Reorganizační plán počítá s tím, že doly a provozní majetek budou vloženy do nově založené společnosti OKD Nástupnická, v níž by 100 procent akcií měl získat za 80 milionů korun státní podnik Prisko. S postupným uzavíráním dolů bude klesat i počet zaměstnanců.
Americký prezident Donald Trump svým voličům slíbil, že ve Spojených státech oživí těžbu uhlí. Za předchozí útlum podle něj může politika jeho předchůdce Baracka Obamy. Podle řady amerických ekonomů ale uhlí jako zdroj energie dlouhodobě prohrává souboj s levnějším zemním plynem. V uhelných regionech, kam by chtěl Donald Trump vrátit pracovní místa, navíc už mnozí nevěří, že svůj slib dokáže splnit. Místo toho hledají vlastní řešení. V bývalých dolech staví solární elektrárny nebo pěstují konopí.
Na skládce v hornaté kyrgyzské oblasti Chong-Alay lidé sbírají uhlí, aby přežili. Hromadí se zde odpadní uhlí smíchané s kamením. Starci, ženy, a dokonce děti se jeho přebíráním každý den vystavují nebezpečí kvůli velkému množství prachu a padajícím balvanům. Vydělají si tím 160 korun za den.
Těžební společnost OKD ve čtvrtek uzavřela smlouvu se státní společností Prisko, v níž vykonává vlastnická práva ministerstvo financí.
Příští týden horníci ještě vyvezou symbolický poslední vozík uhlí. Tím končí dobývání černého uhlí v ostravské části dřívějšího Ostravsko-karvinského revíru. Pracovní poměr v OKD k 31. březnu skončí více než 800 zaměstnanců. Dostanou odstupné ve výši sedminásobku platu. Mnozí z nich mohli ve firmě pracovat dál, ale nechtěli.
Ministr financí předpokládá, že stát by případně koupil černouhelnou společnost OKD, která je v úpadku, řádově za desítky milionů korun. Přesnou hodnotu ale neví. Soukromí investoři nepředložili takovou nabídku, která by umožňovala reálně předpokládat schválení reorganizačního plánu a úspěšnou reorganizaci černouhelné společnosti.
Podle znaleckého posudku, který je klíčový pro další osud OKD, je hodnota majetku firmy přes tři miliardy korun. To znamená, že by za případný konec OKD, které jsou v insolvenci, musel stát zaplatit více než pět miliard korun. O zkrachovalého těžaře OKD projevily zájem dvě firmy. Jednou z nich je podle Hospodářských novin zahraniční finanční skupina, druhou EP Industries Daniela Křetínského.
Hlavním důvodem jsou podle Daniela Beneše nízké velkoobchodní ceny elektřiny a požadavky na ochranu životního prostředí ze strany Evropské unie. To, že by se situace změnila, označil za velmi nepravděpodobné. ČEZ proto nepočítá se stavbou hnědouhelné elektrárny v Počeradech či s delším provozem černouhelné elektrárny Dětmarovice, která využívá od OKD.
Ve východoukrajinském městě Hirske je mnoho pracovních míst závislých na uhelném dole. Nikdo do něho ale kvůli konfliktu nechce investovat.
Od roku 2009 ceny solární elektřiny klesly o 62 procent a zlevňování bude podle agentury Bloomberg dál pokračovat. Za pozitivním vývojem je výrazný pokrok technologií. Rychlost, jakou ceny sluneční energie klesnou pod cenu energie z uhlí, se ale v jednotlivých zemích liší.
Patnáctičlenná Rada bezpečnosti OSN rozhodla o nových sankcích pro Severní Koreu. Důvodem je pátý jaderný test, který KDLR provedla 9. září a který byl z dosud provedených jaderných zkoušek největší. Rezoluce zakazuje například vývoz mědi a niklu či snížení vývozu uhlí z KLDR. OSN chce tímto opatřením oslabit příjmy země z exportu, a to o více než čtvrtinu.
