Hosty vysílání jsou: bezpečnostní analytik FSV UK Vojtěch Bahenský, zakladatelka iniciativy Zachraň jídlo Anna Strejcová, Radim Trojan ze spolku Obránců zvířat a cestovatelka a blogerka Tereza Schindlerová.
Před pěti měsíci přerušila ukrajinskou ligu brutální válka. Profesionální fotbal ze země zmizel. Kluby ovšem mají nyní společně s tamním fotbalovým svazem ambiciózní plán, jak kopanou na Ukrajinu zase vrátit. První soutěžní kolo by se mělo hrát za necelý měsíc.
Jakub Netík odrazoval od očkování a léčby covidu, ve středu stanul před soudem. Za video, které zveřejnil v reakci na text Aktuálně.cz, ho státní zástupce obžaloval z šíření poplašné zprávy. Tisícům fanoušků na Facebooku tvrdil, že očkováním vláda vraždí. Hrozí mu dva roky vězení. Netík je obžalovaný i za podporu genocidy. Radoval se z vraždění Ukrajinců Ruskem.
Vládli tu Chetité, Řekové i Římané, na město útočili křižáci i Mongolové. V jednom z nejstarších měst světa, Aleppu, lidé žijí už přes pět tisíc let. V těchto dnech si ale připomínají méně dávnou historii, před deseti lety se město stalo centrem syrské občanské války. Boje zde trvaly až do roku 2016. Zničené ulice se nyní pomalu obnovují, lidé se vracejí, často svůj domov ale nemohou poznat.
Ukrajinský šéfkuchař Yurii Kovryzhenko plánuje v luxusní londýnské čtvrti Chelsea otevřít bistro, v němž zaměstná své krajany, kteří uprchli před válkou. Na menu restaurace Mriya nebudou chybět tradiční ukrajinská jídla, která chce ale Kovryzhenko zároveň kombinovat s prvky mezinárodní kuchyně.
Intenzivní boje na východě Ukrajiny vyčerpávají ruskou armádu, která přichází nejen o vojáky a těžkou techniku, ale i o munici. "Denně Rusko vypálí pět až sedm tisíc granátů. Za dva měsíce je to 360 tisíc granátů," říká válečný analytik Michal Brabec. Spojené státy přitom podle něj za jeden rok vyrobí kolem 75 tisíc granátů. I proto je dle Brabce možné očekávat brzké příměří.
Nazývat Putinovu invazi na Ukrajinu válkou je v Rusku trestné. Přesto Vitalij Cicurov již několik měsíců sám veřejně protestuje proti této válce. Zatímco ho někteří Rusové podporují, on byl za své akce zadržen nebo v ulicích Smolenska brutálně zbit.
Třicet procent Rusů si myslí, že válku proti Ukrajině je nutné okamžitě ukončit. Ve věkové kategorii 18 až 24 let ukončení války žádá až 56 procent dotázaných. Se stoupajícím věkem ale podpora války mezi Rusy stoupá, uvedl server Meduza s odvoláním na výsledky neveřejného výzkumu, který podle zdrojů portálu minulý měsíc na zakázku Kremlu uskutečnila společnost VCIOM. Kreml a VCIOM se nevyjádřily.
Válka na Ukrajině rozdělila společnost. Lidé podporující protichůdné strany se přestali stýkat a komunikovat. Ruská invaze rozštěpila i jednotlivé rodiny, a to dokonce i na Ukrajině. Příkladem je Vika a její bratr Jakov. Vika žije na Ukrajině a vystupuje proti válce. Jakov žije v Rusku a tvrdí, že Kyjev ovládají nacisté.
Ruský raper Ivan Alexejev, známý pod uměleckým jménem Noize MC, na koncertu v Taškentu označil ukrajinské ostřelování ruského města Belgorod za návrat raket dříve vypálených proti Ukrajině. Belgorod je rodným městem zpěváka, který válku Ruska proti Ukrajině od počátku kritizuje, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Jak vypadá běžný den českých vojáků na frontě a proč se rozhodli odejít do boje? Marek Wiesner z iniciativy Mise Ukrajina společně s tamními českými legionáři v rozhovoru popisuje situaci na Ukrajině. Wiesner je s vojáky v úzkém kontaktu, na některé otázky tak redakce má zprostředkovanou odpověď přímo od členů české jednotky. “Bojují i za naši zemi, protože věří, že Rus půjde dál," říká Wiesner.
