Turecká armáda je teoreticky druhá nejsilnější v NATO, ale sotva schopná rychle provést velkou pozemní operaci v zahraničí, píše deník Zaman. Část sil je vázaná na východě země boji se separatisty z PKK. Ruská intervence, pomáhající syrskému prezidentovi Asadovi, Turkům vadí, ale zřejmě nepovede k válce mezi oběma zeměmi.
Ruské nálety v oblasti Aleppa na severu Sýrie mají za následek mohutný exodus. Desítky tisíc lidí míří k tureckým hranicím. Hovoří se až o 70 000 uprchlíků, dalších 300 000 může být ve městě izolováno poté, co vládní síly odstřihly zásobovací trasy rebelů. Nad severem Sýrie mezitím získává kontrolu prezident Bašár Asad a protivládní povstalci ztrácí po téměř čtyřech letech kontrolu nad velkou částí Aleppa.
Loňská migrační vlna zvedla počty zadržených nelegálních migrantů v Česku o skoro 78 procent. Šéf cizinecké policie Milan Majer nechce odhadovat, kolik uprchlíků přijde letos; záleží na tom, zda se Evropské unii podaří přimět Řecko a Turecko, aby zvládaly příchozí uprchlíky řádně registrovat. Podle něj jen zhruba jedno procento migrantů chce zůstat v Česku, ostatní míří do Německa a Skandinávie. "Dnes už i Německo ví, že takový masivní počet migrantů nemůže zvládnout, a proto začíná přijímat svá opatření," řekl Majer Aktuálně.cz.
Rusko se domnívá, že se Turecko chystá zahájit vojenskou invazi do Sýrie, uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany. Usuzuje tak z toho, že Turecko shromažďuje na hranicích se Sýrií vojenskou techniku a množství vojáků. Moskva také kritizuje zákaz Ankary vysílat nad turecké území ruská průzkumná letadla a důrazně upozorňuje, že tím se Turecku nepovede nic zatajit. Turecký premiér naopak tvrdí, že takovými výboji se Rusko snaží pouze odvést pozornost od svých vlastních operací v Sýrii, a tvrdí, že v jeho zemi se připravují především bezpečnostní opatření.
Rozhodování o osudu Sýrie, kterou už pět let zmítá občanská válka, se z jednacích sálů vrátilo na bojiště. Armáda se snaží obklíčit Aleppo, jednu z posledních bašt povstalců. Z města podle odhadů uteklo na 70 000 lidí. Režimu prezidenta Bašára Asada situaci notně usnadňuje pomoc ruského letectva. Síly k protiútokům ovšem sbírají i povstalci. "Vstupujeme do období, kdy uvidíme rostoucí spirálu násilí," řekl Al-Džazíře odborník na Blízký východ Steven Heydemann.
Na mezinárodní konferenci nazvané "Podpora Sýrie a regionu v roce 2016" se světoví političtí lídři snaží vybrat miliardy dolarů na pomoc pro Sýrii a okolní státy. Zatím největší příspěvek - v přepočtu 80 miliard korun - slíbil jménem Evropské unie předseda Evropské komise Donald Tusk. Vysoké dary avizovaly i Německo, Spojené státy, Velká Británie nebo třeba Norsko.
Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura se rozhodl dočasně přerušit rozhovory o Sýrii, které se konají v Ženevě. Pokračovat by měly 25. února. De Mistura prý nyní požádá země jak ze Západu, tak z Blízkého východu, které jednání o Sýrii podporují, aby se co nejdříve sešly a prodiskutovaly sporná témata. De Mistura zahájil ženevská jednání v pátek. Setkával se odděleně s delegací syrské vlády a syrské opozice, ale rozhovory vázly a nebylo dosaženo žádného výrazného pokroku. Zmocněnec OSN uvedl, po necelém týdnu jednání, která se zatím nikam neposunula, není otrávený či zklamaný. Je prý odhodlaný v rozhovorech pokračovat, je ale třeba dívat se na celou věc reálně.
Rusko provádí ještě intenzivnější nálety na povstalce - chce Aleppo odříznout od tureckých hranic. Opozice odmítá jednat v Ženevě o míru, dokud bombardování nepřestane. Zatím to ale tak nevypadá. Rusové posílají na svoji základnu v Sýrii i nejmodernější bombardéry Su-35.
Podle libanonského deníku An-Nahár pětice Čechů pobývala v Libanonu jako hosté na utajovaném místě a libanonské bezpečnostní zdroje o nich věděly. O únos se údajně jednat nemělo. Cílem tohoto teatrálního spiknutí bylo vytvořit tlak na české úřady a přinutit je tím k propuštění agenta Hizballáhu Alího Fajáda zadrženého v Česku. Server Ya Libnan napsal, že letadlo, které přiletí do Bejrútu vyzvednout propuštěné Čechy, bude mít na palubě Fajáda. Výměna prý bude provedena podobně jako v případě dvou tureckých pilotů unesených v Libanonu v roce 2013.
