Indický architekt si vysnil města budoucnosti. Jejich obyvatelé by bydleli v zakřivených mrakodrapech obalených rostlinami, ale i ve výškových domech vsazených do kmenů stromů. Vizualizace futuristických budov přitom na základě slovních pokynů vytvořila umělá inteligence.
„Je to nový nástroj pro umělce, mají plejádu z čeho si vybrat. Mění se to přímo před očima. Vyzkoušet si to může více než milion lidí po celé světě," říká o umělé inteligenci generující umění Jan Tyl, výzkumník z Univerzity Karlovy. „Pokrok v určitých oblastech umělé inteligence je obrovský, dá se to zneužít v propagandě, ale technologie jako takové bych se nebál, nemá důvod nás vymýtit," dodává.
"Člověk je beznadějný případ," říkával filmař Jan Švankmajer. Opačného názoru je izraelský historik Yuval Noah Harari, který si potenciál člověka představuje jako sice ne zrovna přímočarou, ale v posledku zaručenou cestu od zvířete k Homo Deus, božskému jedinci. Australský filozof Toby Ord to má nastaveno podobně. Je notorickým civilizačním optimistou. A ve své nové knize to dává patřičně najevo.
Saúdská Arábie buduje v poušti utopické město budoucnosti. Fungovat má jen na obnovitelných zdrojích, nebudou tam silnice ani auta a vše, co je potřeba k pohodlnému životu, má být na dosah ruky. Jak je to možné? Město s názvem The Line (v překladu Čára) má být velmi úzké a zároveň 170 kilometrů dlouhé. Nyní úřady zveřejnily vizualizaci.
Největším rizikem pro lidstvo v příštích desítkách let není jaderná válka ani další pandemie, ale rozvoj umělé inteligence. Myslí si to vědec Jan Kulveit, který se budoucností lidstva zabývá na univerzitě v Oxfordu. "Systém inteligentnější než my nás může ohrozit způsoby, které ani nebudeme chápat. Je možné, že budeme najednou všichni mrtví a nebudeme vědět proč," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Je to pět let, co známý čínský podnikatel Jin Čchi představil svou vizi budoucnosti. V ní chtěl vytvořit umělou inteligenci, která dokáže předvídat zločiny ještě předtím, než se stanou. Jeho technologie tehdy zaujala i čínskou policii.
Jahodová žába, kočka ze špaget a masových kuliček nebo dům z párků. Nový program umělé inteligence dokáže vytvořit obrázky a koláže z nejbizarnějších zadání, výsledkem jsou netradiční fotky, které se staly hitem sociálních sítí.
Evropská unie plánuje současné desetiletí zasvětit digitalizaci. Ve svém politickém programu "digitální dekáda" chce dosáhnout například toho, aby do roku 2030 pracovalo v EU 20 milionů lidí v oboru IT nebo se zcela digitalizovala státní správa. Jaké dopady bude mít chystaný plán na životy obyvatel v EU? Nejen o tom v podcastu hovořila europoslankyně Martina Dlabajová.
„Offline a online svět se už oddělit nedá. I když jsme odpojení, žijeme ve státě, který je s online světem propojený. Pokud si nejsme vědomí, že se s umělou inteligencí stýkáme, můžeme se jí nechat zmanipulovat. Když si to ale uvědomujeme, nebezpečí je téměř nulové,” říká vědkyně a zakladatelka Internetového institutu Tereza Bartoníčková.
Dav lidí v americkém Kapitolu rozbíjel dveře a okna, vlámal se do budovy a zákonodárcům vyhrožoval násilím. Symbolem loňského útoku se stal pomalovaný šaman s buvolími rohy, aktivista konspiračního hnutí QAnon, které věří, že bývalý prezident Donald Trump spasí lidi před spiknutím satanistických pedofilních elit. Lingvističtí detektivové teď odhalili, kdo za tvorbou těchto dezinformací stojí.
