


Neměl jsem vliv na přípravu letu, řekl Tusk. Vystoupil jako svědek v případu havárie u Smolensku
Předseda Evropské rady Donald Tusk svědčil v procesu vedeném proti bývalému šéfovi jeho úřadu Tomaszi Arabskému a dalším členům jeho týmu.



Předseda Evropské rady Donald Tusk svědčil v procesu vedeném proti bývalému šéfovi jeho úřadu Tomaszi Arabskému a dalším členům jeho týmu.



Polská letecká společnost LOT plánuje od letního letového řádu přidat týdně 130 dalších letů. Více letů nabídne i mezi Varšavou a Prahou, uvedla polská agentura PAP. Kromě Prahy chce LOT zvýšit také počet spojů z Varšavy do Berlína, Krakova, Budapešti, Los Angeles, Tokia a Tel Avivu. Přibudou také lety z Krakova do Chicaga. Letos LOT zahájí také 12 nových spojů, mimo jiné z Varšavy do Singapuru, Dubrovníka a Moskvy. LOT v loňském roce přepravil 6,8 milionu cestujících, o 1,5 milionu více než v roce 2016. Společnost plánuje zvýšit do roku 2020 počet cestujících na deset milionů.



Spor mezi dvěma zeměmi se vyostřil, když polský Senát schválil zákon, který trestá připisování jakékoliv odpovědnosti za holokaust Polákům.



Od dětství všichni známe optické klamy a rádi se jimi bavíme i jako dospělí. Německý fotograf Max Leitner se jich snaží využít v sérii širokoúhlých snímků, které kombinují architekturu Varšavy a městský sport zvaný free running. Jeho fotky vypadají tak, jako by ani neexistovala zemská přitažlivost.



V sobotu prošel Varšavou pochod krajní pravice, která vykřikovala hesla jako "bílá Evropa bratrských národů" nebo "čistá krev, jasná mysl". Polské ministerstvo zahraničí podobná slova odsoudilo. Zároveň ale pochod hájí jako projev vlastenectví. Rasistické a antisemitské výkřiky byly podle něj "podružné".



Polské ministerstvo zdravotnictví se pokusilo reklamním spotem upozornit na rekordně nízkou porodnost lidí v zemi. Kontroverzní video, které občany nabádá, aby se množili jako králíci, vyvolalo bouřlivé reakce. Kvůli vlně kritiky ho teď ministerstvo raději stahuje z YouTube a dalších internetových platforem.



Čtyřiapadesátiletý Polák Piotr S., který se před deseti dny podpálil v centru Varšavy na protest proti politice pravicové vlády, v neděli zemřel. Uvedl to portál Oko.press. Muž z jihu Polska protestoval v hlavním městě proti "porušování zásad demokracie a ústavy" koaliční vlády pod vedením strany Právo a spravedlnost (PiS). "Nade vše miluji svobodu. Proto jsem se rozhodl, že se podpálím. Doufám, že moje smrt pohne svědomím mnoha lidí, že se společnost probudí a nebude čekat, až pro ni něco politici udělají - protože neudělají nic," napsal v textu, který před svým sebeupálením rozdával ve Varšavě.



Kvůli účasti na protivládních protestech je obviněno asi 800 Poláků, informuje polský tisk. Procesy jsou podle listu zatím na počátku, dva případy soud odročil na listopad, třetí má pokračovat v prosinci. Na lavici obžalovaných se ocitli například účastníci demonstrace před sněmovnou při sporném schvalování rozpočtu loni v prosinci, aktivisté, kteří se vsedě pokoušeli zablokovat pochod krajních nacionalistů, nebo účastníci protidemonstrace k pravidelné manifestaci příznivců současné vlády.



Čtyřiapadesátiletý Polák, který se ve čtvrtek odpoledne podpálil v centru Varšavy na protest proti politice pravicové vlády, bojuje v nemocnici o život. Podle lékařů má popáleniny na 60 procentech těla a jeho stav je velmi vážný. Muž z jihu Polska protestoval v hlavním městě proti "porušování zásad demokracie a ústavy" koaliční vlády pod vedením strany Právo a spravedlnost (PiS). Její politici nechtějí případ komentovat.



Veterán americké diplomacie Daniel Fried do ní nastoupil už za éry prezidenta Jimmyho Cartera. Na prvním postu byl v roce 1980 v tehdejším sovětském Leningradě. Jeho posledním úkolem, než letos v únoru odešel ze služeb státu, byla funkce koordinátora amerických sankcí vůči Rusku. V této roli se Fried nakonec ocitl v nepříjemné situaci. Po Trumpově nástupu do Bílého domu musel proti němu lobbovat v americkém Kongresu, aby zajistil, že nový prezident protiruské sankce nezruší.



