


Bosenská prokuratura obžalovala dalších 11 lidí za válečné zločiny na Srbech
Kvůli válečným zločinům na Srbech se bude v Bosně zodpovídat dalších 11 lidí, převážně muslimů. Přidají se tak ke čtrnácti obžalovaným ze čtvrtka.



Kvůli válečným zločinům na Srbech se bude v Bosně zodpovídat dalších 11 lidí, převážně muslimů. Přidají se tak ke čtrnácti obžalovaným ze čtvrtka.



Bašár Asad by mohl být obviněn z válečných zločinů. Komise OSN pro vyšetřování v Sýrii pro to již nashromáždila dostatek průkazního materiálu. Prominentní členka této komise Carla Del Ponteová, která už oznámila svoji rezigraci, je nicméně k případnému stíhání skeptická. Komise podle ní nemá politickou podporu ze strany Rady bezpečnosti, nemůže tudíž téměř nic dělat.



Francouzský soud odmítl vydat do Srbska bývalého kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. Zároveň nad ním zrušil soudní dohled a povolil mu návrat do vlasti. Srbsko chce bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) postavit před soud. Podezírá jej ze spáchání válečných zločinů na civilistech během ozbrojeného povstání v Kosovu v 90. letech.



Americký prezident vzbudil nečekané sympatie v antitrumpovském a antiputinovském táboru, když nařídil odvetu za Asadův chemický útok na civilisty.



Zveličování incidentů, překrucování informací a výzvy k pomstě na internetu mohou rozšířit vlnu nenávisti a násilí, jak podle OSN ukazuje příklad Jižního Súdánu. Jeden z nejkrvavějších konfliktů na světě prohlubují nejen přímé výzvy k vraždění, ale také propagandistická kampaň znepřátelených skupin. Proti falešným zprávám, které se šíří na internetu, se ale bojuje i v Evropě, kde mohou mít dopad především na průběh voleb.



Boje v kdysi nejlidnatějším syrském městě Aleppu končí. Armáda prezidenta Bašára Asada obsadila podle posledních zpráv všechny důležité čtvrti východní části města, která byla čtyři roky významnou základnou syrských protivládních povstalců. S nimi tam žily desetitisíce civilistů, kteří nyní čekají na evakuaci. Porážka povstalců dělá tečku za krvavou a brutální občanskou válkou. Obyvatelé východního Aleppa žili několik posledních měsíců v nepopsatelných hrůzách. Řada z nich zůstane dlouho zapsaná v paměti nejen Syřanů, ale taky lidí na Západě.



"Členové ozbrojených sil USA zřejmě podrobili nejméně 61 zadržených osob mučení, krutému zacházení, urážkám lidské důstojnosti na území Afghánistánu mezi 1. květnem 2003 a 31. prosincem 2014," uvádí se ve zprávě zveřejněné úřadem hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaové.



V obleženém Aleppu stále žije zhruba 250 tisíc lidí. Jeho východní část je v držení protivládních povstalců. Nejen ti však musí čelit intenzivnímu bombardování syrské armády. Z obklíčeného města není úniku a Damašek se svým ruským spojencem útočí i na civilní cíle. Po středeční ofenzivě byly zasaženy i dvě nemocnice. Ve městě už není bezpečno nikde. Obyvatelé trpí nedostatkem jídla i lékařské péče. Každou noc se potmě snaží přečkat nové nálety.



Britský velvyslanec Matthew Rycroft na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že Rusko se při operaci v Sýrii dopouští válečných zločinů. Americká zástupkyně Samantha Powerová uvedla, že Rusko v Sýrii nebojuje proti terorismu. Diplomaté se sešli kvůli nedávné eskalaci násilí v severosyrském Aleppu. Ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin řekl, že obnovení míru v Sýrii je v současnosti téměř nesplnitelný úkol.



Na 28 milionů dětí po celém světě muselo odejít ze svých domovů kvůli válečným konfliktům. Informoval o tom Dětský fond OSN (UNICEF), podle kterého se dalších 20 milionů dětí ocitlo na ulici kvůli násilí a chudobě.



Ahmad Mahdí Faki přiznal, že se v létě 2012 podílel na ničení památek v malijském historickém skvostu Timbuktu, napsala agentura AFP. Radikál ze skupiny Ansar Dine, napojené na Al-Káidu, je prvním člověkem, který kvůli podobnému obvinění stanul před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu. Ničení památek je považováno za jeden z válečných zločinů, a to podle haagské konvence z roku 1954.



Ofenziva proti teroristům z Islámského státu je v plném proudu, a to hned na několika frontách. V Sýrii i v Iráku. USA proto s velkou pravděpodobností čeká velké dilema. Američané budou muset řešit, co s válečnými zajatci. Po neblahých zkušenostech z minulosti se Washington nechce pouštět do zřizování vlastních zajateckých táborů, zároveň ale nemůže nechat starost o zadržené džihádisty na Damašku a Bagdádu. Minulost totiž ukázala, že to může být nebezpečné.



