V Jemenu se loni nakazil asi milion lidí cholerou. Nyní se zde šíří záškrt, který je ve vyspělých zemích prakticky vymýcen. Tady na něj ale umírá každý desátý pacient.
Mezi méně vzdělanou částí asijské populace stále hrají velkou roli nebezpečné mýty a pověry. Třeba o tom, že zapálení ohně pod postelí pomáhá ženám při porodu. Nebo že v dětství stačí jíst jen rýži. V jihoasijské Kambodži dodnes podobné pověry často ohrožují životy řady žen a dětí. Česká nezisková organizace Člověk v tísni jim pomáhá čelit netradičním způsobem: skrze poradenství mobilem.
Severokorejský ministr zahraničí označil amerického prezidenta Donalda Trumpa za "štěkajícího psa". Reagoval tak na Trumpův projev na půdě OSN, kde se americký prezident nechal slyšet, že v případě nutnosti KLDR úplně zničí. KLDR se ale dál tváří neohroženě, i přes sílící mezinárodní diplomatický a ekonomický tlak. Ten narušuje čerstvé rozhodnutí Jižní Koreje, která svému severnímu sousedu pošle humanitární pomoc ve výši více než 175 milionů korun. Podle OSN více než polovina obyvatel KLDR potřebuje potravinovou pomoc. V zemi také chybí léky a vakcíny.
Letecké údery v Jemenu ji připravily o rodiče i sourozence. Ona útok přežila, ze zranění se teď léčí v nemocnici. O tom, že je sirotek, dodnes neví. Tragický příběh pětileté holčičky jménem Buthaina obletěl po sociálních sítích celý svět. Upozorňuje na přehlížený krvavý konflikt v Jemenu, který provází i těžká humanitární krize.
Obří sesuvy půdy pohřbily počátkem týdne na kraji hlavního města afrického státu Sierra Leone domy přibližně 3000 lidí. Bláto se přelilo i přes okolní vesnice a slum rozrůstající se kolem metropole Freetownu. Úřady v zemi prozatím hlásí minimálně 400 obětí, číslo ale bude podle nich ještě stoupat. Na pomoc rodinám obětí dorazili do země i zahraniční humanitární pracovníci. Mezi nimi také Američanka Idalia Amayová. Popisuje děsivé scény - mrtvá těla plující ulicemi města i stovky domů, které zmizely pod nánosem bahna.
V Mosulu obsazeném teroristickou organizací Islámský stát neexistovalo, aby si děti jen tak hrály na ulici před domem. V ulicích iráckého města se popravovalo a trestalo bičováním. Děti žily v permanentním strachu. Jejich rodiče, ať už stáli na kterékoliv straně konfliktu, jim umírali před očima. Po osvobození města se tisíce dětí musí vypořádat s traumaty. Potřebná péče ale chybí. Ve společnosti navíc panuje nesmiřitelná atmosféra a touha po pomstě. Sirotci, jejichž rodiče byli členy Islámského státu, jsou poznamenaní stigmatem. Patří k "nepřátelům".
Patnáct malých dětí mladších pěti let přišlo v Jižním Súdánu o život po nezvládnuté vakcinaci proti spalničkám. Tu prováděli dostatečně neproškolení lidé, mezi kterými byly i děti ve věku 12 let. S odkazem na prohlášení jihosúdánského ministerstva zdravotnictví o tom informovala agentura AP. Jihosúdánské úřady uvedly, že za úmrtími stojí lidské pochybení. Při očkování dětí byla použita jen jedna injekční stříkačka a vakcína nebyla uchovávána ve správných podmínkách. Jihosúdánská vláda slíbila vytvořit komisi, která bude rozhodovat o odškodném pro rodiny obětí. Očkovat proti spalničkám chce jihosúdánská vláda dva miliony dětí. Vakcínu zajišťuje Dětský fond OSN (UNICEF).
Finský dárce věnoval Dětskému fondu OSN (UNICEF) šest milionů eur (téměř 159 milionů korun), což je nejvyšší částka, jakou kdy organizaci poslal soukromý donátor. Informovala o tom podle agentury AP mluvčí finského výboru UNICEF Kirsi Haruová. Dárce si přeje zůstat v anonymitě. Mluvčí uvedla, že dárce se rozhodl organizaci věnovat peníze poté, co ho dojaly fotografie a zprávy vykreslující strašlivé životní podmínky lidí v Sýrii. Haruová potvrdila, že zhruba dva miliony eur z daru budou směřovat právě do Sýrie, zatímco 1,5 milionu půjde na pomoc dětem ve Vietnamu a v Bolívii. Zbytek je určen na všeobecné humanitární účely.
Zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) v Jemenu oznámil, že rychlost šíření cholery je bezprecedentní. Jen od 27. dubna bylo hlášeno 23 425 případů a 242 úmrtí v 18 provinciích. Jemenské zdravotnictví oslabila více než dva roky trvající válka, kvůli níž musely miliony lidí opustit své domovy. Cholera je vysoce infekční onemocnění, které napadá zažívací ústrojí. Vyvolávají ji bakterie přenášené znečištěnou vodou či potravou. Vnějšími příznaky jsou silné průjmy a často smrtelná dehydratace organismu.
