Doug Lansky před více než 20 lety začal cestovat na vlastní pěst. Vystudovaný ekonom a politolog psal pro řadu prestižních amerických médií, i vydavatelství Lonely Planet a Rough Guides. Dnes přednáší o tom, jak nadměrný turismus omezit. V rámci Fóra cestovního ruchu vystoupil v Brně, kde ochutnal Starobrno, vyzkoušel známé bary a Aktuálně.cz nastínil, jak lze bojovat s takzvaným overtourismem.
Konzervy v hlavním městě chtějí zakonzervovat těžko snesitelný, nezdravý, dusivý stav, který škodí. Chyba. Čekat, "až jednou budou hotové oba pražské okruhy", je asi jako čekat na Godota. Praha zůstává konzervou výfukových plynů.
Třetina turistů, kteří se rozhodnou v Praze přespat, využívá místo hotelů či penzionů krátkodobé pronájmy. V metropoli se mezitím v posledních letech zvedají ceny nemovitostí i podnájmů. Podle Tomáše Lapáčka z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy není namístě úplný zákaz Airbnb či podobných platforem, ale regulace, podobně jako je tomu v jiných evropských městech.
Do Národního parku České Švýcarsko ročně zavítá více než 400 tisíc návštěvníků, kromě Čechů hlavně Němci nebo Poláci. Podle statistik agentury CzechTourism počet návštěvníků soutěsek v národním parku oproti loňsku vzrostl o 45 procent.
Počet turistů přijíždějících do Česka stoupá, vloni jich sem zavítalo 10,6 milionu. To je shodou okolností stejné číslo jako aktuální počet obyvatel země. Nejčastějším cílem je Praha, ale počty návštěvníků rostou i jinde a některá místa už pociťují přetížení. Existuje způsob, jak přimět turisty, aby jezdili i jinam než na nejoblíbenější místa? I na to odpovídá ředitel CzechTourismu Jan Herget.
Před rokem skončil v Českém Krumlově projekt Kateřiny Šedé, zabývající se „normálním životem“ uprostřed turistické vřavy. Tím však její upozorňování na dopady turistického ruchu nekončí. Na konci srpna spustila další projekt, na Lofotských ostrovech v Norsku zkoumá, jak turisté mohou přispět ke zlepšení života obyvatel. Overturismem i jeho možnými řešeními se zabývá také v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály patří mezi nejoblíbenější místa v České republice. Skalní město u hranic s Polskem loni navštívilo téměř 400 tisíc turistů. Když má prodloužený víkend Česko i Polsko, kolabuje tu doprava a na všechno se tu stojí dlouhé fronty. Problém ale není v turistech, kapacita místa prostě není dostatečná, aby bez problémů zvládla takový nápor návštěvníků.
Český Krumlov každý rok navštíví zhruba dva miliony lidí a momentálně je populární především mezi Číňany či Korejci. Velký nával turistů ale vyhání starousedlíky z centra, srdce jihočeského města je podle nich ukradené. Chybí tu běžné obchody a ceny v restauracích jsou tak vysoké, že tu místní nepotkáte.
Fronty na Pražském hradě nebo petřínské lanovce a tlačenice na Karlově mostě. Do Prahy se ročně přijede podívat sedm milionů turistů, většina z nich přitom obráží pouze nejznámější památky metropole. V posledních letech jsou tak na vzestupu projekty, jež se snaží ukazovat i méně známou tvář českého hlavního města. Ať už se jedná o speciální vycházky, netradiční průvodce nebo alternativní mapy.
Ostravě se v době průmyslového rozmachu přezdívalo ocelové srdce republiky a ještě před 30 lety by málokoho napadlo vydat se sem na výlet. Žádná místní památka není v UNESCO, přesto do Ostravy dnes jezdí desítky tisíc turistů ročně, aby si prohlédly doly, v průmyslovém areálu protančily noc nebo vyšplhaly na doutnající haldu. Město tak po letech z důlních oblastí těží místo uhlí turistické zlato.
Kutnou Horu každý rok navštíví zhruba milion turistů, před deseti lety sem přitom zavítalo o polovinu lidí méně. Nejvíce je lákají nejen památky UNESCO, ale také kostnice v Sedlci. Přestože počet českých i zahraničních návštěvníků každým rokem roste, místním to zatím nevadí. Jediné, čeho se obávají, je, aby se z jejich města nestal skanzen, podobně jako z Českého Krumlova.
