"Vy nerozumíte našemu světu, my nerozumíme tomu vašemu. Jsme holky z ulice. Tak co jiného bychom měly otisknout na tričko?" vymezuje se hned zkraje Monika. Jedna z pěti žen sedících kolem stolu, které mají zkušenost se životem bez domova. Nyní se podílejí na druhém ročníku bienále Ve věci umění, jež v Městské knihovně pořádá tranzit.cz ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy.
Praha 3 požádá magistrát hlavního města, aby přejmenoval Koněvovu ulici na Hartigovu podle prvního žižkovského starosty. V úterý o tom rozhodli zastupitelé městské části. O přejmenování rozhoduje rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která už dříve Prahu 3 informovala o tom, že se změnou názvu souhlasí.
Pražská čtvrť Smíchov je známá pro svou průmyslovou a dělnickou minulost. Sídlila zde první manufaktura v Česku, slavný pivovar Staropramen i největší strojní podnik v Rakousku-Uhersku. Původně šlo přitom o oblíbené rekreační místo pražských šlechtických rodin plné honosných vil i zemědělských usedlostí. Před 100 lety se Smíchov stal součástí nově vzniklé metropole - Velké Prahy.
Radní Prahy 3 začátkem dubna odsouhlasili záměr přejmenovat Koněvovu ulici, souhlasí s tím i odborná komise magistrátu. Kromě Prahy mají ulici pojmenovanou po tomto sovětském maršálovi v dalších více než deseti městech. Aktuálně.cz zjišťovalo, zda také plánují změnu. Nikde se k ní ale nemají. "Když jsme se ptali lidí, každý říkal, ať to necháme tak, jak to je," uvádí starosta severočeského Dubí.
Po změně názvu části Korunovační ulice v Praze 6, kde sídlí ruská ambasáda, na Ukrajinských hrdinů, má k přejmenování blízko další z ulic hlavního města – Koněvova. Shodla se na tom pražská místopisná komise i radnice Prahy 3, kde se ulice pojmenovaná po sovětském maršálovi nachází. Zjišťovat ale bude ještě názor místních. Na jejich nesouhlasu dřívější návrhy na přejmenování ztroskotaly.
Ruská ambasáda v Praze nově sídlí na adrese Ukrajinských hrdinů. Zástupci Prahy spolu s ukrajinským velvyslancem v pátek na místě vyměnili uliční tabule. Praha už dříve pojmenovala i navazující most, který byl dosud také součástí Korunovační ulice. Nese jméno ukrajinského vojáka Vitalije Skakuna, jenž se obětoval při odpalování mostu a zastavil tak ruský útok na město Cherson.
V Paříži před týdnem plošně snížili maximální povolenou rychlost na 30 km/h. Opatření má, krom předpokládaného ekologického přínosu, snížit hluk a počet dopravních nehod. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, zda podobné opatření plánují zavést i česká města. „Je potřeba se rozhodnout, jestli chceme budovat města pro lidi, nebo pro auta,“ říká expert.
Jak vypadala Paříž na přelomu 19. a 20. století? Podívejte se na unikátní snímky, které zachycují velkou povodeň z roku 1910, stavbu metra v centru města nebo slavný větrný mlýn Moulin de la Galette na Montmartru. Historickým fotkám francouzské metropole vdechl barevný život fotoeditor Aktuálně.cz Daniel Poláček.
Dnešní Pařížská ulice v Praze je synonymem luxusu, v minulosti tomu tak ale nebylo. Nacházelo se tu totiž židovské ghetto, které po jeho zrušení v roce 1850 nahradila malá čtvrť Josefov. Když pak v roce 1893 vešly v platnost asanační zákony, celá tato oblast prošla zásadní změnou.
Přesně před 130 lety, v listopadu 1890, postihla Karlovy Vary nejničivější povodeň v jejich historii. Voda způsobila značné škody v tehdy prudce se rozvíjejícím lázeňském městě a poškodila řadu reprezentativních staveb. Jedinou obětí byl muž, který k rozkvětu města zásadně pomohl - oblíbený starosta Eduard Knoll, který se sám účastnil záchranných prací.
V některých španělských městech podepisují petice za změnu názvů ulic nesoucích jméno Juana Carlose I., který vládl Španělsku čtyři dekády do roku 2014, kdy se vzdal trůn ve prospěch svého syna. Po přejmenování ulic volají zejména levicové a nacionalistické strany, mnozí naopak tvrdí, že je třeba ctít presumpci neviny.
Vítězem prestižní Pulitzerovy ceny za fotografické zpravodajství se letos stal tým agentury Reuters, který pracoval na pokrytí protivládních protestů v Hongkongu. Vítězné snímky si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
Brasílii navrhl architekt Lúcio Costa na popud prezidenta s českými kořeny Juscelina Kubitscheka. Představitel jihoamerické země chtěl, aby výstavba byla hotová do konce jeho volebního mandátu. Ke stavbě zburcoval i veřejnost. Od roku 1960 je metropole nejen hlavním městem Brazílie, ale také krásnou ukázkou modernistického pojetí světa. Podívejte se, jak se plnil sen nezávislé země.
Na Slovensku trvá přes dva týdny nouzový stav a s ním spojený omezený pohyb lidí. Bratislava se tak stejně jako Praha podobá městu duchů. Slovenský fotograf Peter Korček zachytil bratislavská místa zející prázdnotou. Tam, kde dříve tepal život, dnes panuje ticho a klid, podívejte se.
Praha plánuje modernizaci městského osvětlení. Novinkou by podle nedávného zjištění Aktuálně.cz mělo být, že by se pouliční lampy v méně frekventovaných ulicích rozsvěcely, jen když okolo nich někdo projde. Redakce se proto ptala Pražanů a vedení městských částí na jejich názor. Některým se nápad líbí díky uspořené energii, jiní se obávají snížení bezpečnosti nebo rušivého blikání lamp.
Nejstrmější ulici na světě mají ve městě Harlech v severním Walesu. Potvrdili to zástupci Guinnessovy knihy rekordů. Ulice Ffordd Pen Llech tak o strmé prvenství připravila Baldwin Street v novozélandském městě Dunedin.
Kazašské hlavní město už několik let nese jméno bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Z Astany se stal Nur-Sultan. Exprezident nechal budovy města navrhnout předními světovými architekty. Díky příjmům z ropy a zemního plynu zde vyrostly moderní skleněné mrakodrapy i další futuristické stavby. Zbytek země ale dál zůstává velmi chudý.
Když se někdo smíří s tím, že je na ulici, jen těžko hledá cestu ven, někoho to zlomí, v někom to ale probudí touhu vyhrabat se z toho, u mě ta touha byla silná, říká bývalý bezdomovec Václav Bural. Čtyři roky strávil v pražských ulicích, nakonec si ale našel práci, vrátil se do normálního života a založil rodinu. Teď v dokumentární sérii televize Stream radí lidem, jak na ulici přežít. Když dneska vidím žebráka, dvacku mu nehodím, radši ho zvednu a koupím mu jídlo, tvrdí Bural.