Ve stínu syrského konfliktu svět podcenil následky kruté občanské války v Jižním Súdánu. Dva miliony dětí opustily své domovy, milion jich uprchnul ze země. Desítky tisíc z nich jsou sirotky. Malí Súdánci nemají v zemi žádnou budoucnost - nechodí do školy, jsou rekrutováni jako dětští vojáci a umírají na hladomor.
Únos studentek ze školy v Chiboku ve státě Borno je nejznámějším případem násilností páchaných teroristickou skupinou Boko Haram. Její příslušníci nyní propustili přes osmdesát školaček unesených před třemi lety. Rodiny obětí nyní s napětím očekávají zveřejnění jmen propuštěných dívek. V zajetí radikálů Boko Haram stále zůstává více než stovka dívek.
Podle Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) propukla v Somálsku epidemie spalniček, nemocných bylo od začátku roku evidováno téměř šest tisíc. Nemoc je zvláště nebezpečná v kombinaci s podvýživou. Dětí, které trpí hladem, je v zemi přes milion, lidé navíc migrují kvůli suchu a nedostatku vody, což je takřka smrtelná kombinace. UNICEF chce v oblasti zahájit imunizační kampaň, při níž naočkuje asi 360 000 dětí.
Ještě jim není 18 let, ale už jsou z nich provdané ženy. Mnohé mají navíc i dítě. Mladičkým dívkám z rozvojových zemí domlouvají jejich rodiny sňatky ještě před dosažením plnoletosti. Dívky pak žijí v rodinách svých manželů, kde se starají o domácnost. Většina z nich přestane ihned po svatbě chodit do školy. Na světě existuje přes 700 milionů žen s takovým osudem. Na 11. října připadá Mezinárodní den dívek. OSN jím chce upozornit na příkoří, kterým dívky na světě čelí.
Každý den zemře na světě přes 800 dětí mladších pěti let na onemocnění způsobená nedostatkem čisté vody a špatnou hygienou. Nedostatečný přístup k čisté vodě trápí 36 zemí. V důsledku klimatických změn se situace bude zhoršovat. Na Světový den vody vydala organizace UNICEF alarmující zprávu, podle které budou vážné zdravotní problémy kvůli nedostatku čisté vody hrozit každému čtvrtému dítěti na světě.
Dětský fond OSN oznámil, že v Sýrii loňském roce přišlo kvůli bojům o život 652 dětí. Další miliony dětí nemohou chodit do školy, protože třetina syrských škol je zničená nebo ji obsadili radikálové. Na humanitární pomoci je závislých šest milionů malých Syřanů, nejhůře je na tom 2,8 milionu dětí, jež žijí ve špatně dostupných oblastech.
Nejméně 30 dívek ve středu zahynulo při požáru v ústavu pro nezletilé nedaleko hlavního města středoamerické Guatemaly. Další desítky chovanců ústavu jsou podle úřadů zraněné. V přeplněném zařízení žilo několik stovek nezletilých. Po příčině požáru zatím guatemalští vyšetřovatelé pátrají. Podle místních médií ale zřejmě chovanky ústavu založily požár samy. Chtěly tím protestovat proti špatnému zacházení, včetně sexuálního zneužívání.
Tisíce dětí riskují své životy při cestách z Libye do Itálie. Loni se bez doprovodu dospělých přeplavilo přes Středozemní moře téměř 26 tisíc dětí. A jejich počet nadále roste. Spousta z nich se stala obětí bití, týrání nebo sexuálního zneužívaní ze strany pašeráků lidí. Vyplývá to z nejnovější zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF).
Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) hrozí z Africe v důsledku hladomoru smrt až 1,4 milionu dětí. Situace je nejhorší v Jiřním Súdánu, Nigérii, Somálsku a Jemenu, kde je hladomor způsoben především válečnými konflikty. Humanitární pomoc se tak do těchto oblastí dostává se značnými potížemi a pomalu. Český UNICEF tak v pondělí vyhlásil sbírku na pomoc podvyživeným a hladovějícím dětem v Jižním Súdánu.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k co nejrychlejšímu zrušení protiimigračního výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zakazuje cesty do USA občanům sedmi zemí s převážně muslimským obyvatelstvem. Už dříve uvedl, že USA má právo regulovat příchod imigrantů do země, ne však formou diskriminace. Dodal také, že takové kroky mohou usnadňovat teroristickou propagandu. K jeho kritice se připojil i UNICEF, podle nějž výnos postihne ty nejbezbrannější.
Východní část iráckého Mosulu, která se po dvou letech vymanila z nadvlády radikální organizace Islámského státu, se pomalu probouzí zpátky k životu. Jednou z priorit, které si stanovily irácké úřady a UNICEF, je navrácení dětí do škol a rehabilitace vzdělávacího systému. Od neděle už v Mosulu funguje třicet škol, další se otevřou v nadcházejících týdnech. Celkem ve školních lavicích zasedne na 120 000 dětí. V západní části Mosulu oproti tomu žijí pod nadvládou džihádistů stále statisíce lidí.