Ankara tvrdí, že ruský stíhací bombardér Su-34 v pátek znovu narušil turecký vzdušný prostor. Ruské ministerstvo obrany to označuje za provokaci. "Hysterie vyvolaná tureckou stranou, která je podle nás nepodloženou propagandou, je velmi podobná předem připravené provokaci," prohlásil v Moskvě mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Ruský deník Kommersant vyhrocenou situaci okomentoval slovy, že mezi Moskvou a Ankarou hrozí střet. Turecké válečné letectvo bylo uvedeno do stavu bojové pohotovosti, Moskva přesunula na základnu v Sýrii nejmodernější bojové letouny Su-35S, uvedl list.
Fotografie bezvládného těla tříletého syrského chlapce Ajlana Kurdího loni zaplavila západní média a rozpoutala debatu o těžké pouti uprchlíků, kteří míří do Evropy. Chlapec se loni v září utopil i se svým bratrem a matkou na cestě přes Egejské moře, s rodinou chtěli získat azyl v Kanadě. Otec se po tragédii vrátil zpět do Sýrie. Světoznámý čínský výtvarník Aj Wej-wej se nyní nechal vyfotografovat ve stejné poloze, ve které moře vyplavila malého Ajlana. Fotografie vznikla na řeckém ostrově Lesbos, určena je pro veletrh umění v Indii. Reakce na snímek na Twitteru jsou smíšené. Kritik čínského režimu Aj Wej-wej bude tento týden v Praze.
Ještě loni v létě to s režimem syrského prezidenta Bašára Asada vypadalo bledě. Ruská intervence ale situaci změnila k nepoznání. Na bojišti i v diplomacii.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Již potřetí organizuje OSN v Ženevě mírová jednání o válce v Sýrii. Zástupci hlavní syrské opozice toto rokování zatím bojkotovali, večer ale oznámili, že nakonec do Ženevy dorazí v neděli. Opoziční předáci trvali na tom, že nejdříve chtějí od šéfa OSN záruky, že dojde k naplnění loňské rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která hovoří mimo jiné o vylepšení humanitární situace v Sýrii. Podle odhadů v Sýrii stále žije v obležení více než 400 tisíc lidí.
Nizozemsko přišlo s návrhem, aby byli všichni migranti, kteří dorazí do Řecka, okamžitě vráceni do Turecka. Švédsko, dosud běženci považované za otevřenou zemi, pro změnu oznámilo, že vyhostí až polovinu ze 160 000 migrantů, kteří do země přišli loni. Podle tamního ministra vnitra Anderse Ygemana budou muset pryč neúspěšní žadatelé o azyl, kteří buď odejdou dobrovolně, nebo k tomu budou přinuceni. "Mluví se o 60 000 lidech, ale ten počet může vzrůst až na 80 000," řekl v rozhovoru pro deník Dagens Industri. Vláda pověřila policii a imigrační úřad, aby na vše důsledně dohlédli.
Někteří politici členských zemí Evropské unie varují, že pokud se nevyřeší uprchlická krize v následujících týdnech až měsících, je ohrožena existence schengenského prostoru. Evropská komise dala ve středu Řecku tři týdny na to, aby kontroly svých hranic zlepšilo, jinak mu hrozí opuštění Schengenu. Podívejte se v našem přehledu scénářů, co se může během jara a léta stát.
Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas ve středu znovu obvinil Turecko z odpovědnosti za pokračující proud desetitisíců blízkovýchodních uprchlíků, kteří přes obě země míří Evropy. Ankara prý běžence, kteří se jednou dostanou do Řecka, už zpátky skoro nebere. Varoval zároveň před snahou některých zemí činit z Atén původce krize.
Řecko je často kritizováno, že v době migrační krize nedokáže úspěšně bránit svou hranici, která je zároveň i hranicí Schengenu. Řecké záchranné čluny pobřežní hlídky ale musí především zachraňovat životy, píše agentura AP, podle níž je ilegální a nebezpečné vracet lodě s uprchlíky zpět a uzavřít námořní hranici Řecka je prakticky nemožné. Řecké čluny posílené loděmi evropské pohraniční agentury Frontex brázdí vody a hledají lidi, které pašeráci dopravují na břehy řeckých ostrovů, které jsou frontovou linií ohromné evropské migrační krize.
Děkanem prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě byl zvolen v centrále Aliance vojenskými představiteli jednotlivých členských zemí Čech František Mičánek, dosavadní ředitel Centra vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně. Do vedení školy nastoupí 1. září. "Rád bych, aby staří členové Aliance více poznali mentalitu nových států střední a východní Evropy. Jejich názory, životní hodnoty či vnímání hrozeb. Tuhle názorovou diskusi bych rád otevřel," popisuje své plány v nové funkci v rozhovoru pro Aktuálně.cz Mičánek.
Bulharská policie vrací migranty a žadatele o azyl hromadně do Turecka, často jim předtím zabaví jejich osobní věci a používá proti nim násilí. Informovala o tom ve středu organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Migranti z Afghánistánu, Sýrie a Iráku pracovníkům HRW vyprávěli o nucených návratech do Turecka, loupežích, násilí i o útocích policejními psy. Organizace průzkum provedla na podzim 2015 mezi 45 uprchlíky. Mezi březnem a listopadem loňského roku migranti nahlásili 59 případů, kdy je bulharští policisté násilně vrátili do Turecka. Mluvčí bulharského ministerstva vnitra uvedla, že násilné vracení migrantů není součástí bulharské politiky a incidenty se vyšetřují.
