Ve Frankfurtu nad Mohanem začíná 68. knižní veletrh, který se letos zaměří i na výzvy moderních technologií. Na knihy, ale také na virtuální realitu nebo umělou inteligenci by měl podle pořadatelů přilákat téměř 300 tisíc návštěvníků. Česká expozice chce zaujmout také odkazem na někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla.
Po 15 letech se na obrazovkách České televize objeví nové díly dokumentárního cyklu GEN – Galerie elity národa. Ty se snaží na čtvrthodinovém prostoru zachytit českou osobnost nezpochybnitelného významu. Autor námětu Fero Fenič původně neplánoval, že bude pauza od posledního dílu tak velká, kvůli poměrům v České televizi ale nebylo dřívější natáčení možné. Stejně jako v porevoluční době je podle něj v současnosti důležité ukázat Čechům pravé elity, protože se u nás začaly poslední dobou vytvářet ty falešné. "Kdo třeba před pár lety slyšel o nějakém Konvičkovi? A on dnes stojí 17. listopadu vedle prezidenta a pořádá střelbu na Staroměstském náměstí," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Organizátoři akce k přivítání tibetského duchovního dalajlámy v Praze museli postavit pódium jinde, než si původně přáli. Přímo na Hradčanském náměstí dalajláma nevystoupil, protože to pořadatelům nepovolila Správa Pražského hradu. Její šéf Ivo Velíšek se odvolává na bezpečnostní složky, kterým se údajně zábor nelíbí. Akce se konala za branou nedalekého nádvoří Salmovského paláce, který patří Národní galerii.
Tibetského vůdce dalajlámu přijme v Česku ministr kultury Daniel Herman. Vysvětlil to tak, že to spadá pod agendu jeho ministerstva, protože dalajláma je představitel církve. Proti návštěvě tibetského duchovního vůdce, který přijel na konferenci Forum 2000, protestovalo čínské velvyslanectví. Návštěva a oficiální přijetí vyvolávají nelibost u prezidenta Miloše Zemana, který se snaží prosadit politické a ekonomické sblížení s Pekingem. Dalajlámu o víkendu přijal slovenský prezident Andrej Kiska.
Jubilejní dvacátý ročník konference Forum 2000 s tématem Odvaha převzít odpovědnost začne v neděli večer v kostele sv. Anny. Zahájí jej slovenský prezident Andrej Kiska, jehož organizátoři označují za morální autoritu s odvahou otevírat nepopulární společenská témata. Účastníci budou až do středy debatovat o hledání vůdčích osobností v mladé generaci, o výzvách, jimž čelí demokracie nebo o dialogu mezi světovými náboženstvími. Některé bloky se budou věnovat i jejímu zakladateli a bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi. Vystoupí i tibetský duchovní vůdce dalajlama, ruský šachový velmistr Garry Kasparov, někdejší kostarický prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Oscar Arias Sánchez.
Barrandovské terasy, které už desetiletí chřadnou, rozpadají se a zarůstají, by se zase mohly probrat k životu. Už za tři roky to plánuje Michalis Dzikos, investor, který je od roku 2003 jejich vlastníkem a letos v září rozjel jejich rekonstrukci. Původně funkcionalistickou perlu Prahy chce spolu s památkáři opravit do víceméně původní podoby, k ní chce ale na každé straně přistavět nová "křídla", v nichž bude apartmánový hotel. Podívejte se v galerii, jak unikátní stavba procházela časem a jak její budoucnost vidí Dzikos. Respektive architekt Ondřej Kukral a architektonická kancelář Kuba & Pilař architekti s.r.o, které jejich opětovným uvedením k životu pověřil.
Tichý český investor s řeckými kořeny Michalis Dzikos je známý tím, že se zaměřuje na značně zchátralé památky hlavně z počátku minulého století. Opravil mnoho staveb a většinu z nich předělal na úspěšné hotely. Ve středu Dzikos představí vizualizace toho, jak budou vypadat zrekonstruované Barrandovské terasy, kterým tak chce vrátit ztracenou krásu.
Pithart dávno nedělá politiku, není viditelně veřejně činný. Do pražského Rudolfina se snesl jako Havlův anděl, zjevil se a zase zmizel. Nemá šanci.
Signatářka Charty 77, socioložka a aktivní ochránkyně lidských práv Libuše Šilhánová zemřela. Bylo ji 87 let. Rozloučení s ní proběhne v užším kruhu, kde se sejdou příbuzní, chartisté a její známí. Lítost nad její smrtí projevila ochránkyně lidských práv Anna Šabatová.
