Jde o první družici typu Cubesat vyrobenou v Česku, která slouží k testování nových technologií, jako je třeba rentgenový dalekohled, kterým vědci měří koncentraci kyslíku v atmosféře. Její životnost přitom byla původně odhadována na jeden rok. I po pěti letech jsou ale systémy družice stále plně funkční a poskytují vědecká a technologická data.
Lidé mají v těchto dnech šanci, že spatří takzvaná noční svítící oblaka. Působivý úkaz se každoročně objevuje v týdnech kolem slunovratu, k vidění bývá do počátku srpna. Tři dny po slunovratu, 24. června časně ráno, pak lze pozorovat vzácné seskupení všech pěti očima viditelných planet společně s Měsícem, uvedl astronom Petr Horálek. Jde o Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn.
Krteček už není jediným českým pohádkovým hrdinou, který se podíval do vesmíru. Další postavou, které se dostalo pocty letět do kosmu, se stal Hurvínek. Skleněná loutka už dokonce stihla pozemšťanům poslat z oběžné dráhy první pozdrav - fotografii, kterou zachytila palubní kamera družice Planetum-1.
Vědci plánují při komunikaci napříč Mléčnou dráhou mimozemšťanům posílat ilustrace nahých lidských těl. Bytosti z jiných planet totiž podle nich bude přirozeně zajímat, jak člověk v celé své kráse vypadá, a mohly by se díky obrázkům ke vzájemnému dialogu stavět vstřícněji.
V poušti Gobi v sobotu po 4:00 SELČ přistáli tři čínští astronauti ve vesmírné lodi Šen-čou 13, kteří strávili poslední půl rok na čínské vesmírné stanici. Překonali tak dosavadní čínský rekord pro délku pobytu mimo Zemi. Oznámila to státní televize CCTV, která sestup živě vysílala.
Kdyby se ta kniha jmenovala Stručné dějiny fyziky se zvláštním zřetelem k jejím omylům, čtenářský zájem by asi nebyl takový. Slavný americký astrofyzik Michio Kaku proto svou novinku nazval Božská rovnice. Po jejím přečtení se nabízejí dvě zprávy, obě dobré. Ta první zní, že tahle učebnice moderní fyziky působí sdělně a zábavně. Druhá zpráva je snad ještě lepší: kniha není dlouhá.
Stan chodí teprve do čtvrté třídy. Jednou za ním ale vědci z NASA přijdou s prosbou, která žádá celého člověka. Jestli by nemohl tajně letět na Měsíc, ještě než tam vyrazí astronauti mise Apollo 11, kterou bude u obrazovek sledovat 600 milionů diváků. Protagonista nového filmu Richarda Linklatera nazvaného Apollo 10 ½ souhlasí. Jako každý chlapec své doby je posedlý kosmem a sci-fi.
V Česku byla v noci na pondělí vidět polární záře. Fotografie pořídil půl hodiny po půlnoci astronom Petr Horálek na břehu sečské přehrady na Chrudimsku. Úkaz, který je v tuzemsku velmi vzácný, byl vidět 15 až 20 minut.
Projekt Dotkni se vesmíru chce žákům a studentům ukázat, jak fungují kosmické lety a jak zábavné a dobrodružné dokážou být školní předměty jako matematika, fyzika či přírodní vědy. A také jak jsou spolu propojeny a lze je učit společně. Děti si sestaví sondu, osází ji čidly a pošlou na stratosférickém balonu do vesmíru. Po jejím návratu ji vyhledají pomocí GPS signálu, často ve složitém terénu.
Evropská unie plánuje ve vesmíru vybudovat bezpečnou satelitní infrastrukturu, která zajistí vysokorychlostní připojení po celém území Evropy, Afriky a Arktidy. Připojit se k internetové síti by tak člověk mohl odkudkoliv, včetně dosud "mrtvých" zón v řídce obydlených oblastech. Brusel si od toho slibuje nejen pokrytí celé Evropy internetem, ale také bezpečnější komunikaci.
Před rokem dosedlo na Mars vozítko Perseverance. Zvládlo složitý přistávací manévr, během kterého si muselo poradit bez pomoci vědců z americké NASA. Kromě unikátních snímků rudé planety sbírá i geologické vzorky, které by se v budoucnu měly dopravit na Zemi. Vezlo s sebou i vrtulník Ingenuity, který provedl vůbec první let na cizí planetě.
Teleskop Jamese Webba, největší vesmírná observatoř, která má ukázat, jak vznikaly galaxie, a odhalit planety vhodné k životu, je už teď zastaralý. Teleskop se sice dostal do vesmíru loni v prosinci, ale vědci na něm začali pracovat už na konci 80. let minulého století. Nyní se proto vyvíjí jeho nástupce, který uvidí ještě lépe a dál.
Evropská kosmická agentura chce každý rok najmout sto nových lidí, šanci mají i Češi. Na Vysokém učení technickém v Brně proto letos otevřou obor, kde budou vychovávat kosmické inženýry. Studenti se tam mají naučit například sestavit vlastní satelit a stanou se specialisty na systémy vyskytující se v satelitech či kosmických plavidlech. Podívají se také do špičkových center vesmírného výzkumu.
Zvláštní konstrukční kancelář sovětské automobilky ZiL měla za úkol projektovat nákladní vozy pro zvláštní použití. Vznikala tak monstra, která vážila několik tun, ale dokázala zdolat téměř jakýkoliv terén. Jednou takovou specialitou byl i ZiL 4906, součást série automobilů pro záchranu posádek kosmických lodí.
Raketa Falcon 9 firmy SpaceX Elona Muska vynesla do vesmíru skládačku malých družic v podobě kostek 10×10×10 centimetrů. Tři z těchto kostek jsou z Česka. Dohromady tvoří družici, takzvaný nanosatelit, který vyrobil Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze. Na oběžné dráze bude mimo jiné monitorovat záblesky gama záření. Lidstvu mohou poodkrýt některá tajemství vesmíru.
Vědci z americké vesmírné agentury NASA v sobotu dokončili rozvinutí teleskopu Jamese Webba, který do vesmíru vynesla raketa složený 25. prosince. Informovala o tom agentura AFP. Tento dosud největší a nejvýkonnější vesmírný teleskop začne fungovat asi za pět měsíců.
