Účastníkům rekordní antarktické expedice Masarykovy univerzity nepřálo počasí, teploty byly nižší než obvykle. I tak našli zajímavé lišejníky, další poznatky přinesl výzkum mikroorganismů. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse, členové letošní expedice v úterý představili své první výsledky.
Když mu bylo 21 let, lékaři u něj zjistili neléčitelnou nemoc nervových buněk a dávali mu dva roky života. Britský astrofyzik Stephen Hawking se dožil 76 let a stal se nejznámějším vědcem současnosti, autorem bestsellerů i popkulturní celebritou. O jeho přínosu hovořil deník Aktuálně.cz s Lukášem Grygarem.Syn astrofyzika Jiřího Grygara přeložil knihy, jež Hawking vytvořil s dcerou Lucy.
Koncem ledna obletěla svět zpráva, že čínští vědci naklonovali opici a otevřeli tím cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Vyplývalo to ze studie zveřejněné prestižním časopisem Cell (Buňka). Podle docenta Aleše Hampla, přednosty Ústavu histologie a embryologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně jde bezesporu o úspěch, nicméně slova o otevření cesty ke klonování lidí mu přijdou zbytečně silná a zavádějící.
"Když budete mluvit s člověkem, jemuž je z úst cítit aceton, tak si můžete být jistá, že se jedná o cukrovku. Na základě pachu lze identifikovat i celou řadu infekcí. Hodně to používali dermatologové, protože každý kmen bakterií zapáchá jinak," říká v rozhovoru antropolog doc. Jan Havlíček, jenž působí jako výzkumný pracovník v Národním ústavu duševního zdraví a na katedře zoologie na Přírodovědecké fakultě UK. Po čichu si také vybíráme sexuálního partnera a čichem vnímáme jídlo, určitě více než chutí.
Kam se ztrácejí ženy ve vědě, na to se ptají autorky knih Hledání dynamické rovnováhy a Dynamická rovnováha na dosah? Blanka Nyklová a Hana Víznerová. Jejich dotazy směřují na vědce a vědkyně z VŠCHT v Praze. Kvůli dlouhé mateřské ženy ztrácí rozhodující roky bádání a své mužské kolegy už nemohou dohonit.
Příběh arktického ekologa Josefa Svobody (1929) by vydal na několik životů. Prožil skautské mládí, komunistické lágry, emigraci i třicet let v Arktidě.
Vědec, jenž je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace, vystřídal 11 zaměstnání, napsal 32 knih a obdržel 49 poct. Na vysokou školu byl připuštěn až po roční práci v ostravských dolech. Dodnes pracuje v Centru medievistických studií Filozofického ústavu Akademie věd, které založil.
Bioložka Helena Illnerová, jež 28. prosince slaví osmdesátiny, byla v letech 2001-2005 předsedkyní Akademie věd ČR. Stala se historicky první ženou v čele této prestižní instituce. Jako první na světě objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období. Zavedla v Česku obor chronobiologie, za nějž byla letos udělena Nobelova cena.
V roce 2017 vznikla na Aktuálně.cz rubrika Věda. Přináší vám zajímavosti z nejrůznějších oborů a snaží se ukázat, že Češi patří mezi vědci k evropské špičce. Připravili jsme pro vás výběr deseti nejpozoruhodnějších rozhovorů.
Pro vědu byl rok 2017 velmi zásadní. Vědci přišli na několik zlomových objevů a především dali člověku nahlédnout do těžko dosažitelného dalekého vesmíru. Čím dál dokonalejší přístroje dokázaly detekovat gravitační vlny i jejich zdroj, objevily několik vzdálených planet, na nichž by mohl být život, a také jednoho záhadného posla z mezihvězdného prostoru.
Soutěž Věda je krásná se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 1. kolo proběhlo v roce 2009. Po enormním úspěchu prvních ročníků se soutěž rozrostla i mimo brány fakulty.
Teoretický fyzik Martin Roček obdržel Cenu Neuron za přínos světové vědě od stejnojmenného nadačního fondu na podporu vědy. Koho nezaujmou taje jeho náročného oboru supersymetrie, toho rozhodně zaujme jeho dobrodružný život.
