Uzbecký terorista Sayfullo Saipov žil sedm let ve Spojených státech. Do úterního útoku v New Yorku nebudil žádné podezření. Svoji zbraň - dodávku - měl z půjčovny. Stejně jako atentátníci z Barcelony.
Uzbecký učitel se zapálil a skočil ze střechy svého domu na protest proti plánům úřadů, které se chystaly dům zbourat. Úřady v oblasti Tortkolu v autonomním regionu Karakalpakstán v západním Uzbekistánu tvrdí, že zhruba 500 domů bylo postaveno nelegálně a musí být zbourány.
Rakhmata Akilova, který se přiznal k pátečnímu teroristickému útoku ve Stockholmu, měla od února uzbecká vláda na seznamu náboženských extremistů. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom informovala agentura Reuters. Podle ní je Akilov etnický Tádžik, který se ve Švédsku dostal pod vliv tádžické islamistické buňky. V roce 2015 se měl pokusit odcestovat do Sýrie, aby se připojil k bojovníkům takzvaného Islámského státu. Na turecko-syrské hranici byl ale zadržen a deportován zpět do Švédska. V pátek odpoledne v centru Stockholmu najel do davu lidí u obchodního centra. Čtyři lidé nepřežili, dalších 15 skončilo se zraněním. Policie ho zadržela následující den.
Rakhmat Akilov, hlavní podezřelý z pátečního teroristického útoku v centru Stockholmu, se v úterý k činu přiznal. S odkazem na jeho obhájce o tom informovala agentura Reuters. Neúspěšný žadatel o azyl z Uzbekistánu v pátek odpoledne ukradl nákladní auto a najel s ním do davu lidí na pěší zóně u obchodního centra. Zabil čtyři lidi a dalších 15 zranil.
Švédská policie v pondělí potvrdila, že má pachatele útoku ve Stockholmu. Je jím 39letý neúspěšný žadatel o azyl z Uzbekistánu. Podle šéfa policie "není o jeho vině pochyb". Definitivně ale musí rozhodnout soud. Švédská metropole, kde v pátek najel muž v nákladním autě do davu lidí, se mezitím vrátila do zajetých kolejí. Útočník za sebou zanechal čtyři oběti a 15 zraněných.
Nedávné teroristické útoky ve švédském Stockholmu, ruském Petrohradu nebo i předtím silvestrovský v tureckém Istanbulu spojuje kromě radikálních islamistů ještě jedna pravděpodobná linka - Střední Asie. Podle většiny dosavadních informací pocházeli pravděpodobní atentátníci právě odsud - z Uzbekistánu nebo jiných chudých muslimských zemí regionu. Ten proto začíná být označován za novou líheň teroristů. Znalec Střední Asie a šéfredaktor zpravodajského portálu Fergana.ru Daniil Kislov ale varuje před unáhlenými soudy. "Spousta informací je zatím neověřená," tvrdí Kislov.
Podle policie mohla podomácku vyrobená bomba způsobit jen omezené škody. Zpočátku si ale policisté nebyli jisti účinkem zařízení, proto vyklidili okolí bomby. Vyšetřovatelé zadrželi možného strůjce objeveného zařízení. Jde o sedmnáctiletého občana z Ruska, který v Norsku žádal o azyl. Policie také zvýšila stupeň teroristické hrozby v zemi.
Úřady v Uzbekistánu odhalily šokující důkazy ohledně týraní dětí v mateřské škole ve městě Denov. Bezpečnostní kamery nahrály učitelky, jak s nožem v ruce vyhrožují malým dětem. Tři učitelky už tamní soudy poslaly do vězení.
Ministerstvo zahraničí testuje systém, který by měl pomoci zlepšit chod systému Visapoint. Ten v současné době zpomalují překupníci, kteří kupčí s registracemi k podání žádosti o vízum. "Uvedený systém by měl zamezit činnosti prostředníků, kteří dnes nabízí své služby s tím, že registraci provedou za nemalé finanční částky," dodal náměstek pro konzulární sekci Martin Smolek. Upozornil také na to, že systém neurychlí vyřizování žádostí o víza a nemá ani vliv na počet přijatých žádostí.
Uzbek, kterého v pondělí zadrželi turečtí policisté kvůli novoročnímu masakru v Istanbulu, se přiznal k útoku. Istanbulský guvernér Vasip Şahin potvrdil, že zatčený muž se jmenuje Abdulgadir Mašaripov. Narodil se v Uzbekistánu a prošel výcvikem v Afghánistánu. Do Turecka, kde v nočním klubu zastřelil 39 lidí, posléze vstoupil nelegálně. Şahin také potvrdil, že muž spolupracoval s teroristickou organizací Islámský stát.
Turecké úřady dopadly v pondělí večer uzbeckého občana, který je označován za pachatele silvestrovského masakru v istanbulském nočním klubu, jemuž padlo za oběť 39 lidí. Podle listu Daily Sabah byl Abdulgadir Mašaripov zadržen v domě svého kyrgyzského přítele v istanbulské čtvrti Esenyurt. Podle tureckého zpravodajského webu Hürriyet zadržela policie podezřelého v momentě, kdy byl se synem. Poté ho odvezla k lékařské prohlídce.
