu na Měsíci a vydali se na dvouapůlhodinovou procházku po jeho povrchu. Splnili tím přání již zesnulého prezidenta Johna F. Kennedyho a definitivně tak ve vesmírném závodě porazili Rusko. Události se prakticky ihned chopili příznivci konspiračních teorií, kteří dodnes tvrdí, že Američané lžou a přistání na Měsíci se nikdy neodehrálo. Vyvracíme nejznámější názory konspirátorů.
Přes milion lidí chce hromadně vtrhnout do proslulé Oblasti 51, aby se konečně na vlastní oči přesvědčili, jestli americká vláda schovává před světem důkazy o existenci mimozemšťanů. Akce je spíše internetovým happeningem než vážně míněnou událostí, přesto o ni referují zahraniční média, která nevylučují, že zlomek lidí může vzít celou věc vážně. V pozoru je i armáda. Území o rozloze téměř 13 kilometrů čtverečních na okraji vyschlého jezera Groom Lake v americké Nevadě je totiž dlouhá léta předmětem nejrůznějších konspiračních teorií.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v sobotu zřízení vojenského velitelství ozbrojených vesmírných sil. Informovala o tom agentura AFP. Podobný krok už letos ohlásily i Spojené státy. Podle Macrona vznikne samostatné velení vesmírných sil v září nejdříve v rámci francouzského letectva, později půjde o zcela autonomní novou složku tamní armády.
Padesát let po přistání prvního člověka na Měsíci je v Evropě stále pouze jedna aktivní astronautka. Společnost vyrábějící panenky Barbie to teď ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou hodlají změnit. Představily panenku astronautku inspirovanou Italkou Samanthou Cristoforettiovou, hračka má podpořit dívky z celého světa v tom, aby se nebály vědecké nebo vesmírné kariéry.
Mandla Maseko z Jihoafrické republiky, který měl být prvním africkým černochem ve vesmíru, se zabil při nehodě motocyklu. Oznámila to v pondělí jeho rodina. Maseko před šesti lety prošel soutěží o letenku na hranice kosmu. S letem se počítalo pro rok 2015, ale zatím se nekonal.
Z těch záběrů dýchá zvláštní dobová patina. Zástupy lidí se sjíždí na jediné místo, kempují v autech či okolí a čekají událost kosmických proporcí.
Kyanidy jsou prudké jedy, které brání přenosu kyslíku z krve do tkání a smrt přichází během několika minut. Vědci z NASA a z Boise State University v americkém Idaho ale nyní přišli s pozoruhodným zjištěním, že právě kyanid mohl sehrát důležitou roli při vzniku života na Zemi, uvedl prestižní časopis Nature.
Tým vývojářů Jaroslava Laifra a Pavla Kováře vyvinul vědeckou družici Lucky-7. Malé zařízení o velikosti krabice na zákusky stálo vědce dvě stě tisíc korun a do kosmu vyletí v pátek. Na oběžnou dráhu jej vynese ruská raketa Sojuz 2-1b, spolu s řadou dalších drobných satelitů. Cena za toto vynesení jsou dva miliony korun. Veškeré náklady si hradí vědci ze své firmy. Družice obsahuje navigaci či senzory radiace, které umožňují pozorování gama záblesků, či barevnou kameru pro detekci polární záře a snímkování Země. Podívejte se, jak malá sonda vypadá.
Titan je největším měsícem Saturnu a zároveň tělesem, které už dlouhou dobu láká vědce k detailnímu prozkoumání. Domnívají se, že právě zde kdysi možná existovala voda v kapalném skupenství. Americký vesmírný úřad NASA nově ohlásil, že sem chce vyslat dron. Stroj zvaný Dragonfly (v překladu "Vážka") by měl doputovat k měsíci v roce 2034 a prozkoumat jeho neobvyklé prostředí.
Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v úterý ráno odstartovala raketa soukromé americké společnosti SpaceX Falcon Heavy s nákladem 24 experimentálních družic. Informovala o tom agentura Reuters. Jde o třetí start této rakety, která je nejsilnějším nosičem současnosti. Společnost SpaceX vizionáře Elona Muska označila dnešní start rakety za jeden z nejnáročnějších, o který se firma kdy pokusila.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) otevře Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) soukromým turistům a společnostem. První turista by se do oběžné vesmírné laboratoře mohl vypravit už v roce 2020. Mise by mohla trvat až 30 dní a každý rok by se měly uskutečnit dvě, oznámila dnes NASA. Každá cesta k ISS bude stát kolem 50 milionů dolarů (1,1 miliardy Kč) a za každou noc strávenou na vesmírné stanici si bude NASA navíc účtovat 35 000 dolarů (790 000 Kč).
Na první pohled se může zdát, že to jsou trasy dopravních letadel nebo třeba znázornění šíření informací přes internet. Ve skutečnosti je to ale vesmír a jeho rentgenové záření. Snímek zachycující rentgenové paprsky zveřejnil tento týden americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jde o mapu, kterou 22 měsíců vytvářelo speciální zařízení NICER zabudované na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jeho úkolem je zkoumat mimo jiné elektromagnetické vlny ve vesmíru. Oblouky představují rentgenové paprsky, nejjasnější z nich znázorňují nejčastější cesty.
