Čtvrtým rokem trvající válka na Ukrajině nepřináší rozhodující zisky ani jedné z válčících stran. Zatímco náklady na její vedení zatěžují ekonomiky Ruska i Ukrajiny a ohrožují křehkou domácí rovnováhu, Kreml sází na kontrolu, propagandu a na válečný průmysl. Narůstající vnitřní i vnější napětí však zpochybňuje stabilitu, kterou režim dlouhodobě udržuje.
Ukrajina má od poloviny července novou předsedkyni vlády. Do funkce premiérky nastoupila devětatřicetiletá Julija Svyrydenková, dosavadní ministryně hospodářství a první místopředsedkyně vlády. Po Julii Tymošenkové je druhou ženou v čele vlády. Svyrydenková přebírá otěže kabinetu ve chvíli, kdy země čelí zostřující se ruské ofenzivě, nejisté podpoře Západu i vzrůstajícímu domácímu napětí.
Když se městem rozezní sirény a výbuchy, obyvatelé Kyjeva míří pod zem. Stanice metra se v noci mění v provizorní útočiště, kde lidé hledají bezpečí před ostřelováním, sdílejí strach i ticho a snaží se usnout - vedle cizích lidí, se psem, s dětmi v náručí... V metru je chladno, tvrdá podlaha tlačí. Ale venku zuří válka.
Valerij Zelenskyj přežil 39 měsíců v ruském zajetí. Vrátil se s odhodláním začít nový život. O necelý měsíc později, ve svých 57 letech, zemřel na následky mučení, kterému byl během svého zajetí podroben. Jeho smrt je dalším mrazivým svědectvím o podmínkách, v jakých jsou ukrajinští váleční zajatci v ruských rukou drženi.
„Zlomili mi žebro, rozbili mi obličej...“ Tak popisuje sedmnáctiletý Anatolij chvíli, kdy ho ruské jednotky odvedly přímo ze školy v okupovaném městě na jihu Ukrajiny. O týden později, těsně před osmnáctinami, dostal povolávací rozkaz do ruské armády. Neměl jinou volbu než sloužit.
Donald Trump v pondělí překvapil, když na veřejnosti přiznal, že ho v pohledu na Vladimira Putina výrazně ovlivnila jeho žena. První dáma Melania Trumpová, známá svou zdrženlivostí a odstupem od politických debat, podle něj opakovaně upozorňovala, že sliby ruského prezidenta o míru na Ukrajině nemají s realitou nic společného.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil zásilku nových zbraní pro Ukrajinu v přepočtu za víc než 200 miliard korun. Ve snaze ukončit válku, kterou na východě Evropy vede už čtvrtým rokem Rusko, dal jejímu vůdci Vladimiru Putinovi 50denní lhůtu k jednání o míru, jinak hrozí zavedením vysokých cel. Jejich síla je sice podle odborníků sporná, ale i tak jde o zásadní změnu Trumpova přístupu.
"Největší výzvou pro NATO je, že je dnes velmi levné vypouštět velké množství útočných dronů na dálku - v podstatě v několika vlnách za sebou. Zároveň se díky umělé inteligenci a kybernetickým útokům dají velmi rychle měnit cíle těchto útoků," upozornil pro Reuters americký vědec specializující se na bezpečnostní studia Benjamin Jensen.
Americký prezident Donald Trump údajně během pondělí oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny. Podle zdrojů serveru Axios má zahrnovat i útočné zbraně. To je zásadní změna proti tomu, co šéf Bílého domu doposud prohlašoval. Nové zbraně by mohly pomoci bránící se Ukrajině; Trump si od nich slibuje, že tím (konečně) přesvědčí ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání o míru.
Nejméně 27 lidí včetně dětí zabily od nedělního rána izraelské údery v Pásmu Gazy. S odkazem na vyjádření civilní obrany v Pásmu Gazy o tom informuje agentura AFP. Podle mluvčího civilní obrany byly údery provedeny před svítáním a brzy ráno a zasáhly zejména domy a uprchlické tábory. Izraelská armáda to dosud nekomentovala.
Wagnerovci byli po několik let výraznou ruskou mocenskou silou v Africe. Pro Kreml bylo jejich nasazení výhodné, jelikož mu umožňovalo se od nich kdykoliv distancovat. Ale to už neplatí. Paramilitární skupina spojovaná s masakry civilistů, únosy či mučením se z kontinentu stáhla. Nahrazuje ji zde nová, "spolehlivější" síla.
Rusko by se podle Peskova nemělo vracet do dob, kdy "negativita vůči vlastní zemi byla součástí redakční politiky některých publikací". Uvedl to v rozhovoru pro ruský časopis Expert, kde komentoval vývoj žurnalistiky v největší zemi světa. Pochvaloval si také, jak díky cenzuře za poslední tři roky od začátku války na Ukrajině vzrostlo vlastenectví.
Trump signalizuje, že se už nemíní nechat "krmit spoustou keců" od Vladimira Putina. Šéf Bílého domu oznámil, že v pondělí plánuje "důležitý projev" ohledně Ruska. "Myslím, že v pondělí budu mít k Rusku důležité prohlášení," řekl Trump v telefonickém rozhovoru pro americký televizní kanál NBC News.
Oleksij Haran je profesorem komparativní politologie na Kyjevsko-mohyljanské akademii. Je také poradcem nadace Demokratické iniciativy, výzkumného analytického centra sledujícího veřejné mínění, které jako první na Ukrajině zavedlo tzv. exit polly. Jejich průzkum mezi voliči odcházejícími od uren v roce 2004 byl jedním z faktorů, který způsobil Oranžovou revoluci, protože odhalil volební podvody.
Donald Trump vyšel Vladimiru Putinovi vstříc v mnohém. Navržený mírový plán by v podstatě zakonzervoval ruské zisky, uznal by i obsazení Krymu, upozorňuje Matyáš Zrno. „Šlo to vysoce nad rámec čehokoliv, v co mohl realisticky doufat. Putin ale všechno odmítal, protože hraje stylem všechno, nebo nic."
Americký prezident Donald Trump není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc "servíruje spoustu keců", i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
Ruská ekonomika, která navzdory tvrdým západním sankcím v posledních dvou letech rostla mimořádným tempem, začíná vykazovat známky vážného zpomalení. Výrobní sektor slábne, inflace zůstává vysoká a státní rozpočet je pod čím dál větším tlakem. Zatímco Kreml veřejně odmítá hrozbu recese, řada ruských představitelů a analytiků varuje, že válečná ekonomika naráží na své limity.
Ruská armáda na Ukrajině opakovaně využívá zákeřnou taktiku, která cílí především na záchranáře a hasiče. Po prvním raketovém úderu, kdy lidé spěchají na místo pomáhat raněným, často následuje druhý úder na stejnou lokalitu. Cílem je zabít ty, kteří zachraňují životy. Právě proto se na Ukrajině stále častěji nasazuje i český robot Hecthor, který je má ochránit.
Evropské tajné služby varují, že Rusko na Ukrajině stále častěji nasazuje chemické látky. Moskva obvinění odmítá, podobně jako Kyjev, který čelí protichůdným tvrzením. Použití chemických zbraní je podle mezinárodního práva považováno za vážný zločin – v minulosti s ním byly spojovány režimy Saddáma Husajna či Bašára Asada.
"Velmi brzy nastane doba, kdy na první linii už nebudou muset být vojáci, pokud budeme mít dostatečně silnou protivzdušnou obranu a plnou kontrolu nad oblohou proti ruským dronům," říká nejznámější ukrajinský vojenský analytik Michajlo Samus, který sám strávil v ukrajinské armádě 12 let.
