Vláda hnutí ANO a ČSSD ve sněmovně nepodpoří novelu poslanců KSČM, podle níž by museli majetková přiznání pravidelně podávat i novináři České televize a Českého rozhlasu. K návrhu v pondělí kabinet vydal nesouhlasné stanovisko. Předkladatelé argumentují tím, že obě veřejnoprávní média mají hlavní příjmy z koncesionářských poplatků.
Na veřejnoprávní média si mnozí brousí zuby. V Polsku jsem viděl jejich smrt v přímém přenosu. To se stane velmi rychle a je to nevratné, upozorňuje šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka. Jsem citlivý na slovní útoky vůči novinářům. Byl jsem v Moskvě tři týdny, když o dvě ulice dál zastřelili Annu Politkovskou, říká v rozhovoru, který jsme natočili ve spolupráci s Festivalem svobody.
Odpůrci ČT chtějí televizi, která bude vysílat o chemtrails a dalších konspiračních teoriích, bude proruská a pročínská, tedy antidemokratická, protibruselská, protože EU je nutno rozbít, prozemanovská, probabišovská, okamurovská, antiuprchlická a antihumánní za každou cenu.
Radní (RRTV) a bývalý tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl je zosobněním lži překabátěné za pravdu. Díky naopak patří policii i státnímu zástupci, že se údajnou obětí nenechali oblafnout.
Pochybení rozhlasu neodmítám, ale při vědomí všech dostupných faktů se pod petici Za otevřenou Vltavu podepsat nedovedu.
Samet Zemanovi splynul s prohrou SPD a KSČM, výročí, jež slaví svobodná společnost, se pro něj změnilo v odpor proti jeho politice a neumí to skrýt.
Poplatek podle ředitele Českého rozhlasu zaručuje nezávislost veřejnoprávních médií na politické vůli a politické moci. Ředitel České televize byl ale proti a vyslovil se spíše pro indexaci poplatků.
Co by si asi u nás dnes počali dejme tomu na Univerzitě Karlově s profesorkou ekonomie, která by nahá protestovala proti nedostatku feminismu?
ČTK nemá od státu ani korunu a na svůj provoz si musí vydělat, proto by měla být soukromým subjektem, myslí si Miroslav Augustin. Dlouholetý rozhlasový reportér byl do čela Rady ČTK zvolen letos. Dotaci od státu by podle něj agentura potřebovala, a to především na digitalizaci jejího fotoarchivu. To je takové rodinné stříbro ČTK, zisk ale nestačí na to, aby mohl být archiv zpracován, upozorňuje nominant hnutí ANO. Politickým tlakům prý nečelí. Andrej Babiš mi nabídl funkci náměstka ministra školství pro sport, tu jsem ale odmítl a od té doby jsem premiéra neviděl, tvrdí Augustin.
Za útok na novináře to nepovažuji, i politik může vyjádřit svůj názor, tvrdí poslanec a mediální odborník hnutí ANO Martin Kolovratník. Odvolání Rady České televize se podle něj nechystá a systém kontroly veřejnoprávních médií je prý nastavený dobře. Myslí si ale, že existuje něco jako veřejnoprávní lišejník - všechno nějak běží a peníze vždycky přitečou. Pro některé zaměstnance je slovo sledovanost skoro až sprosté slovo, to se mi nelíbí, říká.
Nejlepší by bylo je bez náhrady zrušit, říká v duelu s právničkou Hanou Marvanovou bývalý šéf politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl. Podle Marvanové je to nebezpečný nápad a média veřejné služby potřebujeme. Kdyby došlo k jejich zestátnění, musela by být poplatná vládě a nemohla by objektivně informovat, myslí si.
