Krajský soud v Brně nepřiznal jejich žalobám proti rozhodnutí antimonopolního úřadu odkladný účinek. Na soud se obrátilo všech sedm pokutovaných firem. Jediný, kdo se žádostí o odkladný účinek žaloby uspěl, byla společnost Lesostavby Třeboň.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval hospodaření státní agentury CzechTourism a Centra pro regionální rozvoj v letech 2012 až 2014. Podle kontrolorů CzechTourism porušila rozpočtovou kázeň ve výši téměř 20 milionů korun. Pochybení se týkala například koupě dárkových wellness pobytů za 600 000, členství generálního ředitele a dalších zaměstnanců v různých organizacích za víc než čtvrt milionu nebo chyby ve veřejných zakázkách. NKÚ podal ještě před ukončením kontroly trestní oznámení pro porušení povinnosti při správě cizího majetku a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Centrum pro regionální rozvoj dopadlo při kontrole o něco lépe, i u něj ale NKÚ našlo nedostatky v hospodaření.
Kvůli miliardám na odstranění ekologických zátěží se rozhádal ministr průmyslu Jan Mládek s náměstkem ministra financí Ondřejem Závodským. Mládek chce víc peněz na revitalizační projekty a obviňuje úředníky ministerstva financí, že jsou příliš pomalí. Podle Závodského by mu ale šlo peníze přidat pouze na úkor likvidace starých ekologických škod.
Rozhodl o tom antimonopolní úřad, byť zatím nepravomocně. Firmy si podle úřadu spolu dohadovaly postup při účasti v jedenácti stavebních zakázkách v Jihočeském kraji a části Kraje Vysočina. Koordinovaly spolu, kdo podá jakou nabídku, a ovlivňovaly tak výběr vítěze. Kauza souvisí s rekordní pokutou 1,66 miliardy korun z letošního února.
Koalice se shodla na speciální novele, která má odblokovat 11 dopravních staveb. Problémy se starými posudky o dopadech na životní prostředí má 98 dopravních staveb za zhruba 130 miliard korun.
Nová pravidla pro zadávání veřejných zakázek začnou platit až od podzimu. Sněmovna přistoupila na pozměňovací návrh Senátu a odložila účinnost nového zákona o zadávání veřejných zakázek o tři měsíce. Vláda původně navrhla, aby zákon začal platit tři měsíce po vyhlášení ve sbírce. Odklad účinnosti má dát uživatelům zákona více času na to, aby se na úpravy i na chystané prováděcí předpisy mohli dostatečně připravit. Zákonem se měly dostat do českého práva tři evropské směrnice, a to už k 18. dubnu. Česká strana se podle dřívějšího vyjádření ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO) hodlá případnému postihu EK bránit argumentem, že zákon už bude schválený, ale ještě nebude účinný.
Státní zástupce Zdeněk Matula plánuje do měsíce sepsat obžalobu na firmu Andreje Babiše Agrotec kvůli machinacím se zakázkami České pošty. Policisté už od roku 2014 stíhají manažery Agrotecu i bývalého zaměstnance České pošty. A také obě firmy jako právnické osoby.
Antimonopolní úřad zrušil zadávací řízení, v němž chtěl ministr dopravy Dan Ťok vybrat firmu, která mu poradí s přípravou historicky prvního PPP projektu při stavbě českých dálnic. Jde o dostavbu 32 kilometrů D4 od Příbrami k Písku za 25 miliard korun. Ochráncům hospodářské soutěže se nelíbí, že Ťok chtěl firmu se zkušenostmi s podobnými projekty. V Česku ale taková není - logicky, protože se tady nikdy dálnice tímto způsobem nepostavila. Rozhodnutí úřadu je zatím nepravomocné, ministerstvo dopravy podle všeho podá rozklad a konečný verdikt určí předseda úřadu Petr Rafaj. Přípravy stavby měly začít za dva měsíce, zdrží se ale zřejmě o několik měsíců.
Bývalý ředitel sekce správy majetku ministerstva obrany Jiří Král nespáchal trestný čin, když za více než čtyři miliony najal dvě advokátní kanceláře, aby posoudily dva miliardové obchody resortu. Zatímco žalobce tvrdil, že měl na prověření těchto obchodů využít právníky resortu, soud dal Královi za pravdu a zcela ho osvobodil. Uznal, že Král jen poslouchal pokyny nadřízených a navíc šlo o tak odbornou problematiku, že ji nikdo z ministerských právníků neuměl.
Skrývat koncové majitele firem má být v Česku možné už jen necelé dva roky. Od roku 2018 začne fungovat rejstřík, kam musí firmy poslat doklady o tom, kdo je ovládá. Registr ale nebude veřejný. Je to špatně, říkají kritici.