Obědem v New Yorku s bývalou manželkou amerického prezidenta Ivanou Trumpovou v pondělí zahájil prezident Miloš Zeman pracovní návštěvu Spojených států. V úterý promluví v New Yorkovi na Valném shromáždění OSN. Vystoupí hned v úvodním panelu, nedlouho po Donaldu Trumpovi a těsně před francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. V Zemanově okolí bude chybět český velvyslanec v USA a bývalý šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček. Upadl u prezidenta v nemilost kvůli tomu, že mu nezařídil přijetí v Bílém domě.



Bývalý gruzínský prezident a gubernátor ukrajinské Oděsy Michail Saakašvili se v Polsku připravuje na návrat na Ukrajinu. Agentuře AP řekl, že cestu chce podniknout 10. září. Saakašvili přišel o ukrajinské občanství minulý měsíc po ostrém sporu s prezidentem Petrem Porošenkem. O občanství rodné Gruzie přišel v prosinci 2015; v nepřítomnosti byl v Tbilisi obviněn ze zneužití úřadu. Saakašvili v rozhovoru uvedl, že se hodlá vrátit na Ukrajinu 10. září přes pozemní hraniční přechod. Prý bude usilovat o znovuzískání ukrajinského občanství. "Chci se jen vrátit k soudu, abych mohl obhájit svá práva," řekl.



Donald Tusk začal ve čtvrtek vypovídal jako svědek v případu letecké katastrofy u Smolenska, při které v roce 2010 zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński. Bratr Lecha a předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński mu pohrozil, že se "má čeho bát". Bývalý polský premiér a současný předseda Evropské rady podle něj postupoval ve vyšetřování katastrofy tak, aby nepoškodil rusko-polské vztahy. Upozornil, že se na Tuska vztahují polské zákony stejně jako na každého občana. Ten však odvětil, že se Kaczyńského nebojí a vyčetl současnému vedení země, že se snaží justici zneužívat proti politickým soupeřům.



Také horní komora polského parlamentu Senát přijala spornou reformu nejvyššího soudu, kvůli které Polsko čelí mezinárodní kritice, že otupuje principy právního státu v zemi. Aby zákon vstoupil v platnost, musí jej ještě podepsat polský prezident Andrzej Duda. Ve varšavských ulicích skandují davy: Zrádci, zrádci, zrádci!



Podle bývalého předsedy polské vlády Donalda Tuska Polsko reformou soudní moci ohrozilo své postavení na mezinárodním poli. Požádal proto o schůzku prezidenta Andrzeje Dudu, aby s ním následky reformy prodiskutoval. Také Evropská komise, které Tusk předsedá, by měla příští týden vydat v pořadí už třetí doporučení a také s Polskem zahájit řízení pro porušení unijního práva.



Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se chystá předložit prezidentu Dudovi kontroverzní zákon o dohledu nad mandátem soudců Nejvyššího soudu. Tím by strana předsedy Jarosława Kaczyńského získala prakticky plnou kontrolu nad soudnictvím v celé zemi. Zatímco PiS argumentuje snahou o "dekomunizaci" soudního systému, opoziční strany hlasitě protestují a tvrdí, že se jedná o zrušení systému brzd a rovnováh ve státě a snahu o státní převrat. Proti Kaczyńského reformám vyšlo do ulic hlavního města Varšavy asi 17 tisíc lidí, tedy více než při projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zákony stále může vetovat prezident Andrzej Duda.



V několika polských městech proběhly v neděli další protivládní demonstrace. Tisíce lidí vyšly do ulic kvůli soudní reformě, která by podle opozice skoncovala s nezávislou justicí. Řečníci slibovali bránit demokracii před předsedou PiS a faktickým vládcem země Jaroslawem Kaczyńským. V pátek parlament, v jehož obou komorách má PiS většinu, schválil zákon, dávající větší slovo při jmenování soudců poslancům.



Z původně plánovaných tří protivládních shromáždění se v pondělí uskutečnilo ve Varšavě jen jedno. Dvě další úřady zakázaly kvůli tomu, že se měla konat příliš blízko prezidentského paláce, kde Jaroslaw Kaczyński organizoval svou pravidelnou tryznu za oběti letecké katastrofy u Smolenska. Demonstrace se kvůli problémům se srdcem nezúčastnil bývalý prezident Lech Walesa, který zůstane ještě několik dní v nemocnici.



Americký prezident nezařadil do programu návštěvu památníku hrdinů varšavského ghetta. Daroval tím vítězství polské vládní pravici, píše Politico.



Americký prezident Donald Trump navštíví Polsko, když přijede do Varšavy na summit polsko-chorvatského projektu Trojmoří. Pro Poláky je to velký úspěch. Doufají, že dokážou ovlivnit Trumpův názor na Rusko - především pak na protiruské sankce související s projektem nového plynovodu Nord Stream 2. Podle analytiků ale Trumpova návštěva nemusí nic reálného změnit. "Návštěva Donalda Trumpa může přinést rétorickou podporu Trojmoří, ale nevyplynou z ní žádné konkrétní projekty," domnívá se polský think-tank Polityka Insight.