V Turecku se dnes konají prezidentské a parlamentní volby. Hlavním favoritem hlasování je současný prezident Recep Tayyip Erdogan. Kontroverzního politika mnozí označují za nejvlivnějšího tureckého lídra od doby zakladatele moderního tureckého státu Kemala Atatürka. Jakou má šanci zvítězit, proč je předmětem kritiky a jakým protikandidátům čelí? Přečtěte si přehlednou grafiku.
Turecko vypovědělo dvoustrannou readmisní dohodu s Řeckem. Informoval o tom ve čtvrtek turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Na základě dohody mohlo Řecko zpět do Turecka vracet migranty, kterým neudělilo azyl. Vypovězení dohody nemá vliv na platnost významnější dohody o vracení migrantů mezi Tureckem a Evropskou unií. Důvodem vypovězení dohody je propuštění osmi tureckých vojáků, kteří předloni v červenci po pokusu o státní převrat uprchli do Řecka. Ankara se marně domáhala vydání vojáků, kteří se podle ní podíleli na pokusu o puč.
Miliony syrských uprchlíků se v Turecku stala jedním z hlavních témat předčasných prezidentských a parlamentních voleb.
U obou případů jsou na vině nekvalitní a přetížené čluny. U Turecka se podařilo zachránit pět osob, u Tuniska 67.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přirovnal izraelský přístup k Palestincům v Pásmu Gazy k nacistickému pronásledování Židů v Evropě. Šéf tureckého státu se tak vyjádřil na zasedání Organizace islámské konference (OIC) v Istanbulu. "Neexistuje žádný rozdíl mezi zvěrstvy, které utrpěl židovský lid v Evropě před 75 lety, a brutalitou, kterou utrpěli naši bratři v Gaze," prohlásil Erdogan podle agentury AFP na zahájení summitu islámských zemí. Zároveň obvinil vedoucí představitele "lidu, který během druhé světové války utrpěl všechny druhy mučení v koncentračních táborech" z napadání Palestinců "pomocí metod podobných těm, které používali nacisté".
Výrazně vzrostl také počet migrantů, kteří přeplouvají z Turecka přes Egejské moře na řecké ostrovy.
Fotbalisté Özil a Gündogan reprezentují Německo, přihlásili se ale k prezidentovi Turecka.
Lidé se mohou v Turecku projet takzvaným Východním expresem - nočním vlakem, který nabízí plnohodnotný komfort. Tato forma dopravy se stala populární zejména mezi mladými Turky. Některé páry se tu i zasnubují.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil na konec června předčasné prezidentské volby. Rozhodnutí zaskočilo opozici i Západ.
Podobné události přispívají k naší nečitelnosti a nepředvídatelnosti, myslí si předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Nepochybuje ale o tom, že to samé, co tuzemské zpravodajské služby, udělala i Velká Británie, byť to veřejně nepřiznala. Nejvýše postavený voják v NATO trvá na tom, že Rusko představuje větší hrozbu než islamisté. Bylo by pro mě vítězstvím, kdyby Rusko pochopilo, že konfrontace nemá smysl, říká Pavel. O tom, co bude dělat po letošním odchodu z funkce, jasno nemá, do politiky ale vstupovat nechce. Angažovaný občan může udělat víc než politik, myslí si generál.
Zpráva vyvolala velký ohlas na sociálních sítích, a to jak na švédské, tak na turecké straně. Švédové sčítají ztráty, co všechno "typicky švédského" je ještě turecké. Také se zajímají o to, jestli Ikea změní své menu. Turci zase obdivují upřímnost a čestnost Švédů a těší se, jak budou chodit do švédského řetězce na tureckou pochoutku.
Důvodem loňské ztráty byla tvorba rezerv na pojistné události, především na problémový projekt elektrárny Yunus Emre společnosti Adularya v Turecku.
Turecko vzkázalo Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy (PACE), aby si "hledělo svého"; Ankara tak reagovala na skutečnost, že monitorovací výbor PACE vyjádřil pochybnosti, zda předčasné volby v Turecku budou svobodné a spravedlivé. Výbor také Ankaře doporučil, aby volby odložila. Prezident Recep Tayyip Erdogan před týdnem oznámil, že 24. června se v Turecku uskuteční předčasné parlamentní a prezidentské volby. Zdůvodnil to tím, že země potřebuje silného prezidenta s rozšířenými pravomocemi. Původně se měly volby konat až v listopadu 2019. "Parlamentní shromáždění Rady Evropy by si mělo hledět svého. To žádné volby pořádat nebude, ty se budou konat v Turecku," řekl premiér Binali Yildirim.
Tomáš Vaňourek a Lukáš Socha se rozhodli kráčet ve stopách slavné české cestovatelské dvojice Hanzelka a Zikmund a vydali se na devítiměsíční výpravu po 32 zemích. Pod hlavičkou projektu Zikmund100 plánují zdokumentovat, jak vypadají dnes místa, která legendární cestovatelé navštívili v 60. letech minulého století. Stihnout by to chtěli do konce letošního roku, aby mohli příští rok v únoru u příležitosti 100 let od narození Miroslava Zikmunda otevřít v Plzni výstavu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu oznámil, že se 24. června uskuteční předčasné parlamentní a prezidentské volby. Země podle něj potřebuje silného prezidenta s rozšířenými pravomocemi, jež mu zaručuje novelizovaná ústava. Původně se měly volby konat až v listopadu 2019. Erdogan se tak vyjádřil po setkání s vůdcem nacionalistů ze Strany národní akce Devletem Bahcelim, s nimiž vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) půjde zřejmě do voleb v koalici. Zajistit by si tak měly obě strany jednoznačnou většinu v parlamentu. Erdogan je favoritem prezidentských voleb. V referendu z loňského dubna zvítězili s 51,4 procenty zastánci změny parlamentního systému na prezidentský.
Turecko zůstává pro Evropskou unii nadále klíčovým partnerem v mnoha oblastech, ale otevírání nových kapitol přístupových rozhovorů není na pořadu dne.
Turecko prodlouží výjimečný stav zavedený po nezdařeném pokusu o státní převrat v červenci 2016. Bude to již posedmé. O prodloužení tohoto opatření, které by jinak vypršelo ve čtvrtek, rozhodla dnes bezpečnostní rada, jíž předsedal prezident Recep Tayyip Erdogan. Krok ještě musí ratifikovat parlament, u kterého se neočekává, že by záměru kladl větší překážky. Výjimečný stav, který kabinetu umožňuje vládnout pomocí dekretů, je prodlužován vždy o tři měsíce. Dvě velké opoziční strany jsou tradičně proti. Podle nich vláda výjimečný stav využívá k pronásledování svých odpůrců, včetně novinářů a opozičních poslanců. Poprvé byl vyhlášen v červenci 2016 po armádním pokusu o převrat.
Z 32 tureckých žadatelů v roce 2017 u odboru azylové a migrační politiky ministerstva uspěli jen tři. Důvodem většího počtu uprchlíků jsou protidemokratické represe režimu prezidenta Erdogana, které zesílily po pokusu o převrat v roce 2016.
Řecko narušení své územní svrchovanosti nepotvrdilo.
Při převratu v roce 1997 donutila část armády k rezignaci islamistického premiéra Neçmettina Erbakana.
