Přestože vláda opakovaně prohlašuje, že boj proti dezinformacím patří k jejím prioritám, skutečnost vypadá jinak. Pro tento boj kabinetu chybí lidé i peníze. Zástupci vlády problémy přiznávají, zároveň ale tvrdí, že se snaží situaci vylepšovat. "Teď jsme uvolnili 200 milionů korun," uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.
Kriminalisté podle zjištění Aktuálně.cz obvinili bývalou zaměstnankyni Úřadu vlády. Stíhají ji za to, že během svého působení připravila úřad podvodem o osm milionů korun. Takto si podle policie počínala několik let. Odhalil to vnitřní audit, po kterém musela z Úřadu vlády odejít. Vedení instituce se následně obrátilo na policii.
Předcházejícímu kabinetu vytýkala současná koalice úpadek politické kultury. Za dva měsíce ve funkci se však ani vládě Petra Fialy z ODS nevyhnuly problémy. Kritiku vyvolali někteří ministerští kandidáti a také financování Starostů a nezávislých. “Podobné kauzy mohou ve voličích vzbuzovat pocit, že je jedno, kdo vládne, protože se skandály týkají všech politiků,” upozorňují odborníci.
Vláda Petra Fialy (ODS) má nakročeno k tomu, aby jmenovala Michala Koudelku stálým ředitelem Bezpečnostní informační služby. Od loňského srpna jí velí jen z pověření minulého kabinetu Andreje Babiše. Jmenování Koudelky je otázkou nadcházejících týdnů. Vládě nepřímo podléhají i zbylé dvě zpravodajské služby. Odpovědní ministři už se také seznamují s tím, jak fungují pod svými stávajícími šéfy.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí ve funkci na konci ledna. Seznam Zprávám to potvrdil mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka. Válková poté redakci napsala, že se s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvila, že funkci nemůže dál vykonávat, protože je poslankyní nejsilnější opoziční strany ANO. Zmocněnkyní byla zvolena v květnu 2019.
Policie podle zjištění Aktuálně.cz obvinila představitele samozvané humanitární organizace Mezinárodní dětský kříž ze dvou případů podvodu. Týkají se projektu nemocnice pro děti z válečných zón, jež se nikdy nepostavila. Finančně ho přitom podpořily Vatikán i Plzeňské biskupství. Organizace na sebe upozornila tím, že ve sporu o přijetí 50 syrských dětí podpořila premiéra Andreje Babiše (ANO).
Ministerstvo zdravotnictví v úterý odpoledne podepsalo smlouvu na zajištění kampaně k očkování proti nemoci covid-19. Resort za ni zaplatí 50 milionů korun. Za tyto prostředky se nakoupí prostor v médiích, v nichž se kampaň odehraje. Zakázku zajistí firma Remmark, jež zvítězila ve výběrovém řízení. Kampaň odstartuje 12. dubna a potrvá do 30. září.
Na přelomu března a dubna spustí Úřad vlády s ministerstvem zdravotnictví kampaň na podporu očkování. Stát bude zhruba 50 milionů korun. Intenzita kampaně se bude měnit v závislosti na poptávce lidí po vakcinaci. Klíčové bude motivovat 30 procent lidí, které lze označit jako popírače informací, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz spoluautor kampaně Daniel Köppl.
Úřad vlády získal do kampaně na vyvracení dezinformací o očkování dva netradiční spolupracovníky - mladé influencery Annu Šulcovou a Jakuba Gulaba. Natočili sedm videí pro několik sociálních sítí. Vláda měla Gulabově firmě poslat podle smlouvy půl milionu korun - dvojice ale v pátek večer oznámila, že je odmítne. Odbornice na marketing akci kritizuje, šéf vládní komunikace si za ní však stojí.
Před Úřadem vlády se v pátek odpoledne sešlo asi šedesát lidí nespokojených s vládními opatřeními proti koronaviru, zejména s uzavřením restaurací a obchodů. Plánovali tříhodinovou blokádu budovy, leč nikdo na vládu nejel a demonstranti po hodině a půl akci v dešti rozpustili. Už v noci na sobotu se na Karlově mostě objevila tři auta jako výraz občanské neposlušnosti. Magistrát je odtáhl.
Jen výjimečně se stává, že by premiér Andrej Babiš pochválil opozičního poslance. Ve čtvrtek ale předseda vlády při interpelacích pochválil poslance TOP 09 Dominika Feriho za to, jak na svém Instagramu informuje stovky tisíc lidí o opatřeních ohledně koronaviru. Zároveň Babiš připustil, že informování vlády není nejlepší a kritizoval ministra školství Roberta Plagu.
Tělo státu už je nakažené arogancí své "hlavy". Svědčí o tom mimo jiné i prostý fakt, že se ministerstvo financí snažilo za prezidenta neomluvit.
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Úřadu vlády ve sporu s finanční správou o penále v souvislosti s kauzou Promopro. Penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně činilo přibližně 551 milionů korun.
Premiér Andrej Babiš nabídl náměstkovi ministra zdravotnictví Romanu Prymulovi post vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Jaké další zmocněnce česká vláda má a jaké záležitosti mají na starosti? Jejich přehled přinášíme v galerii.
Radní České televize Zdeněk Šarapatka se dočkal pravomocného vítězství ve sporu s českým státem kvůli tomu, že o něm prezident Miloš Zeman lhal. Radost z úspěchu mu nesnižuje ani to, že se mu nebude omlouvat přímo nejvyšší ústavní činitel, ale stát prostřednictvím ministerstva financí. Těší ho hlavně to, že podle pravomocného rozsudku nelze lživé výroky prezidenta bez dalšího pominout.
Jana Nečasová je ústřední postavou kauzy zneužití Vojenského zpravodajství. Její roli v případu musí ještě vyhodnotit Nejvyšší soud, protože manželka bývalého premiéra proti pravomocnému rozsudku podala dovolání. Instance se ale v kauze bude zabývat ještě jedním motivem. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, Nečasová požádala Nejvyšší soud, aby prověřil okolnosti nařízení odposlechů.
Andrej Babiš se chystá jako jediný lídr z Evropské Unie blokovat snahu o snižování vypouštění škodlivin do ovzduší, tzv. dohodu o uhlíkové neutralitě. Ta je v souladu s názory tisíců vědců, podle nichž je dosažení tohoto cíle (do roku 2050) klíčové pro to, aby svět dokázal zabránit oteplení planety na nebezpečné hodnoty, které by nutily miliony lidí přestěhovat se kvůli přežití.
Úřad vlády se rozhodl po kritice a výzvě expertů upustit od plánovaného přesunu protidrogové agendy na ministerstvo zdravotnictví. Dál si ponechá radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky i její sekretariát, který vede národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. Oznámil to tiskový odbor úřadu vlády.
Česko přichází kvůli domácímu násilí ročně zhruba o 14,5 miliardy korun. Největší část z této sumy představují ztráty kvůli pracovní neschopnosti a výdaje na léčbu obětí, a to asi 13 miliard. Zjistila to analýza Úřadu vlády, jejíž výsledky obsahuje plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí s opatřeními od letoška do roku 2022.