Policie viní generálního ředitele státního Výzkumného ústavu železničního Antonína Blažka i samotnou firmu z korupce. Blažek, který radí ministru dopravy a je mezinárodně renomovaným expertem na zkoušky kolejových vozidel, však tvrdí, že zákon neporušil. "Dlouho pracuju pro blaho české železnice. Proto nechápu, proč bych jí teď měl škodit," říká Blažek.
Do manipulací s mnohamilionovými zakázkami na opravu českých kolejí a jejich plánování se podle policie zapletla i akciovka ovládaná státem. Protikorupční detektivové obvinili podle zákona o trestní odpovědnosti firem Výzkumný ústav železniční - dceřinou firmu Českých drah, jejíž manažeři se podle policie na korupci podíleli.
Úředníci chtějí IT systém na evidenci tržeb zadat bez soutěže, experti jsou proti. Není moc času: Babiš slíbil, že spornou EET spustí na podzim. Podobné zakázky se přitom táhnou nejméně půl roku - a to jen když jde vše hladce.
Soudkyně Jana Pěchotová vyhověla návrhu státního zástupce a poslala do vazby Petra Lapáčka, obchodního ředitele a místopředsedu představenstva společnosti Sudop Praha, která je takřka výhradním dodavatelem projektů na stavbu a opravy českých kolejí. Lapáček je jediným ze šesti obviněných, pro kterého návladní vazbu požadoval. Kromě šesti lidí stíhá protikorupční policie i tři firmy.
Protikorupční policie obvinila šest lidí a tři firmy v souvislosti s loňským zadávacím řízením veřejných zakázek Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Stíhání se týká trestných činů pletichy při zadání veřejné zakázky, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů Evropské unie. V sídle SŽDC od rána zasahují policisté, zajímají se o stavební zakázky. Kriminalisté byli také na ministerstvu dopravy, ve stavební firmě Strabag Rail nebo ve dvou projektantských společnostech včetně Sudop, která je takřka monopolním dodavatelem projektů pro železnice.
České dráhy mají zaplatit pokutu 800 000 korun. Dostaly ji od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za nezákonné dělení zakázky na redukované opravy osobních železničních vozů. Rozhodnutí není pravomocné, řekl ČTK předseda ÚOHS Petr Rafaj. České dráhy s rozhodnutím nesouhlasí a už se odvolaly. Podle úřadu České dráhy snížily předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limit stanovený zákonem a zakázku nezadaly v odpovídajícím druhu výběrového řízení. Místo toho uzavřely smlouvy přímo s firmami Pars nova a ŽOS Vrútky. České dráhy podle Rafaje měly vypsat jednu větší zakázku, do které by se pak mohlo přihlásit více firem.
Ministerstvo zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) může vypsat tendr na zajištění letecké záchranné služby v šesti regionech. Na podmínkách soutěže se ve středu večer shodla vláda. Veřejná zakázka má být podle ministerstvem připraveného materiálu vypsána na čtyři roky počínaje 1. lednem 2017. Hodnotu zakázky ministerstvo předběžně určilo na 1,2 miliardy.
Veřejné zakázky budou mít nová pravidla. Schválili to ve středu poslanci. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová si od zákona slibuje méně byrokracie a jednodušší pravidla. Kritici ale namítají, že se tím otevírají prostor pro korupci. Jde například o možnost navýšit vícepráce až o polovinu ceny zakázky.
Primář Nemocnice Na Homolce Josef Vymazal se prvně vyjádřil k důvodům svého odchodu z ministerstva zdravotnictví. Vymazal deníku Aktuálně.cz řekl, že musel rezignovat kvůli svému zdravotnímu stavu. Před několika týdny prodělal zdravotní příhodu a jeho ošetřující lékaři mu doporučili, aby zvolnil a změnil životní styl. Zároveň odmítl, že by skončil kvůli přípravě tendru na leteckou záchrannou službu, za který zodpovídal a který v poslední době hlasitě kritizuje ministr financí Andrej Babiš. Jeho hnutí Vymazala do funkce náměstka ministra zdravotnictví nominovalo.
Náklady i doba na plánovanou modernizaci železničních koridorů podle Nejvyššího kontrolního úřadu stále rostou. Úřad už před 12 lety poukázal na to, že model financování modernizace je nereálný. Největší průtahy provázejí přípravu projektů. Od zpracování první projektové dokumentace do získání stavebního povolení uplynulo průměrně šest let. U některých projektů to bylo i víc než deset let.
