Do první linie války na Ukrajině šli s minimálním výcvikem. Dva ruští vězni nastoupili do Wagnerovy skupiny, viděli umírat desítky lidí a zabití jim hrozilo i od vlastních velitelů. Své zkušenosti dva Rusové popsali americké televizi CNN, zatímco pobývají v ukrajinském zajetí. Tvrdí, že hlavním cílem bylo jakkoliv přežít. Postupně otupěli vůči utrpení a úmrtím svých kolegů i ukrajinských vojáků.
Rusové přiznávají, že stále nedobyli město Bachmut. "Ozbrojené síly Ukrajiny nikam neustupují. Bojují do posledního dechu," přiznal v příspěvku na sociální síti Telegram zakladatel žoldácké Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Jak zuřivý odpor pokračuje, dokazují i čerstvé záběry z kamery ukrajinského vojáka 241. brigády.
Ukrajinská zdravotnice Oksana Lebeděnková odešla hned na počátku ruské invaze na frontu. Svou jedenáctiletou dceru Jevu nechala u svých rodičů. Po několika měsících, kdy se s ní nemohla spojit, ale zjistila, že její proruský bratr Jevu bez povolení odvezl do Ruska. Opět se s ní setkala po téměř ročním odloučení jen díky pomoci dobrovolníků.
Obavy z nějaké hrozby pociťovalo na konci loňského roku 60 procent Čechů. Nejčastěji se báli války, odpověděla tak téměř třetina lidí. Následují zdražování a zhoršení životní úrovně. Naopak covidu-19 se už obávalo pouhé jedno procento dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Charkov, Černihiv či Irpiň. Všechna tato ukrajinská města čelila v uplynulém roce ostřelování ruskou armádou. Rakety zničily i sportovní stadiony, školy nebo bazény, kde trénovali ukrajinští sportovci. Fotograf Nikolaj Synelnykov zachytil, jak tato místa vypadají teď. V době, kdy se řeší, jestli se olympijských her příští rok zúčastní i ruští a běloruští sportovci.
„Nejhorší je nepřátelské letectvo nad hlavou,“ říká Bohdan Sokur. Sedmadvacetiletý malíř a tatér z ukrajinského Kyjeva patří mezi čtyři desítky účastníků výstavy Bolest těch druhých. Ta v pražském Centru současného umění Dox potrvá do 16. dubna. Sokur nedorazil na vernisáž, poslal ale nejnovější sérii deníkových črt z fronty.
Vztah k Ukrajině je jedním z hlavních témat před druhým kolem prezidentských voleb. Zatímco Petr Pavel označuje Andreje Babiše za kandidáta proruského tábora, Babiš o soupeři tvrdí, že nechce mír a žene Česko do války. Kampaň se vyostřuje a na straně šéfa hnutí ANO se objevují billboardy přímo odkazující na ukrajinský konflikt. Oslovení experti mluví o Babišově pragmatickém přístupu a populismu.
Andrej Babiš čelí kritice kvůli svým billboardům před druhým kolem prezidentských voleb. Tvrdí na nich, že je pro mír, zatímco jeho protikandidát Petr Pavel v něj prý nevěří. V první verzi Babiš dokonce strašil zapojením do války. "Mluvím o míru, ne o válce," reagoval na dotaz Aktuálně.cz na mítinku v Benešově. Podle premiéra Petra Fialy nerozumí diplomacii nebo podlehl iluzi z roku 1938.
Před deseti lety se objevily lži, které tvrdily, že Karel Schwarzenberg vrátí majetek Němcům, před pěti lety měl zase Jiří Drahoš zavléct do Česka imigranty. Nesmysly. Ale na voliče to fungovalo. A teď Andrej Babiš tvrdí, že nezavleče Česko do války. Naznačuje, že někdo jiný by to udělal. Nic takového nehrozí. To jen politici často straší lidi, vzkazuje redaktor Aktuálně.cz Radek Bartoníček.
