V polovině října, teprve před pár dny, Jaromír vyrazil z legendární tatranské Chaty pod Rysmi. A už se nevrátil. Po dvou dnech pátrání ho záchranáři našli mrtvého pod stěnou. Příčina tragédie? Uklouznutí a třísetmetrový pád. Jeho příběh není raritou. Zledovatělé řetězy, mlha a podceňování počasí dělají z Rysů jednu z nejkrásnější a zároveň nejnebezpečnějších oblastí Tater.
Jedno páteční ráno, které začalo radostí z očekávaných podzimních prázdnin – a skončilo smutkem celé vesnice. V říjnu 1966 se na velšský Aberfan zřítila obrovská masa uhelného odpadu a pohřbila školu plnou dětí. 144 mrtvých. Zděšená veřejnost, trauma přeživších – a královna, která přišla pozdě. Jedna z největších katastrof v dějinách Spojeného království navíc zůstala bez trestu.
Když se před 130 lety do útrob pařížského nádraží Montparnasse vřítil vlak, čas jako by se zastavil. Lokomotiva prorazila ochranné nárazníky, prolétla halou, vyletěla z okna a zůstala viset nad ulicí. Nikdo tehdy nechápal, jak se něco takového mohlo stát. Nehoda, která i přes svoji hrůzostrašnost vzala život jedinému člověku, se proměnila v symbol lidské pýchy a ironie technologického pokroku.
Jedna z největších námořních tragédií v historii Japonska začala v okamžiku, kdy se kapitán rozhodl vyplout navzdory špatnému počasí. Trajekt Toya Maru, později přezdívaný jako japonský Titanic, se v září 1954 dostal do srdce tajfunu a během několika minut zmizel pod rozbouřenou mořskou hladinou. Na palubě zůstalo přes tisíc lidí.
V říjnu 1928 otřásla prvorepublikovou Prahou tragédie, jakou město do té doby nezažilo. Na nároží ulic Na Poříčí a Biskupská se během stavby zřítil sedmipodlažní dům. V jediném okamžiku se z novostavby stal hrob desítek lidí – 46 jich zemřelo, přes 30 dalších si odneslo menší či větší zranění. Mezi oběťmi bylo i 17 dělníků z několika jihočeských vesnic, kde si jejich památku připomínají dodnes.
Šedesát dva let uplyne 9. října od momentu, kdy se severní Itálie probudila do apokalyptického rána. Horským údolím pod přehradou Vajont se během několika vteřin přehnala dvousetmetrová vlna, která smetla vše, co jí stálo v cestě. Více než dva tisíce lidí tehdy zahynuly – a to kvůli katastrofě, před kterou odborníci i místní varovali dávno předtím, než se na výstavbě vodního díla začalo pracovat.
Artistka cirkusu zahynula v sobotu při pádu z visuté hrazdy při představení v saském Budyšíně, asi 20 kilometrů severně od Šluknova. Informovala o tom agentura DPA, podle níž výstup sledovala přibližně stovka diváků včetně mnoha dětí.
V listopadu 2009 se obyčejný výlet do jeskyně Nutty Putty v Utahu v USA proměnil pro Johna Jonese v zoufalý boj o život. Uvízl hlavou dolů v úzké štěrbině asi 120 metrů od vstupu. Do 27 hodin trvající záchrany se zapojilo přes sto lidí, kteří sváděli neúprosný boj s časem i gravitací. Selhání jediné kotvy nakonec rozhodlo o jeho osudu a vedlo k bezprecedentnímu kroku - zapečetění jeskyně navždy.
Ráno 21. září 1921 zůstalo navždy zapsáno do dějin jako den, kdy se v malé průmyslové čtvrti Oppau, dnes součásti Ludwigshafenu, odehrála největší tragédie evropského chemického průmyslu. Exploze v závodě společnosti BASF si vyžádala 561 obětí a otřásla nejen Německem, ale i odborným světem, který zůstal v šoku z rozsahu neštěstí - i z jeho příčiny.
Chtěla si uchovat vzpomínku na den plný zábavy i adrenalinu. Elizaveta Guščinová, pětačtyřicetiletá matka dvou dětí a milovnice extrémních sportů, slavila narozeniny skokem z věže. Adrenalinový zážitek – dárek od jejího syna – dopadl úspěšně. Po bezchybném skoku si však ještě chtěla na památku pořídit selfie. A právě kvůli tomuto rozhodnutí přišla o život. Před očima vlastního syna.