Vědci z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze spolupracují s dalšími mezinárodními týmy na výzkumu brzkého odhalení Parkinsonovy nemoci pomocí řečové analýzy. Na vyšetření podle této metody by se podílel neurolog, logoped a konečně inženýr, jenž by zanalyzoval nahrávku pacientovy řeči. "Až budou vědci umět zpomalit, či dokonce zastavit odumírání mozkových buněk, bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," říká pro Aktuálně.cz vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT.
Neurolog Ondřej Volný z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně dostal za své poznatky v polovině listopadu v Záhřebu ocenění Danubius Young Scientist Award určené pro vynikající mladé vědce. Přišel na to, že nová metoda zobrazení mozku pomůže rychleji odhalit mrtvici. "Díky této metodě zobrazení získáváme lepší představu o toku krve a o uložení uzávěru mozkové tepny," říká v rozhovoru. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, ročně postihne 17 milionů lidí a třetina z nich zemře. Lékaři znají efektivní léčbu, ale pacient se jí musí dočkat včas, jinak mu hrozí úmrtí nebo trvalé následky.
Ondřej Volný, mladý neurolog z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získal koncem minulého týdne v Záhřebu prestižní ocenění Danubius Young Scientist Award, určené pro vynikající mladé vědce ze zemí širšího podunajského regionu. Cenu dostal za excelentní výsledky v oblasti výzkumu mozkové mrtvice a zobrazení mozku.
Janu Lukačevičovi je 26 let, nedávno odpromoval na ČVUT, nyní pracuje v Oddělení kosmické fyziky na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Již několik let spolupracuje s NASA, s níž vyvíjí nový typ 3D tisku. Díky němu si astronauti letící na Mars budou moci vytisknout náhradní díly či nářadí. Pracuje také pro Evropskou vesmírnou agenturu, u ní vyvíjí anténu na detekci blesků pro marsovský modul.
Vědci z cambridgské univerzity trénovali ovce na rozpoznávání obličejů slavných osobností. Mezi nimi i tváře Baracka Obamy, Emmy Watsonové či herce Jaka Gyllenhaala. Ovcím byly v upravených ohradách ukazovány obrázky lidí na dvou počítačových obrazovkách, na jedné byl obličej známé osobnosti a na druhé neznámého člověka. Zvířata získávala za výběr obrázku osobnosti jídlo, a to z přihrádky pod infračerveným paprskem poblíž obrazovky. Jakmile vybrali špatnou fotografii, ozval se klakson a ovce odměnu nedostaly. Ty, jež se experimentu účastnily, nakonec úspěšně identifikovaly známé obličeje v osmi případech z deseti. Vědci využívají ovce k porozumění degenerativním onemocněním mozku.
Oblíbená Science show z liberecké iQlandie zavítala v rámci Týdne vědy a techniky do Městské knihovny v Praze. Herci na pódiu předváděli různé pokusy, výbuchy s plameny a dýmem, odpalovali "vodíkové bomby" a do sálu startovaly rakety. U publika plného školáků měla hra velký úspěch.
"Termiti se dokážou rozhodnout k sebeobětování a spáchají cílenou sebevraždu tak, aby ochránili své příbuzné. Stává se to pouze v bezvýchodné situaci, kdy již není šance na vlastní přežití," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz entomolog Jan Šobotník, mezinárodně uznávaný odborník na stavbu a funkci hmyzího těla.
Vědci objevili u trpasličí hvězdy, vzdálené asi 600 světelných let od země, obří planetu, která by teoreticky neměla existovat. Existence tohoto "planetárního monstra" nesoucího označení NGTS-1b podle vědců odporuje teorii utváření planet, která říká, že planety této velikosti nemohou vznikat kolem tak malých hvězd. Vzhledem ke své velikosti a teplotě je planeta známá jako "horký Jupiter", což je třída planet velkých přinejmenším jako Jupiter z naší sluneční soustavy, ale s přibližně o 20 procent menší hmotností.