Na Donbase v posledních týdnech probíhají nejkrvavější bitvy téměř rok trvající války na Ukrajině. Na troskách zničených měst Soledar a Bachmut bojují proti obráncům hlavně ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny. Určit přesný počet mrtvých v jejích řadách je téměř nemožné. Nyní se však objevily informace, které naznačují velmi vysoké ztráty.
Od sečtení výsledků prvního kola voleb neuběhl ani den a po celé zemi už se objevily billboardy šéfa ANO Andreje Babiše. Tvrdí na nich, že "nezavleče Česko do války". Snaží se tak zvrátit dosavadní průběh souboje o Hrad, ve kterém je favoritem Petr Pavel. Babišův nepřímý útok na generála kritizují příslušníci armády, ministryně obrany, ale i experti.
Prohra u Stalingradu na přelomu let 1942 a 1943 znamenala nejen zásadní neúspěch nacistického Německa a počátek obratu druhé světové války, ale také zhoršila morálku třetí říše. Vůdce Adolf Hitler proto 13. ledna 1943, tedy přesně před osmdesáti lety, podepsal rozkaz k totální mobilizaci obyvatelstva.
Druhý den invaze se ruské jednotky snažily dobýt ukrajinské hlavní město Kyjev. Mnoho lidí se tehdy přišlo schovat do tamního metra. Jednou z nich byla i Tetjana Blyzňaková s malým dítětem, kterou při kojení vyfotil maďarský fotograf. Snímek se dostal až k ukrajinské umělkyni Maryně Solomennykové, jejíž obraz Madona z kyjevského metra bude nyní vystaven v neapolském kostele.
Nemají plyn, elektřinu ani vodu a jsou nuceni spát ve sklepích. Ve městě Orichiv v Záporožské oblasti na Ukrajině zůstal jen zlomek obyvatel, kteří se snaží přežít každodenní ostřelování ruskými jednotkami. V Orichivu, který se nachází v blízkosti frontové linie, stále funguje kurýrní služba, která pomáhá místním, a to hlavně důchodcům.
Jaroslavu Haškovi se v jeho nejznámějším románu podařilo prostřednictvím postavy Švejka nahlédnout velké lidské sebetrápení jako groteskní pitomost, zesměšnit takzvané velké ideje, které vehnaly národy do války. Proto překročil Švejk hranice jedné knihy a stal se svébytným národním fenoménem, říká literární historik Pavel Janoušek.
Hosty vysílání jsou bezpečnostní analytik Martin Svárovský, nově jmenovaný poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar a kaskadér a producent Petr Jákl.
„V teple u klávesnice si neuvědomujeme, jak brutální Rusové jsou. Pálí na obytné domy, zabíjejí civilisty a dobře to vědí. Na to, když slyšíte výbuchy, nevíte, jak daleko jsou, a země se třese, se nedokážete připravit,” popisuje Andrej Poleščuk, co zažil v Bachmutu a na Donbasu. „Rusům síly nedojdou. Někde berou čipy do raket, obchází sankce. Konflikt bohužel neskončí brzo,” dodává.
Sovětská Rudá armáda svedla v zimě na východní frontě během druhé světové války řadu bitev. Složité podmínky vojáků dokazují historické snímky, které obarvila amatérská umělkyně Olga Širninová, deník Aktuálně.cz je nyní - v době bojů na Ukrajině v mrazivém počasí - publikuje s jejím svolením.
První hodiny ruské invaze trávila v Charkově, loni natáčela s bojovníky Tálibánu v Afghánistánu, působila na mnoha nebezpečných místech po celém světě, kde zuřily krvavé konflikty. Hlavní zahraniční zpravodajka americké stanice CNN a zároveň jedna z nejuznávanějších světových novinářek Clarissa Wardová v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o válce na Ukrajině, strachu, smrtelných rizicích i empatii.
