V pražském Veletržním paláci běží až do začátku prosince velká retrospektiva slavného sochaře a malíře Alberta Giacomettiho. Takto ji zaznamenali fotografové Rostislav Kubánek a Tomáš Helísek ze skupiny Street Report.
„Asi jsem to já, tak ve věku jedenácti dvanácti let,“ říká o postavě melancholického chlapce, hrdiny animovaného filmu Těžká planeta, jeho tvůrce. Je jím jeden z nejvyhledávanějších současných malířů Josef Bolf a několikaminutový snímek je k vidění na aktuální výstavě jeho děl v pražském Veletržním paláci.
Retrospektiva uměleckého experimentátora Milana Grygara je spolu s výstavou melancholických obrazů Josefa Bolfa tím hlavním, co pro začínající sezonu připravila Národní galerie ve svém nejsledovanějším sídle, pražském Veletržním paláci.
Alberto Giacometti si vytyčil nesplnitelný úkol: uměleckým dílem překlenout propast mezi tím, co se nám nabízí k vidění, a tím, co skutečně vidíme.
Ze zahraničí stále přibývá hlasů na podporu odvolaného ředitele Národní galerie Jiřího Fajta.
Věnovat se na internetu fotografii je samo o sobě nevděčné, kvantita přehlušuje kvalitu. Jedná-li se navíc o černobílý dokument, v době Instagramu už to vypadá na diagnózu.
Získat pro Prahu licenci jedné z nejvýznamnějších evropských galerijních institucí, pařížského Centre Pompidou, by chtěl premiér Andrej Babiš (ANO). O spolupráci této instituce s pražskou Národní galerií v Praze jednal s prezidentem Centre Pompidou Sergem Lasvignesem a ředitelem NG Jiřím Fajtem. "Ano, chceme v Praze středoevropskou pobočku Centre Pompidou," řekl premiér.
„Jsem ztělesněním logiky a funkčnosti první republiky,“ pronáší v krátkém filmu podmanivý ženský hlas, který zosobňuje budovu Veletržního paláce v Praze.
Elektrické bedýnky, počítače, sem tam i klasické nástroje, které ale vyluzují zvuky, jež mohou být sluchu i duši nepříjemné. A pak taky klarinetisté jezdící výtahem, dechaři na ochozech Veletržního paláce a videomapping na zdech. Výrazné osobnosti mladé české skladatelské generace propojily své vize světa 22. století v unikátním site-specific projektu. Předvedli je 10. prosince ve Veletržním paláci. Podívejte se, jak to vypadalo.
Ještě nikdy v devětadvacetileté historii Ceny Jindřicha Chalupeckého nebyla výstava finalistů tak neúplná a zároveň neslibovala tolik věcí navíc.
Nová expozice francouzské sbírky v Národní galerii představuje umělce, kteří bývali Pražanům dobře známí. Ve své době tu vystavovali Rodin, Picasso, Matisse i Chagall.
Národní galerie otevřela výstavy ke stému výročí založení Československa. Největší pozornost poutá expozice věnovaná první republice s díly Clauda Moneta, Vincenta van Gogha či Pabla Picassa v hodnotě 45 miliard korun.
Takzvaný ptačí koberec ze 16. století je jedním z nejstarších kusů v českých sbírkách. Karel Čapek o něm roku 1929 napsal povídku a Národní galerie jej o 90 let později získala do sbírky. Teď ho poprvé vystavuje.
Malíř Jiří Petrbok na výstavě ve Veletržním paláci raději karikuje večerníčkovské postavičky než politiky. Na jeho plátnech se objevují kocour Mikeš, Rumcajs nebo Krtek. Většinou zmutovaní v monstra či ubohé symboly zkoušeného češství.
Fotografie Josefa Koudelky z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa jsou od včerejška k vidění také v pražském Veletržním paláci. Doprovází je prostorová videoinstalace: autentické zvukové nahrávky střelby, křik lidí i útržky filmů, které natočil režisér Jan Němec.
Sté výročí úmrtí Gustava Klimta a Egona Schieleho připomíná nová přehlídka v pražském Veletržním paláci. Klimtovu Pannu a Schieleho Těhotnou ženu a smrt, jež patří k nejcennějším pracím ve sbírkách Národní galerie, doplňují díla dalších autorů vídeňské moderny.
Cena Jindřicha Chalupeckého, udělovaná každoročně umělcům do 35 let, veřejnost seznamuje s pěti dalšími mladými talenty. Inscenují performance s herci, používají a riskují vlastní těla, překračují společenská tabu. Na podzim se sejdou na výstavě v pražském Veletržním paláci.
Objekty nalezené v městské krajině, jejich fotografie a texty inspirované nálezy i cestami za nimi tvoří výstavu nazvanou Kořeny, větve, šlahouny. V pražské holešovické Trafo Gallery ji připravil výtvarník a významná postava české graffiti scény Epos 257.
Čínský výtvarník a umělec Aj Wej-wej v Praze představil dokument Lidský proud, který se věnuje uprchlické tematice. Při natáčení snímku se svým týmem během osmi měsíců navštívil čtyřicet táborů ve třiadvaceti zemích světa a pořídil rozhovory se šesti sty lidí. "Zdá se mi, že se lidská netolerance stala mezinárodním hnutím a pro Česko to platí taky. Proč Evropa ztratila odvahu a integritu v otázce ochrany lidských práv? Nejedná se o regionální problém, ale o problém globální," řekl na diskusi spojené s projekcí filmu.
Národní galerie v Praze představila plán roku 2018. Zahájí ho výstavy dvou umělkyň, německé malířky monumentálních obrazů Kathariny Grosseové a zesnulé rakouské malířky, ilustrátorky a filmařky Marii Lassnigové.
