Minulý týden odstartoval na většině tuzemských vysokých škol zimní semestr. Kvůli bezpečnostním opatřením souvisejícím s šířením koronaviru zůstávají školy zavřené a výuka probíhá na dálku. Rektoři vysokých škol se proti rozhodnutí o omezení výuky ostře ohradili. Vadí jim, že se opatření zavedlo bez jejich vědomí. Masarykova univerzita hrozí krajské hygieně soudem, pokud zákaz nezruší.
Pokud bychom v srpnu začali s umírněnou drezúrou viru, nemuseli jsme nyní narychlo zase nahazovat nouzový stav ve snaze zabránit kolapsu zdravotnického systému.
Vysoké školy se připravují na další semestr v době koronavirové pandemie. Tentokrát už však vědí, co je může na podzim čekat, a proto zavádí preventivní opatření. Nebo ta, která mají vysokoškolákům studium v nezvyklém čase trochu ulehčit. Fungovat proto bude třeba univerzitní semafor, digitální knihovna či trvalá bezkontaktní výuka přes obrazovky počítačů.
Tisíce lidí v neděli v Budapešti protestovaly proti vládním krokům, které podle nich podkopávají nezávislost maďarské Univerzity divadelních a filmových umění. Demonstranti vytvořili zhruba kilometr dlouhý lidský řetěz vedoucí od univerzity k parlamentu, píše agentura DPA.
Více než 200 zájemců ze středních, vyšších odborných a letos poprvé i vysokých škol letos požádalo u organizace Romea o stipendium. Kromě peněz získají také možnost potkat se s mentory a podobně smýšlejícími lidmi. Podle manažerky programu Jitky Votavové totiž nejde o schopnosti Romů, ale hlavně o nevhodné prostředí, které je od společnosti odděluje.
Granty i práci po celém světě vědci dostávají za to, že jejich výzkumy publikují odborné časopisy. Firma, kterou v Praze založili Jordánec a Egypťan, si z toho podle zjištění Aktuálně.cz udělala byznys. Výzkumníkům nabízí účast na konferencích i zveřejnění jejich článků. Bez ohledu na kvalitu, za více než deset tisíc korun.
Téměř tři čtvrtiny studentů, kteří výjezd do zahraničí plánovali, ho rušit nehodlá. Většina z univerzit Evropské unie otevře své dveře zahraničním studentům alespoň digitálně. Prezenčně je nepřivítají zejména některé vysoké školy severských států. Ti, kteří za hranice Česka vyjedou, dostanou přidáno.
Vysokoškoláci, kteří si museli prodloužit své studium jen kvůli koronavirové epidemii, poplatek díky výjimce platit nemusí. Univerzity se však rozcházejí v přístupu k těm, kteří prodlužují studia už od doby před šířením koronaviru. Zatímco třeba na Univerzitě Karlově mohou zažádat o prominutí poplatku, jiné školy na jeho zaplacení trvají. A to i přesto, že téměř celý semestr byly zavřené.
Soukromá vysoká škola Unicorn University plánuje od roku 2021 zavést i ryze on-line bakalářský program. Zatímco někteří studenti v tom vidí zejména úsporu času i peněz, jiní upozorňují i na úskalí takové výuky. Z humanitních oborů jiných škol pak zaznívá, že pro ně není distanční forma vhodná. Potřebují diskuzi a tu v on-line prostředí moc dobře vést nelze.
Vysokoškolským studentům, kteří na konci zimního semestru úspěšně absolvovali státnice a teď je jim líto, že se kvůli uzavření škol nemohou zúčastnit promocí, svitla naděje. Na jedné tokijské univerzitě s pomocí robotů vynalezli způsob, jak se čerství držitelé titulů mohou slavnosti zúčastnit i na dálku.
Brněnská Masarykova univerzita odebere dvěma svým absolventům titul kvůli plagiátorství, dalšímu studentovi zneplatní obhajobu závěrečné práce. O trestech rozhodl rektor univerzity Martin Bareš na základě doporučení přezkumných komisí.
Vedoucí katedry chemie a chemické biologie na Harvardské univerzitě a jeho další tři spolupracovníci byli v úterý obviněni z nepřiznané spolupráce s čínským vládním programem, který měl za cíl přivést do výzkumu talenty ze zahraničí. Americké úřady vyšetřují také případy spojené s krádeží konkrétních výzkumů.
Informační války, sportovní technologie nebo globální sucha. Univerzity reagují na současné problémy a požadavky a otevřely letos několik nových studijních programů. Rozvoji oborů přispěl také nový systém institucionálních akreditací. Národní akreditační úřad zatím udělil povolení třinácti vysokým školám, které si tak mohou samy vytvářet a schvalovat své studijní programy.
Pedagogická fakulta je pro část uchazečů místem, kde sice studovat nechtějí, ale nejsnadněji se tam dostanou. Podle toho pak často vypadá i jejich motivace. Ještě větší problém je ale u samotných škol – ty se zaměřují hlavně na obsah předmětů, ale už ne na to, jak je správně učit. To se však postupně mění – iniciativa ke změně dokonce vzešla od samotných studentů.
Na polytechnické univerzitě v Hongkongu je dál asi stovka studentů. Pokud by protestující areál vysoké školy opustili, zcela jistě by je zatkla policie, jako se to v uplynulých dnech stalo už více než tisícovce lidí. A tak zůstávají už více než týden.
Pořádková policie v Hongkongu se po dlouhém obléhání v pondělí nad ránem místního času (v neděli kolem 22:40 SEČ) pokusila proniknout do areálu polytechnické univerzity, ve které podle studentských odborů setrvává asi 500 prodemokratických aktivistů. Podle agentury AP se ale nedostala příliš daleko a protestující mají školu stále pod kontrolou.
Stávkující studenti a protivládní demonstranti po týdnu obléhání ukončili blokádu jedné z významných hongkongských univerzit. Část univerzitních pracovišť ale nadále zůstává v rukou aktivistů.
Když jedna z prestižních britských univerzit pořádala konferenci, nebyla to škola, kdo rozhodl o seznamu řečníků. Poslední slovo mělo čínské velvyslanectví v Londýně, na jehož přímou výzvu se vedení této nejmenované vzdělávací instituce rozhodlo zrušit pozvání jednoho z původně oslovených výzkumníků. Podle britských poslanců je to jeden z mnoha případů, kdy Čína tlačila na vysoké školy v Británii.
Masarykova univerzita se odhodlala ke zpětnému přezkoumání závěrečných prací, na jehož konci může být odebrání titulu. Škola může takové řízení zahájit pouze do tří let od obhajoby, tedy v současné době u prací od roku 2016 dále. U textů z let 2000-2015, které vykazovaly shodu alespoň 30 procent s jiným dokumentem, škola podrobněji zkoumala náhodně vybrané práce. U těch z období 2016-2018 prošly následnou kontrolou všechny s touto mírou shody. Našlo se jich 326 z celkem 21 605 odevzdaných prací, a to včetně těch neobhájených, což představuje zhruba 1,5 procenta.