Ochota Čechů pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na úkor vlastní situace klesá. V polovině června pomoc schvalovalo 53 procent lidí, na začátku dubna to bylo o 11 procentních bodů více. Vyplývá to průzkumu agentury STEM. Pokles podle ní souvisí s obavami lidí o vývoj ekonomické situace. Vzrostl také počet lidí, kteří pomoc běžencům zásadně odmítají. Nyní jich je 26 procent, o deset bodů víc než v dubnu.
Spisovatel Simon Mawer je v Česku díky románům o brněnské vile Tugendhat, přírodovědci Gregoru Johannu Mendelovi nebo událostech pražského jara mimořádně oblíbený. Koncem června britský autor za svými tuzemskými čtenáři přijede na festival Slunovrat v Opavě. V rozhovoru vysvětluje, proč by se malé národy neměly podceňovat i proč se ve své nové knize vrací do období anglické průmyslové revoluce.
Město je ostřelované každý den. Severodoněck za řekou už téměř celý ovládli Rusové, přesto někteří lidé z Lysyčansku změnili své rozhodnutí a odmítli se evakuovat. Za hřmění bomb nechávají hrát své děti venku. Reportér Rádia Svobodná Evropa se na frontové linii obyvatel ptal, proč nechtějí v takové situaci opustit své domovy.
„Sám nevím, jak jsem výbuch protitankového granátu přežil, explodoval při vykládce. Odnesl to loket a břicho a praskly mi oba bubínky. Zbytků RPG v sobě mám ještě dost,” říká Jan, který jako medik působil u pluku Azov v Kyjevě a později i v Záporoží. „Jestli v Azovu někdy byl nějaký ultrapravicový nádech, tak je to minulost. Na Ukrajině mám část rodiny, takže to pro mě je velice osobní,” dodává.
Viděli jsme zničené budovy a silnice, krvavé skvrny, spálená auta na ulicích a improvizované hroby. Země, která bývala lidem bezpečným domovem, teď připomíná jen utrpení, říká Matilda Bognerová, šéfka Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz líčí příběhy lidí, kteří se stali oběťmi ruských válečných zločinů. Její tým sbírá v zemi přímá svědectví.
Tisíce mrtvých a zraněných, zničené domovy i celá města, krádeže majetku i obilí. Ruská invaze na Ukrajinu si vybírá obrovskou daň na tamním obyvatelstvu a už teď je jisté, že se země bude z konfliktu dlouho vzpamatovávat. Vědci ale varují i před ničením přírody, která už možná nepůjde zachránit. Národní parky kolem pobřeží Černého moře jsou jedinečné a vědci se je snaží zachránit po desetiletí.
Obyvatelé Novoluhansku v Doněckém regionu na východě Ukrajiny žijí ve sklepeních, vaří si na otevřeném ohni a prosí o evakuaci a pomoc. Nemají plyn, elektřinu ani pravidelné zásoby vody. Ruské jednotky město ostřelují každý den, zatímco okolo dvou tisíc lidí se ve vesnici snaží přežít.
„Tady v Česku byl Tomáš vysoce postaveným manažerem. Jeho jednotka si vysloužila takové renomé, že má k dispozici nejmodernější zbraně. Ztráty mají minimální, ale ne každý vydrží ten stres a nasazení,” popisuje reportér serveru Seznam Zprávy Jan Novák fungování diverzní jednotky na východě Ukrajiny, se kterou strávil čtyři dny a které velí dobrovolník z Česka.
Rusové na okupovaných územích zřizují tábory pro Ukrajince, kteří mají vazby na vládní a vojenské představitele či novináře. Podle řady svědectví v nich panují otřesné podmínky. Kdo je "politicky nežádoucí", určují při selekci, kterou musí projít každý, kdo chce regiony ovládané Moskvou opustit. Ukrajince vyslýchají, snímají jim otisky prstů nebo prohledávají telefon.
