Ruské úřady hledají nové způsoby k doručování mobilizačních výzev. Tamní policisté nyní podle svědectví na sociálních sítích odchytávají mladé muže přímo na ulicích - u vchodů do metra, v hostelech či před obytnými domy. Podle nezávislého serveru Mediazona probíhá verbování do války i v centrech pro bezdomovce nebo ubytovnách s migranty a dělníky.
Ukrajinská samohybné děla 2S7 Pion jsou klíčovou součástí ukrajinských sil v Doněcké oblasti. Díky svému dlouhému dostřelu se používají k útokům na stěžejní stanoviště ruských okupantů. "Pivoňka" míří nejčastěji na velitelská místa, muniční sklady nebo nepřátelské dělostřelectvo, tedy na cíle, které pro aktuální způsob vedení bojů patří k nejdůležitějším.
Ruská jaderná doktrína určuje podmínky, za nichž by Kreml mohl použít jaderné zbraně. Politický dokument sice nabízí vhled do širšího strategického uvažování, ale kvůli svým vágním formulacím stejně nenapovídá, kdy by se skutečně mohla Moskva k eskalaci rozhodnout. „Putinovi to nechává dostatek volnosti interpretovat mezinárodní situaci a přizpůsobit se jí," komentuje analytik Michal Smetana.
Vrchní kremelský propagandista Vladimir Solovjov ještě v roce 2008 tvrdil, že k válce mezi Ruskem a Ukrajinou nikdy nedojde. Ve svém tehdejším vystoupení v moskevském divadle označil kohokoliv, kdo se o takový čin pokusí, za "zločince". V současné době přitom Solovjov patří mezi nejvýraznější tváře, které válku na Ukrajině veřejně podporují a vychvalují ruského prezidenta i armádu.
Rusům, kteří podporují válečné snažení na Ukrajině, se poslední měsíce nedostávalo dobrých zpráv o slavných vítězstvích jejich armády. Pondělní masivní bombardování ukrajinských měst a strategické infrastruktury přivedlo televizní propagandisty do euforie.
Americký prezident Joe Biden minulý týden prohlásil, že Rusko je podle něj skutečně schopné použít taktické jaderné zbraně. Ty mohou mít dle bezpečnostního analytika Michala Smetany často stejnou výbušnou sílu jako bomba svržená v roce 1945 na Hirošimu. "Mají o něco kratší dostřel, protože se používají na menším rozsahu. To ale neznamená, že by se jednalo o malý výbuch," uvádí pro Aktuálně.cz.
Ukrajinci se připravují na válečnou zimu. Do města Irpiň nedaleko Kyjeva se po ničivých ruských útocích na začátku letošního roku vrátily tři čtvrtiny obyvatel. Mnoho jejich domů je ale silně poškozeno a lidé se usilovně snaží připravit se na chladné počasí. Do Kyjevské oblasti i na celou Ukrajinu se blíží drsná válečná zima.
Japonská automobilka Nissan odchází z Ruska, prodává svá aktiva státní společnosti NAMI za jedno euro. Ponechává si ale právo odkoupit podnik zpět do šesti let.
Jsme svědky dramatické eskalace konfliktu na Ukrajině, v příštích týdnech bude docházet k dalším útoků na civilisty, míní britská politická expertka Barbara Yoxonová. Podle ní je patrné, že mnozí ruští nacionalisté jsou nyní s výsledky ruských jednotek velmi nespokojení. „Putin je tak pod stále větším tlakem, aby udělal něco, čím na Ukrajině uspěje, aby se sám udržel u moci,“ podotýká expertka.
Na pražském Mariánském náměstí se během festivalu světla Signal objeví prostřílené a ohořelé civilní automobily, poničené během války na Ukrajině. Budou součástí instalace designéra Maxima Velčovského. Akce začíná tento čtvrtek 13. října a končí v neděli 16. října.
Pobaltský Královec je nově součástí Česka. Alespoň dle referenda uspořádaného před ruskou ambasádou recesisty. Účastnilo se ho zhruba dvě stě lidí, kteří si přinesli transparenty s nápisem "Královec je Czechia" nebo "cedule". Referendum má podle nich stejnou váhu jako to ruské. Později na Václavském náměstí lidé už vážně protestovali proti bombardování ukrajinských měst s deštníky v ruce.
Hosty vysílání jsou Radomyr Mokryk, generál Jiří Šedivý, advokátka Kristýna Fuchsová a Daniel Netrval.
Ruské rakety zasáhly samotné centrum ukrajinské metropole. Na záběrech z bezpečnostní kamery je vidět útok na kyjevský Skleněný most, který slouží chodcům a cyklistům. Zhruba sto padesát metrů dlouhá stavba se klene jen pár desítek metrů od řeky Dněpr a je z ní výhled na hlavní město.
Část amerických republikánů nechce pokračovat v podpoře Ukrajiny. Ne kvůli penězům, ale proto, že tiše souzní s ruským válečným zločincem, kterého omylem považuje za jakousi východní verzi Donalda Trumpa.
Armáda ani tajné služby ruskému prezidentovi - dnes už válečnému zločinci - nedovolí obětovat celou zemi, vtáhnout ji do naprosté zkázy.
Poprvé po šedesáti letech, od karibské krize z října 1962, z Moskvy znovu zaznívají výslovné výhrůžky jaderným zbraněmi a americké vedení ve Washingtonu promýšlí scénáře pro případ, že by se skutečně naplnily. Okolí ruského prezidenta Vladimira Putina je ale bezmocnější, než platilo o Kremlu za časů SSSR.
"Naše mobilizace probíhá na jedničku," musí si říct Rus, který sleduje zpravodajství státních televizních stanic, kterým bezmezně věří. Na obrazovce vidí záběry spořádaného cvičení vojáků. Jsou ubytováni v čistotě a teple, mají řádnou výstroj a výzbroj, na střelnici pilně cvičí se zbraněmi, aby mohli zasáhnout do války, kterou jejich prezident rozpoutal na Ukrajině.
Rusko z okupovaných území na Ukrajině propašovalo obilí za nejméně 530 milionů dolarů (v přepočtu víc než 13 miliard korun). Až 50 pašeráckých lodí odhalili investigativní novináři pomocí satelitů a rádiových vysílačů. Ruské společnosti totiž falšovaly dokumenty a místa nákladu obilí. Moskva se brání, že je obvinění nepravdivé a nepodložené.
Obránce jihoukrajinského Mariupolu Mychajlo Djanov, kterého Rusové na konci září propustili, promluvil o nelidských podmínkách v ruském zajetí. Dozorci podle jeho slov ukrajinské zajatce týrali hladem a zacházeli s nimi jako se zvířaty. "V Olenivce jsme jedli krmné směsi bez soli. Ta byla totiž zakázána, abychom nezískali minerály," uvedl v rozhovoru pro ukrajinský server Front 18.
