Na málokoho lépe sedí rčení "pro dobrotu na žebrotu" než na Australana, který se u australského Zlatého pobřeží v malé loďce vydal zachránit velrybí mládě zapletené do protižraločích sítí.
Mnoho zvířat, stejně jako lidé, využívá k vzájemné komunikaci hlasivky. Mezi nimi i plejtváci dlouhoploutví, kteří dokážou celé hodiny vydávat pod vodou zvuky někdy označované za písně. Na ty se zaměřil mezinárodní tým vědců, který nyní zjistil, že z písní lze určit původ velryb a také jejich migrační cesty.
Fotograf a biolog Chase Dekker na unikátním snímku zachytil plejtváka zaskočeného ve chvíli, kdy se mu dostal do otevřené tlamy lachtan. Duchapřítomný Dekker fotografii pořídil 22. července z lodi, na níž se vydal pozorovat velryby u pobřeží kalifornského Monterey.
V pondělí z přístavu Kuširo na japonském ostrově Hokkaidó vyplulo prvních pět lodí na lov velryb. Japonsko 1. července obnovilo po 31 letech komerční lov těchto mořských savců. Lodě vypluly do pobřežních vod, kde se zaměřují hlavně na plejtváky malé. V Japonsku je konzumace velrybího masa tradicí, která byla částečně přerušena v roce 1988 poté, co kvůli zmenšující se populaci velryb uvalila Mezinárodní velrybářská komise (IWC) na jejich lov moratorium. Japonsko i tak dál lovilo velryby údajně pro vědecké účely, tedy v menší míře.
Mládě vorvaně obrovského se zamotalo do rybářských sítí v Tyrhénském moři na západě Itálie. Samice se snažila mládě zachránit, bohužel se jí ale nepodařilo vyprostit ze spletitých vláken.
Letecké záběry z dronu ukazují fascinující krásu vzácných a obvykle nepolapitelných kytovců. Zaměstnanci cestovní agentury zaměřené na pozorování velryb v Monterey v Kalifornii natočili hejno 24 vorvaňovců zobatých včetně dvou mláďat. Šlo o opravdové štěstí, neboť vorvaňovci zobatí žijí obvykle hluboko pod mořskou hladinou, takže vidět je plout na hladině Tichého oceánu je skutečně vzácným okamžikem.
Japonsko začne s komerčním lovem velryb 1. července ve městě Kuširo na nejseverněji položeném ostrově Hokkaidó. Uvedla to agentura Kjódó. Země komerční lov obnoví po více než 30 letech poté, co na konci loňského roku vystoupila z Mezinárodní velrybářské komise (IWC).
Na konci minulého týdne vyvolala v Norsku pozdvižení běluha severní, která připlula k pobřeží a u níž se ukázalo, že dříve zřejmě sloužila Rusku pro armádní výcvik. Místní si velrybu během týdne oblíbili. Baví je svými dovednostmi a podle zpráv norských médií se jí v nové zemi zalíbilo - z malého přístavu na severu Norska se téměř odmítá hnout.
K lodím norských rybářů v odlehlé oblasti Masoy připlula minulý týden bílá velryba, kterou v minulosti zřejmě školilo ruské námořnictvo pro vojenské účely. Na sobě měla těsný postroj. Když ho rybáři ze zvířete sňali, všimli si, že na vnitřní straně je nápis "vybavení Petrohradu".
Kosterní pozůstatky čtyřnohého předchůdce dnešních velryb objevili američtí vědci v peruánské poušti. Zvíře měřící na délku čtyři metry, které se bylo schopné bez obtíží pohybovat v moři a o něco hůře po souši, podle paleontologů zásadně přispěje k objasnění raného vývoje kytovců.
Mrtvá velryba, kterou vytáhli biologové a dobrovolníci z moře na filipínském ostrově Mindanao, měla v žaludku 16 velkých pytlů na rýži, čtyři pytle používané na banánových plantážích a další plastové sáčky. Plasty v trávicím ústrojí savce vážily 40 kilogramů. Zvíře nemohlo přijímat potravu a zemřelo na dehydrataci.
