Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné, skutečně zajímavá je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, napsal list The Guardian.
Z kosmodromu v Boca Chica v americkém státě Texas v sobotu ve 14:03 SEČ odstartoval k druhému testovacímu letu dosud největší dopravní systém Starship společnosti SpaceX. Kosmická loď se úspěšně oddělila od nosné rakety Super Heavy, která však místo vertikálního sestupu do vod Mexického zálivu explodovala.
Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě Velkého a Malého Magellanova oblaku, galaxií nápadně zářících na obloze na jižní polokouli. Část astronomů ale nyní volá po jejich přejmenování a tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů, píše list The Guardian.
Evropská vesmírná agentura pořídila nové fotky, které do neuvěřitelných detailů zachycují vzdálené galaxie. Ještě nikdy předtím nebyl dalekohled schopen vytvořit tak ostré astronomické snímky na tak velké části oblohy a tak daleko do dalekého kosmu.
V noci z dneška na neděli nastane maximum meteorického roje Orionidy, za hodinu může oblohou prolétnout 20 až 30 meteorů. Pozorovat je bude možné nejdříve od 23:00, kdy by se už mohly objevovat dostatečně vysoko nad obzorem, vrchol se očekává před východem slunce.
Z floridského mysu Canaveral v pátek odstartovala mise Psyche amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Cílem mise je prozkoumat vzdálenou, na kovy bohatou stejnojmennou planetku, která obíhá okolo Slunce mezi Marsem a Jupiterem.
Schránka se vzorky prachu a hornin, které americká sonda OSIRIS-REx nabrala v roce 2020 na planetce Bennu, v neděli po sedmileté misi úspěšně přistála na Zemi, ukázal přímý přenos amerického Úřadu pro letectví a vesmír NASA. Je to poprvé, co se Spojeným státům podařilo na některé z planetek sesbírat materiál a dopravit ho zpět ke zkoumání. Vůbec poprvé se to v roce 2010 podařilo Japonsku.
Indický lunární modul Vikrám a robotické vozítko Pragján úspěšně zahájily misi v oblasti jižního pólu Měsíce. Teď je vědci uvedli do hibernace, aby technika přežila drsnou lunární noc. Mise je největším úspěchem indické kosmonautiky, na Měsíci dosud přistály jen sondy z USA, Ruska a Číny. Studená strana Měsíce ukrývá podle vědců nejen led, ale i minerály nebo kovy, které by lidstvo mohlo využít.
Indické robotické vozítko potvrdilo přítomnost síry na Měsíci a v blízkosti lunárního jižního pólu, kde indická mise minulý týden přistála, odhalilo několik dalších chemických prvků. Informovala o tom ve středu agentura AP s odvoláním na Indickou organizaci pro výzkum vesmíru.
Přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3 dosedl na povrch Měsíce, ukázal živý přenos indické vesmírné agentury. Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu.
"Luna-25 se vymkl kontrole a dostal se na nepropočtenou oběžnou dráhu. Po nárazu do povrchu Měsíce přestal existovat." O víkendu takto oznámila ruská vesmírná agentura Roskosmos neúspěšnou misi svého lunárního modulu. Rusové nyní přemýšlejí, kde přesně se stala chyba a zda program nebude ukončen.
Rusko se po 47 letech snaží navázat na úspěchy Sovětského svazu v průzkumu vesmíru a posílá k Měsíci vědecký modul. Mise, ze které kvůli invazi odešli evropští partneři, ale podle odborníků nemá jako hlavní cíl výzkum kosmu. Spíš má sloužit propagandě a ukázat, že země dokáže být úspěšná i bez Západu.
Před více než padesáti lety zažil americký vesmírný program velkou premiéru. Měsíční povrch už sice znal krok člověka, vůbec poprvé se však po něm v srpnu 1971 prohnalo lunární vozítko. Neocenitelný pomocník při výzkumu byl u důležitých geologických objevů a stal se jedním ze symbolů vrcholné éry poznávání naší jediné přirozené družice. Nechybělo málo a mohl vypadat zcela jinak.
Když Sověti v roce 1957 vypustili do vesmíru družici Sputnik, Spojené státy si uvědomily, že za svým východním rivalem zaostaly. Prezident Dwight Eisenhower se proto rozhodl vytvořit agenturu, která by se plně věnovala výzkumu vesmíru. Takto před 65 lety vznikla NASA. Během několika desetiletí se i díky ní zcela proměnilo naše chápání Země a kosmu.
Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin.