Velké zemětřesení v regionu Kantó z 1. září 1923 patří k nejtragičtějším událostem moderní japonské historie. Otřesy s momentovým magnitudem 7,9 zničily Jokohamu a většinu Tokia. Následovaly požáry, vlny tsunami a chaos, který si vyžádal více než 140 tisíc obětí. Katastrofa změnila nejen tvář měst, ale i japonskou společnost.
Sedmadvacetiletý syn ruské alpinistky Natalji Nagovicynové se odmítá smířit s tím, že kyrgyzské úřady ukončily operace na záchranu jeho matky. „Žádám, aby bylo pátrání obnoveno. Moje matka je zkušená horolezkyně. Jsem si jistý, že je stále naživu,“ řekl Michail Nagovicyn, jehož matka si před více než dvěma týdny při sestupu z vrcholu Džengiš Čokusu zlomila nohu.
V srpnu 1990 se klidná trať u Spálova na Liberecku stala dějištěm jedné z největších železničních tragédií u nás. Čelní srážka osobního a nákladního vlaku nad řekou Kamenicí, následný požár i bezmoc cestujících připravily o život celkem čtrnáct lidí. Od neštěstí, které výrazně poznamenalo nejen svědky a přeživší, ale i celou železniční dopravu v regionu, dnes uplynulo přesně 35 let.
Jezero Nyos, sevřené mezi pláněmi a skalnatými vrcholy Adamauského pohoří, působí jako pohádkové zrcadlo v srdci divoké přírody. Jeho hladina se téměř nehne, okolní ticho je až znepokojivě dokonalé. A právě tichý zabiják v noci na 21. srpna 1986 zde zabil tisíce lidí a zvířat.
Nejtragičtější nehoda v historii československého a českého letectví se stala před půlstoletím nedaleko syrské metropole. Zcela zaplněný Iljušin Il-62 v barvách Československých aerolinií na lince z Prahy do Teheránu se krátce před půlnocí z 19. na 20. srpna 1975 chystal na zastávku v Damašku, místo přistávací dráhy však stroj zamířil do dun asi 16 kilometrů severozápadně od letiště.
Obavy, že letošní sezona na K2 bude kvůli neobvykle vysokým teplotám mimořádně nebezpečná, se naplnily. Na jednom z níže položených svahů hory došlo k uvolnění kamenů, které při sestupu zasáhly a usmrtily čínskou horolezkyni Jing Guanovou. Tragédie se odehrála jen necelé tři týdny po smrti německé biatlonistky Laury Dahlmeierové, kterou při výstupu na horu Laila Peak též zasáhl sesuv kamení.
Před 49 lety se z pražského Veletržního paláce stal symbol zkázy. Rozsáhlý požár zničil 14. srpna 1974 interiéry i vše živé, co se v budově nacházelo. Kdyby se hasičům nepodařilo oheň včas zkrotit, mohly být následky mnohem ničivější. Následovalo pět let debat o jeho budoucnosti: bourat, nebo zachovat? Nakonec zvítězila rekonstrukce. A tak z popela povstal slavný domov moderního umění.
Němečtí kriminalisté předpokládají, že úmrtí třináctiletého českého chlapce v Sasku byla tragická nehoda. V tiskové zprávě to odpoledne uvedlo policejní ředitelství ve Zhořelci (Görlitz). Policisté nemají podle ní žádné indicie, které by svědčily o cizím zavinění či trestném činu. Další poznatky si slibují od nařízené pitvy.
Před čtyřiceti lety otřásla Japonskem druhá nejhorší letecká tragédie v historii letectví. Let JAL 123 z Tokia do Ósaky skončil po 32 minutách boje pilotů s neovladatelným strojem nárazem do horského hřebenu Osutaka. Z 524 lidí na palubě přežili jen čtyři. Vyšetřování odhalilo chybně provedenou opravu z roku 1978, která vedla k fatálnímu selhání a navždy změnila pravidla bezpečnosti letectví.
Tragická smrt horolezkyně Kláry Kolouchové na Nanga Parbat zasáhla veřejnost. Zároveň však připomíná i bolestivou historii českého a československého horolezectví. Vysokohorské lezení si od expedice v Peru roku 1970 až po současnost vyžádalo desítky obětí mezi ostřílenými milovníky hor. Připomeňte si vybrané příběhy odvážných horolezců, kteří zaplatili nejvyšší cenu za svou vášeň.