Brazilské vědce zaměstnává záhadný nález těla mrtvé velryby, které místní obyvatelé objevili v amazonské džungli desítky kilometrů od mořského pobřeží. Zatímco Brazilci spřádají na sociálních sítích roztodivné teorie o přesunu velryby, vědci se domnívají, že přibližně desetimetrového kytovce odnesla do pralesa říční přílivová vlna, uvedla v pondělí brazilská televize G1. Velryba ležela asi 15 metrů od břehu jednoho z přítoků největší jihoamerické řeky Amazonky.
Padesátku mořských zvířat, která moře vyplavilo na britské břehy, zkoumal tým špičkových vědců. A došel k alarmujícím zjištěním: Ať už šlo o delfína, tuleně, nebo velrybu, každý z těchto živočichů měl v těle plasty.
Japonsko přestane lovit velryby ve volných vodách a bude lovit jen ve svých výsostných, odhaduju, že s lovem přestaně do 10 let, je to pro Japonce relikvie minulosti, spotřeba velrybího masa je tam minimální, pro velryby je ale destruivní hlavně změna klimatu a znečištěné oceány, říká Jan Freidinger z české pobočky organizace Greenpeace. Japonsko se v prosinci rozhodlo vystoupit z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), aby mohlo obnovit komerční lov velryb. Dodává, že je potřeba přistoupit k ochraně oceánu jako celku, klíčové je vytvoření mořských organizací, jsou důležité pro lidskou obživu, ale i kontrolu klimatu.
Japonsko se rozhodlo vystoupit z Mezinárodní velrybářské komise (IWC), aby mohlo obnovit komerční lov velryb. Ve středu to oznámil hlavní tajemník japonské vlády Jošihide Suga, informovala agentura AP. Lov pro komerční účely má opět začít v červenci a bude prý omezen jen na výsostné vody Japonska a výlučnou ekonomickou zónu u pobřeží. Krok Tokia vyvolal kritiku ochranářských sdružení, ale také Austrálie či Nového Zélandu, napsala agentura Reuters.
145 velryb uvízlo na opuštěné pláži na Stewartově ostrově na Novém Zélandu. Dvě skupiny velryb asi dva kilometry od sebe objevil v sobotu výletník. Ležely tam pravděpodobně jeden den. 75 z nich bylo už mrtvých, ty zbylé se rozhodli pracovníci kvůli jejich špatnému stavu utratit. „Rozmístění velryb na pláži je poměrně neobvyklé. Většinou, když uvíznou takové skupiny, drží se u sebe jako rodina,“ uvedl Cat Peters z ministerstva ochrany přírodního a historického dědictví na Novém Zélandu. Nový Zéland patří mezi země s nejvyšším počtem na mělčině uvízlých velryb, průměrně se jedná o 85 zvířat ročně.
Téměř šest kilogramů odpadu našli v žaludku velryby, která byla v pondělí večer objevena uhynulá na východním pobřeží Indonésie. Mezi odpadky o celkové hmotnosti 5,9 kilogramu bylo 115 plastových kelímků, čtyři plastové lahve, 25 igelitových tašek, dvě gumové letní boty neboli žabky a přes tisíc dalších kusů plastů, informovala agentura AP. Rozkládající se tělo vorvaního samce, který měřil na délku 9,5 metru, bylo objeveno v národním parku Wakatobi, jenž zahrnuje řadu menších malebných ostrovů v provincii Jihovýchodní Sulawesi. Příčina úmrtí mohutného mořského savce, který se již nacházel v pokročilém stadiu rozkladu, není známá.
Vědci budou prostřednictvím satelitních snímků schopni odhalit chování velryb i spočítat jejich populaci.
Komerční lov velryb zakázala Mezinárodní velrybářská komise v roce 1986.
Výprava byla součástí 12letého programu Japonska, jehož cílem je studovat počet velryb, jejich potravní návyky a další podrobnosti o jejich životě.