Na konci března příštího roku bude těžba uhlí v Dole Paskov definitivně ukončena. Z 1600 lidí, kteří nyní v dole v Paskově pracují, by jich mohlo 500 přejít na jiné šachty OKD v karvinském revíru. Motivací k tomu, aby zaměstnanci přešli na jinou šachtu, je příspěvek ve výši až 80 tisíc korun. Zhruba 300 lidí zůstane i po březnu na Dole Paskov, kde budou pracovat na technické likvidaci dolu, jenž má dvě šachty: Staříč a Chlebovice. Zaměstnanci, kteří neodejdou nebo nepřejdou jinam, pak dostanou k 31. březnu výpovědi s odstupným až do výše sedminásobku platu.
Firmy uzavřou novou kupní smlouvu na dodávku sokolovského hnědého uhlí a ČEZ zároveň prodá Sokolovské uhelné svoji elektrárnu v Tisové.
Švédská vláda prodej dolů a tepelných elektráren státní švédské firmy Vattenfall v Německu schválila přes protesty ekologů počátkem července. Prodávané aktivity zaměstnávají v Sasku a Braniborsku kolem 8000 lidí.
Díky ekonomickému růstu a vysoké nabídce volných míst je teď nejpříhodnější čas, pokud jde o případné propouštění v OKD. Zatímco o technické odborníky se budou ostatní firmy přetahovat, horníci by se měli rekvalifikovat, říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Důvodem vysoké nezaměstnanosti na Ostravsku je podle něj fakt, že nabídka se často nesetkává s poptávkou - zmiňuje množství nekvalifikované pracovní síly a obyvatel, kteří práci moc nevyhledávají. Bruntálsko pak má velké problémy se špatnou infrastrukturou, která lidem komplikuje dojíždění za prací.
Koncovou cenu pro domácnosti krátkodobé výkyvy na burzách tolik neovlivňují, většinou totiž mají dopředu nasmlouvanou cenu. Pohyb tržních cen se tak může částečně projevit až v roce 2017. Posílit může marketing takzvaných garantovaných produktů, které se momentálně mohu jevit jako výhodné.
Z krátkodobého hlediska pro nás případné zastavení těžby představuje nemalé riziko, z dlouhodobého hlediska pak dopad na konkurenceschopnost, říká například mluvčí ArcelorMittal Ostrava.
Už je třeba jasně říct, v čem spočívá problém OKD. Střetávají se tu totiž dva proudy, které si nerozumějí a rozumět nechtějí. Na jedné straně zlý kapitalista, který likviduje podnikání v oboru, protože poměry na trhu mu nedovolují vydělávat. Na straně druhé vláda a odbory, jež žádají sociální ohledy, chtějí zachovat pracovní místa, ale nechtějí do nich nic investovat. Vzniká tak napětí, kterému se dalo docela dobře vyhnout, tvrdí komentátor Hospodářských novin Petr Fischer.
Černouhelné doly krachují v celé Evropě. Na vině je nejen krize, ale i jejich stáří. Snadno dostupné uhlí v nich bylo již dávno vytěženo a zbývají nejhlubší a nejdráže těžitelné zásoby. V Polsku chce vláda zrušit všechny výhody pro horníky, ti se bouří. V Rumunsku šli havíři 300kilometrový pochod zoufalství. Kvůli propadu světových cen uhlí, konkurenci levného zemního plynu a vládní ekologické regulaci ale krachují i největší producenti uhlí v USA.
Americká firma Peabody Energy, která je největším soukromě vlastněným producentem uhlí na světě, vyhlásila bankrot. Podnik uvedl, že kvůli prudkému propadu cen uhlí není schopen plně obsluhovat dluh, který výrazně zvýšila expanze firmy do Austrálie. Firma se proto uchýlila pod bankrotovou ochranu před věřiteli. Dluh Peabody na konci roku činil 6,3 miliardy dolarů (150 miliard Kč). Peabody už v březnu sdělil, že musel odložit uhrazení splatných úroků z dluhopisů a že by mohl vyhlásit bankrot. Vstup do režimu soudní ochrany patří mezi největší bankroty v komoditním sektoru od poloviny roku 2014, kdy začaly pod tlakem oslabování ekonomik Číny a Brazílie prudce klesat ceny většiny surovin.