Třicetiletý Němec Abdelkarim El B odjel v roce 2013 do Sýrie, kde se zapojil do bojů v řadách organizace Islámský stát. Nyní žije ve Frankfurtu nad Mohanem, kde čelí obvinění, že během svého působení v Sýrii páchal válečné zločiny. Nedaleko severosyrského Aleppa měl údajně zhanobit mrtvolu svého protivníka. Mrtvému uřezali uši a nos, do jeho hlavy pak stříleli jako do terče. Celou událost navíc Abdelkarim El B natočil na mobilní telefon.



Někdejší vojenský velitel Yusuf Abdi Ali pracuje pro bezpečnostní společnost Master Security na Dullesově mezinárodním letišti nedaleko Washingtonu. Společnost tvrdí, že o jeho obviněnínich nic nevěděla a že dotyčný prošel všemi nutnými prověrkami. Aliho případ řeší americké soudy, žalobu na něj podala v roce 2006 organizace na ochranu lidských práv Centrum pro spravedlnost a odpovědnost (CJA). Zločinů proti lidskosti se měl dopustit během občanské války, která v Somálsku vypukla v roce 1991.



Policie loni prohledala byt Arii Ladjevardiho nedaleko Frankfurtu. Hlavní přitěžující okolností pro něj jsou ale fotografie, které sám sdílel na Facebooku. Pózoval na nich s uřezanými hlavami nepřátel. Jedenadvacetiletý muž íránského původu odešel z Německa do Sýrie před dvěma lety.



Složky nashromážděné Komisí pro mezinárodní spravedlnost a odpovědnost (CIJA) mohou představovat nejsilnější důkazní materiál od dob norimberských procesů. V budoucnu by mohly pomoci prokázat syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi a jeho blízkým spolupracovníkům podíl na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Velkou důkazní hodnotu mají zejména záznamy o práci Asadem tajně ustavené komise, jejímž úkolem bylo postavit se povstání a rozdrtit snahy opozičníků.



Mezinárodní trestní soud (ICC) vůbec poprvé soudí bývalou hlavu státu. Někdejší prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo se v Haagu zodpovídá ze zločinů proti Lidskosti. Podle prokuratury nese odpovědnost za zabíjení, znásilňování a svévolné věznění stoupenců svého politického soupeře a nynějšího prezidenta Alassana Ouattary, jehož se dopustil po prohraných volbách v roce 2010. Během pět měsíců trvajících nepokojů zemřely na 3000 lidí. Gbagbo ve čtvrtek jakoukoliv vinu odmítl. Obhájci ho už dříve označili za "obětního beránka".



Bosenská policie ráno na příkaz prokuratury pro válečné zločiny zatkla bývalého velitele muslimských jednotek bosenské armády generála Sakiba Mahmuljina. Jako velitel 3. sboru armády bosenské armády je obviněn, že v 90. letech nezabránil válečným zločinům na zajatcích a civilistech, spáchaných členy jednotky zahraničních bojovníků zvané Oddíl mudžáhid, jejíž příslušníci povraždili 50 srbských zajatců, a že pachatele zločinu následně ani nepotrestal. Přitom prý Mahmuljin měl včas informace o tom, že se vraždění chystá, a posléze i o tom, že zločin byl spáchán, ale ani v jednom případě nic nepodnikl. Válka si vyžádala kolem 100 000 mrtvých a více než dva miliony lidí vyhnala z domovů.



Bangladéš popravil dva opoziční vůdce, 67letého Alího Ahsana Mudžáhida a o rok mladšího Salauddína Kádira Čaudhrího, odsouzené za válečné zločiny během války za nezávislost na Pákistánu z roku 1971. Byli pověšeni krátce poté, co jim prezident zamítl žádost o milost. Mudžáhid vedl nechvalně proslulou skupinu, která za války zabíjela učitele, novináře a spisovatele podporující nezávislost. Čaudhrí byl usvědčen mimo jiné z nařízení vražd nejméně 200 civilistů či napomáhání při nich.



Jedna ze střel v severojemenském regionu, který je baštou povstalců, zasáhla i tu část budovy, kde se nacházela porodnice. "Budovy jsou kompletně zničené," uvedl šéf jemenské pobočky organizace Hassan Boucenine. "Mohlo jít o omyl, ale to, že k tomu došlo, je válečný zločin. Není důvod mířit na nemocnici. Poskytli jsme koalici všechny nezbytné informace o poloze zařízení asi před dvěma týdny." Organizace přišla začátkem října o nemocnici v afghánském Kunduzu.