Ukrajinským uprchlíkům se v pátek ráno nově otevřelo asistenční centrum v Kongresovém centru na pražském Vyšehradě. Už před otevřením dorazily k budově stovky lidí, dopoledne bylo odbaveno sto rodin a dalších zhruba tisíc lidí čekalo, až na ně přijde řada. Pracovníci v centru Ukrajincům pomáhají s vyřízením dokumentů, uprchlíci se zde mohou také nechat naočkovat proti covidu-19.
V pátek 4. března začal v Česku platit nouzový stav. Vláda ho vyhlásila zatím na 30 dní kvůli efektivnější péči o uprchlíky z Ukrajiny. Aktuálně.cz shrnuje, co nouzový stav znamená.
Pražské hlavní nádraží se stalo v posledních dnech ještě o něco rušnějším místem než obvykle. Denně zde vystupují stovky lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Často přijíždějí psychicky na dně, místní dobrovolníci jim ale dávají najevo, že na své problémy nejsou sami. "Je skvělé sledovat to štěstí, když zjistí, že mají kde složit hlavu," říká Robert Netuka z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Obchody v Česku hlásí v posledním týdnu velký nárůst nákupů outdoorového vybavení jako jsou spací pytle, karimatky, lékárničky nebo krabičky poslední záchrany. Češi více nakupují i trvanlivé potraviny, léky a obvazové materiály. Trend souvisí s humanitární pomocí Ukrajině, které se lidé snaží pomoci kvůli ruské agresi. Úřady i humanitární organizace však nyní vyzývají spíše ke koordinované pomoci.
Krajská centra pomoci čelí stále většímu náporu uprchlíků z Ukrajiny, ti pak například v Praze musí čekat na vyřízení dokumentů dlouhé hodiny. Denní kapacita se rychle vyčerpá. Podle ministra vnitra Víta Rakušana se všichni snaží systém pomoci vylepšit tak, aby uprchlíci čekali co nejkratší dobu. "Takovou vlnu uprchlíků jsme nečekali, ale myslím, že systém pomoci funguje dobře," míní Rakušan.
Dezinformátoři, kteří oslovují tisíce lidí na internetu, nahrávají Rusku. Česká vláda je podle nich fašistická, na Slovensko se s Ukrajinci valí afričtí uprchlíci, které bude muset každý ubytovat pod hrozbou ztráty majetku. Stejní lidé vydělávali na covidu. Patrik Tušl, stíhaný za stalking zdravotníků, a Tomáš Čermák, obviněný z propagace terorismu, na hranicích obtěžují válečné utečence.
Hned v prvních hodinách po otevření asistenčního centra pro ukrajinské uprchlíky v Praze se ukázalo, že jediné takové místo nebude stačit. Aktuálně.cz sledovalo situaci na místě od úterý do čtvrtka. Vedení Prahy rychle zareagovalo, v pátek chce pobočku přesunout do Kongresového centra. Uprchlíci však i přes dlouhé čekání a nutné papírování vyjadřují vděčnost a jsou rádi, že se dostali do bezpečí.
Zatímco na ukrajinské straně hranice čekají uprchlíci v mrazu i několik hodin, na druhé straně už na ně čeká pomoc. Řidiči-dobrovolníci je odvážejí dál do vnitrozemí. Mnohde je jich více, než je potřeba. Někteří ani zájemce o odvoz neseženou. Pokud nejste domluveni na převozu konkrétních lidí, raději na hranice nejezděte, je efektivnější poslat peníze organizacím, radí jeden z řidičů.
Desetitisíce lidí prchají z ukrajinských měst před ruským útokem. Pro mnoho z nich je přestupní stanicí Lvov na západě země. Davy Ukrajinců zde čekají, korzují, spí, žijí. Doufají, že se dostanou dál, do bezpečí. Většina z nich jsou ženy, často s malými dětmi. Přeplněné vlakové nádraží ve Lvově a jeho mrazivé okolí zachytil fotoreportér Aktuálně.cz.
Kdyby Rusko zaútočilo i na nás, jak bychom se drželi? Jako Ukrajinci? Nebo jsme už příliš zpohodlnělí? Bránili bychom Česko stejně vášnivě? Tentokrát snad ano.
Předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martinková má za sebou náročné dny. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu organizovala záchranu volyňských Čechů z Žytomyru, města vzdáleného 150 kilometrů od Kyjeva, na které Rusové v úterý letecky zaútočili. "Jsem velmi unavená, ale zároveň šťastná, že už jsou v Česku," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Už čtvrtý humanitární vlak iniciativy Železnice pomáhá se ve středu vydal z Česka do válkou zasažené Ukrajiny. Dováží tam oblečení či jídlo, zpět se vrací plný lidí, kteří ze země utíkají. "Železnice je lepší způsob, než věci vozit dodávkou, vyhneme se tak kolonám a materiál přepravíme přímo za hranice," říkají členové iniciativy.
V Praze, Liberci a Brně se otevřela první centra pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. Politici slibují, že další centra vzniknou brzy i v ostatních regionech. "Celý koncept stavíme tak, aby byl co nejjednodušší. Ať je to jako McDonald's, který je všude stejný. Podobně by to mělo být s krajskými centry," pomohl si příměrem hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba.
Z Ukrajiny už před válkou uprchlo podle OSN přes půl milionu lidí, každým dnem jich však přibývá. Na hraničních přechodech, kde Ukrajinci až desítky hodin čekají na přesun z bombardovaných měst do bezpečí, se tvoří dlouhé fronty. Jsou v nich hlavně ženy a děti. "Tátu jsme tam museli nechat," říká se slzami v očích šestiletý Mark Gončaruk, jehož otec musel jako většina mužů na Ukrajině zůstat.
Do zemí Evropské unie už z Ukrajiny od začátku ruské invaze zamířilo přes půl milionu uprchlíků. Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové jich však v následujících dnech bude ještě mnohem víc. Nejvíce lidí hledá pomoc v Polsku, hranici tam překročilo už téměř 300 tisíc Ukrajinců. Do Česka jich za poslední dny podle ministerstva vnitra dorazilo téměř dva tisíce.
Humanitární organizaci Člověk v tísni poslali Češi na pomoc Ukrajině již zhruba 350 milionů korun. Dárcovské fórum Darujme.cz uvádí téměř 170 milionů. Charita ČR vybrala 36 milionů korun, na sbírkové konto organizace ADRA lidé přispěli 18 milionů korun. Češi pomáhají i jinak, nabízejí uprchlíkům volné pokoje i celé byty, nakupují předměty denní spotřeby a potraviny.
Starosta Křížkového Újezdce Jan Král patří mezi ty, kteří odjeli pomoci lidem prchajícím z Ukrajiny. Ve městě Přemyšl na polsko-ukrajinské hranici má uprchlíky vyzvednout a převézt do Středočeského kraje, kde již mají zajištěno ubytování. Zpátky měli být už v sobotu odpoledne, ale Král ještě večer čekal, až se lidem povede přes hranici dostat. "Před hranicí čekají už 29 hodin," řekl Aktuálně.cz.
Oficiální zdroje v sobotu večer naznačovaly, že od začátku ruské agrese na Ukrajině uprchlo ze země kolem 120 tisíc lidí. Podle odhadů jich je ale mnohem víc. Před válkou by nakonec mohlo utéct až pět milionů lidí. Mnozí se snaží ze země dostat přes ukrajinsko-polské hranice. V dlouhých kolonách u hranic však čekají mnoho hodin. Dochází jim přitom voda i jídlo.