V úterý v podvečer se ve výboru Evropského parlamentu diskutovalo o tom, zda je nezávislost médií v Česku ohrožena politickým vměšováním. Do diskuse se zapojovali především čeští europoslanci, ani jeden z nich ale nebyl z hnutí ANO. Veřejné slyšení se konalo na popud německých europoslanců, kteří dlouhodobě kritizují Andreje Babiše kvůli střetu zájmů.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, v čem podle něj plánovaný registr smluv, který bude schvalovat Senát, může veřejnoprávní stanici omezit. Uvedl to na panelové diskusi na téma registr smluv, kterou pořádalo vydavatelství Economia v CEVRO Institutu.
V pátek odešli z práce, v neděli už žádnou neměli. Maďarský levicový deník Népszabadság, velmi kritický vůči vládě premiéra Viktora Orbána, ze dne na den skončil. "Byla to rána pod pás," řekl Aktuálně.cz editor listu András Dési. Pravicová vláda média omezuje systematicky, ovšem nářky novinářů nad diskriminací zní Maďarskem mnohem déle. Za vlády socialistů si na ni stěžovala pravicová média, byť nedosahovala takových rozměrů jako nyní.
Tisíce Poláků protestovaly ve Varšavě a dalších velkých městech kvůli kontroverznímu zákonu, který dává nové vládě pravomoc ovládnout veřejnoprávní média. "Televize je vaše, ovladače jsou naše!" a "Svobodná stanice, žádná kolaborace!" skandovalo několik tisíc lidí před varšavským sídlem Polské televize. "Nová vláda nám slibovala média bez reklam, ale zdá se, že budeme mít média bez diváků," prohlásil na demonstraci publicista Slawomir Sierakowski, obávající se o svobodu slova v podmínkách, kdy "míra vlastenectví regulována shora".
Maďarsko bude proti jakýmkoliv sankcím, jimiž by chtěla Evropská unie případně potrestat Polsko. "Maďarsko nikdy žádnou formu sankcí vůči Polsku nepodpoří," řekl premiér Viktor Orbán. Nová polská konzervativní vláda se stala terčem kritiky kvůli sporné novele zákona o veřejnoprávních médiích. Tu ve čtvrtek podepsal prezident Andrzej Duda a umožnil kabinetu dosazovat do vedení televize a rozhlasu své lidi. Orbán dal svůj postoj najevo pár dnů po neformálním setkání s předsedou polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawem Kaczyńským. O čem politici v horském penzionu v Niedzici hovořili, není známo.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal spornou novelu zákona o veřejnoprávních médiích. Změny umožní nové vládě strany Právo a spravedlnost dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Duda předpis podepsal, protože chce, aby byla média "nestranná, objektivní a spolehlivá". V dosavadní podobě média nezaručovala podávání objektivních informací, myslí si prezident. Novela počítá s tím, že vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku skončí stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře tohoto roku.
Polští konzervativci, vedení Jaroslawem Kaczynskim, pokračují ve své snaze dostat veřejnoprávní média pod svoji kontrolu. Podle návrhu zákona, který hodlá vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) prosadit, hodlají přeměnit televizi, rozhlas a agenturu PAP na státní podniky. Zákon například stanovuje, že státní média budou mít povinnost publikovat prohlášení či zprávy o činnosti prezidenta, premiéra obou komor parlamentu či dalších státních orgánů. Otevře se i cesta k platbám ze státního rozpočtu, které učiní média přímo závislými na vládě.
Rada Českého rozhlasu se mimořádně sejde kvůli podezření, že generální ředitel Peter Duhan porušil zákon o Českém rozhlasu, když několik let zaměstnával jako externího pracovníka syna Andreje. V platném znění zákona se píše: "Člen Rady nebo osoby jemu blízké nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k Českému rozhlasu, a to i dva roky po ukončení členství v Radě." Rada považuje potenciální porušení zákona za velmi závažné, a proto se jím bude zabývat na mimořádné schůzce rady už 7. října.
Peter Duhan před radou Českého rozhlasu vysvětloval, proč odvolal provozního náměstka Michala Koliandra.