"Na Oxford mě přivedly úvahy nad tím, kde vlastně končí byznys a začíná odpovědnost vůči společnosti," říká mladá vědkyně a zakladatelka Internetového institutu, která opustila kariéru v Googlu a po studiích na Západě se vrátila do Česka. Chce šířit povědomí o vlivu digitálních technologií na společnost a pomáhat nastavovat jejich mantinely - aby lidem neškodily, ale sloužily.
Farmaceutická firma Biontech, která stojí za jednou z vakcín proti koronaviru, hlásí další pokrok v boji proti nemoci covid-19. S britským start-upem InstaDeep vyvinula technologii, která umí zavčas rozpoznat, jaké varianty koronaviru jsou nejnebezpečnější. Vynález by podle expertů pomohl hlavně výrobcům vakcín, aby dostatečně dopředu věděli, zda mají očkovací látky novým mutacím přizpůsobit.
Minulý týden se na největším světovém veletrhu spotřební elektroniky Consumer Electronics Show (CES) poprvé na veřejnosti představil humanoidní robot Ameca. S návštěvníky si dokázal povídat a ohromoval je svými téměř dokonale lidskými gesty. Podle jeho vývojářů z britské společnosti Engineered Arts se jedná o "budoucí tvář robotiky".
Studenti Fakulty elektrotechnické ČVUT natočili video "Šťastné a veselé z robotického betléma". V něm prezentují to nejlepší z robotiky, co nyní může fakulta nabídnout. Autonomně kráčející robot tu stoupá po schodech s dárky, s dalšími balíčky přilétá dron, přijíždí na dálku řízený stroj s korbou. Humanoidi zpívají koledy a tančí.
Umělá inteligence umožnila zavražděným ženám promluvit. Jejich fotografie rozpohybovala tak, aby mohly vyprávět svůj příběh. Hlasy jim pak propůjčily herečky. Video je součástí izraelské osvětové kampaně, která na obrazovce oživila pět zavražděných žen a varovala ostatní, aby se chránily před násilnickými vztahy.
Umělá inteligence bývá navzdory technologickému pokroku stále spojovaná s chladným strojovým uvažováním. Humanoidní robotka Ai-Da, za kterou stojí oxfordský vývojář Aidan Meller, ovšem tenhle stereotyp boří. Dokáže totiž psát poezii i vytvářet výtvarná díla, což nyní předvedla na expozici k výročí 700 let od úmrtí básníka Danta Alighieriho.
Náčelník generálního štábu Aleš Opata ocenil vznikající vládu, že chce dát na armádu dvě procenta HDP, je však znepokojen kvůli stavu projektu pásových bojových vozidel pěchoty. Označil ho za záležitost národní bezpečnosti. Na velitelském shromáždění také řekl, že budoucnost armády spočívá v technologiích, umělé inteligenci, bezpilotních prostředcích, laserem naváděné munici a v robotizaci.
S výkonem Matyldy jsem spokojený, měla vnést do debaty dětský princip, politiky jsme chtěli vytrhnout z běžného kontextu a rozbít to. Matyldu jsme připravili během dvou až tří dnů, říká Jan Tyl, autor umělé inteligence Matyldy z předvolební debaty ČT. Má 175 miliard neuronů, je schopná vytvářet kreativní díla, je těžko představitelný důvod, proč takové otázky vybrala, dodává.
Umělá inteligence jménem Matylda pokládala ve středu večer otázky čelným představitelům politických stran a koalic v debatě České televize k víkendovým volbám do sněmovny. Umělou inteligenci s ženskou tváří vytvořili vědci spolupracující s Univerzitou Karlovou, pro formulaci otázek dostala k dispozici oficiální životopisy politiků a části programů jejich stran, které se týkají budoucnosti.
Stal se nejúspěšnějším českým režisérem polistopadové éry. Přesto hrozilo, že už nic nenatočí. Držitel Oscara se totiž potřeboval osvobodit od očekávání publika a zkusit, jak se mu bude žít bez filmařiny. Letos se k ní přece jenom vrátil a v osvědčené spolupráci se svým tátou natočil novinku Betlémské světlo. O ní, ale i o budoucnosti kinematografie po pandemii Jan Svěrák mluví v rozhovoru.