Novým prezidentem Uzbekistánu se podle očekávání stal dosavadní premiér Šavkat Mirzijojev. V nedělních volbách získal téměř 89 procent odevzdaných hlasů. Devětapadesátiletý politik v nejvyšší funkci nahradil bývalého uzbeckého vůdce Islama Karimova, který zemřel počátkem září po 27 letech nekompromisního vládnutí. Mirzijojevovo zvolení je podle analytiků výsledkem dělby moci mezi hlavními uzbeckými klany, které v zemi ovládají lukrativní těžbu surovin a pěstování bavlny. Nový prezident má být oficiální tváří režimu s omezenými pravomocemi. O moc se bude dělit s šéfem uzbecké tajné policie Rustamem Inojatovem a viceprezidentem Rustamem Azimovem.
Uzbecký parlament na společném zasedání obou komor pověřil premiéra Šavkata Mirzijojeva, aby dočasně plnil roli hlavy státu. Prezident Islam Karimov, který vládl středoasijské zemi od roku 1989, zemřel bez jednoznačného následníka. Mirzijojev je v čele vlády od roku 2003 a byl rovněž pověřen organizací státního pohřbu prezidenta. Karimov podle oficiální lékařské zprávy zemřel na následky mozkové mrtvice ve věku 78 let. Podle ústavy by měl být zvolen prezidentem předseda horní komory parlamentu, což je Nigmatilla Juldašev, a zároveň by se měly v Uzbekistánu do tří měsíců konat prezidentské volby.
Na pohřeb uzbeckého prezidenta Islama Karimova v Samarkandu nepřišla jeho starší dcera Gulnara a chyběly i její děti. Gulnara, která se kvůli svým politickým ambicím údajně dlouhodobě nachází v domácím vězení, se ani v posledních dnech neobjevila na veřejnosti. Vynucenou izolaci s ní sdílí její dcera, zatímco syn žije v Londýně.
Po několik dní trvajících spekulacích uzbecká vláda potvrdila, že zemřel prezident Islam Karimov, který zemi vládl autoritativně plných 27 let. Zvěsti o jeho smrti se objevily již v pondělí, ještě v pátek dopoledne ale vláda tvrdila, že je "pouze" v kritickém stavu. Již na dnešek však byl oznámen pohřeb a tisíce Uzbeků se za úsvitu seřadily podél hlavní dopravní tepny Taškentu, kterou projížděla pohřební kolona. Karimov, který po mozkové mrtvici zemřel v pátek ve věku 78 let, byl pohřben v rodném Samarkandu, přibližně 300 kilometrů na jihozápad od hlavního města. Organizací pohřbu byl pověřen premiér Šavkat Mirzijajev, což je považováno za signál, že by se mohl stát příští hlavou státu.
Autokratický prezident, který čtvrtstoletí vládne nejlidnatější postsovětské zemi ve střední Asii, leží od soboty v nemocnici s krvácením do mozku. Podle pátečního vyjádření jeho kabinetu se situace za posledních 24 hodin výrazně zhoršila. Kolem jeho osoby se celý týden rojí nepotvrzené informace. Místní agentura Fergana již v pondělí uvedla, že zemřel, což úřady ani Karimovova dcera nepotvrdily. Osmasedmdesátiletý Karimov vládl Uzbekistánu tvrdou rukou od roku 1989, nejprve jako komunistický vůdce a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jako prezident. O tom, kdo bude jeho nástupcem, se patrně zatím vedou zákulisní jednání.
Autokratický uzbecký prezident Islam Karimov byl v neděli převezen do nemocnice kvůli krvácení do mozku. Jeho stav je stabilizovaný, jaké jsou jeho vyhlídky, ale zatím není jasné. Na sociální síti Instagram to uvedla jeho dcera.
Uchazeči o studium na univerzitě v uzbeckém Samarkandu zasedli k přijímacím zkouškám za dohledu kamer. Ani přímý přenos, který venku sledovali rodiče, nezabránil některým studentům, aby za pomoci mobilů v testu nepodváděli.
Tuz je jeden z nejznámějších karikaturistů v třicetimilionovém Uzbekistánu, který se stále úplně nevymanil ze složité postsovětské éry. Proto také vystupuje pod pseudonymem, pod kterým je více známý v Evropě, kde nyní na pozvání přechodně pobývá. "Když kritizuji svoji zemi v zahraničí, vystupuji podle našich představitelů jako nepřítel lidu. Kritizuji ji a působím mimo ni," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz umělec, který se na několik týdnů usadil v Praze. Tuz mluví i o perzekucích ze strany autoritářského režimu, který uplatňuje represivní politiku proti občanům, odůvodňovanou obranou před islámským extremismem.
Dopravní letadlo egyptské společnosti EgyptAir se 135 lidmi na palubě muselo nouzově přistát v Uzbekistánu. Důvodem byla hrozba bomby na palubě, napsala agentura Reuters. Později úřady oznámily, že se žádná nálož nenašla. Stroj mířil z Káhiry do čínského Pekingu. Aerolinky přišly minulý měsíc o Airbus A320, který se zřítil do Středozemního moře. Vyšetřování příčin neštěstí, které si vyžádalo 66 mrtvých, pokračuje.