Rada Evropy udělila letošní Cenu Václava Havla za obranu lidských práv Nadje Muradové z Iráku. Přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty takzvaného Islámského státu a s požadavkem na ochranu jezídů a zastavení jejich genocidy předstoupila loni v Radě bezpečnosti OSN. Cenu udílí každoročně parlamentní shromáždění Rady Evropy (RE) ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 a je spojená s odměnou 60 000 eur (1,6 milionu Kč).
Bývalý předseda vlády a dlouholetý šéf Senátu Petr Pithart pronesl ve středu k výročí narození bývalého prezidenta Václava Havla zásadní projev, který ve společnosti rezonuje nejen na sociálních sítích. Kritizoval v něm směřování země a vyzval vládu i premiéra Bohuslava Sobotku, aby se přihlásili k odkazu Václava Havla a našli odvahu, kterou měl bývalý prezident. "Myslím, že se nyní v mnohém bezděčně a nepřiznaně vracíme do onoho známého světa, v němž jsme se kdysi naučili žít, a někteří dokonce prosperovat," uvedl v e-mailovém rozhovoru pro Aktuálně.cz Pithart.
Sérii online rozhovorů s kandidáty do krajů i do Senátu připravila pro čtenáře redakce Aktuálně.cz. Některé otázky se týkaly budoucího směřování Česka, další čtenáři chtěli znát recept na řešení problémů v jejich regionu, jiné zajímaly čistě osobní perličky ze života kandidátů. Pročtěte si, jak si zpovídané osobnosti s vašimi dotazy poradily.
Vládnutí v krajích má naprosto jiný rozměr, týká se místních věcí, silnic, nemocnic, škol... Vláda však určuje zahraniční politiku, naši roli ve světě.
Premiér Bohuslav Sobotka v projevu k nedožitým osmdesátinám Václava Havla prohlásil, že je v sázce, zda Česko zůstane otevřené, nebo se uzavře světu. Havlovo výročí podle něj připadá na chvíli, která klade před euroatlantické západní společenství zásadní výzvy. Dnešní situace není srovnatelná s rokem 1990, uvedl, je ale zřejmé, že cosi z té turbulence, o které Havel ve svém památném projevu v americkém Kongresu hovořil, v našich společnostech znovu ožívá, míní premiér.
Na řadě míst se ve středu vzpomínalo na Václava Havla v den jeho nedožitých 80. narozenin. Na Václavském náměstí v Praze se sešlo na dva tisíce lidí, aby si vesele připomněli, jak jim chybí.
Několik set lidí se ve středu večer sešlo v dolní části Václavského náměstí, aby si při multimediálním shromáždění připomenuli nedožité 80. narozeniny Václava Havla. Hudební vystoupení orámovaly záznamy glos a úryvky z projevů prvního polistopadového prezidenta, na kterého zavzpomínali i jeho spolupracovníci z disentu. Shromáždění, které bylo prostřednictvím internetu přenášeno do řady českých a moravských měst, uspořádal spolek VH80. Smyslem bylo oslovit ty, kdo chtějí, aby se Havlovy principy a hodnoty neztratily ze života české společnosti ani z mezinárodního směřování země.
Jednou ze vzpomínkových akcí k nedožitým 80. narozeninám exprezidenta Václava Havla je i vydání knihy Hele, Havel!, kterou tvoří kolekce amatérských fotografií dramatika a bývalého českého prezidenta.
Po Havlovi zůstává živá, rozvíjející se občanská společnost. Nelhostejní, nevolení, řekl by Klaus, aktivní lidé se zájmem o svoje okolí a život jako celek.
Lidé si na mnoha místech připomínají nedožité 80. narozeniny Václava Havla. Vzpomínková akce se konala na Pražském hradě, lidé chodí pokládat květiny na Vinohradský hřbitov a večer proběhne vzpomínková událost na Václavském náměstí. Akce k uctění Havla se uskuteční v Národním divadle, vzpomínkového koncertu v Rudolfinu se zúčastní i premiér Bohuslav Sobotka. Prezident Miloš Zeman se slavnostního pietního aktu na Hradě neúčastnil. Dal přednost návštěvě Zlínského kraje.
Historik a spisovatel František Emmert se věnuje především české historii 20. století. Napsal výpravnou publikaci "Václav Havel 1936–2011", s Českou televizí pak připravil knihu "Sametová revoluce. Kronika pádu komunismu 1989". Osobnost Václava Havla a i listopad 89 probouzí v lidech nejrůznější emoce i konspirace. Jak se však na to dívá historik, jehož zajímají fakta? "Byl Havel naivní se svými ideály nenásilí, lidských práv či prozápadní orientace? Říkal, že pokud je toto utopismus, rád se k němu hlásí. Fakt, že se svými vizemi nakonec v zásadě uspěl jako disident i jako prezident, dokazuje, že až tak strašně naivní nebyl," říká pro Aktuálně.cz Emmert.
