Jaromír Švejdík je pacifista, který by nevzal zbraň do ruky. Přesto teď vydal noirový komiks Zatím dobrý, v němž díky jeho kresbám znovu ožil příběh bratří Mašínů, kteří se v 50. letech z komunistického Československa prostříleli až do Západního Berlína.
Projděte si dobrodružný život Luboše Jednorožce od útěku z komunistického lágru až po skautování na Aljašce. Materiál vznikl v rámci projektu Čeští skauti v USA, který zrealizoval Skautský institut a financovalo americké velvyslanectví v Praze.
"Nikdy jsem nezpíval pro komunistický režim. Zpíval jsem za komunistického režimu, stejně tak jako mnoho milionů občanů pracovalo v komunistickém režimu. Dnes již máme režim kapitalistický a stále vyprodávám své koncerty," odmítá kritiku zpěvák a skladatel Michal David, jemuž chce prezident Miloš Zeman 28. října udělit státní vyznamenání.
Přezdívali mu Americký rebel, Zpěvák míru či Rudý Elvis. Zpěvák a herec Dean Reed, který se narodil 22. září 1938 v americkém Denveru, prodal miliony desek a natočil přes 20 filmů, v jednom hrál po boku Yula Brynnera, v jiném zase s Václavem Neckářem. Měl miliony příznivců v zemích bývalého východního bloku i v Jižní Americe. V USA, kde se tento zpívající kovboj narodil, ho považovali za zrádce, špiona či pomatence.
Bratři Formanové si originální skateboard přivezli z Ameriky v roce 1976, v Československu to bylo něco výjimečného, nikdo to neměl, ve východním bloku se skate koupit nedal. Lidé skateboard občas dostali třeba v pohraničí od turistů, nebo si je sami hodně vyráběli, kolečka třeba i z puků, říká Šimon Šafránek, scenárista a režisér filmu King Skate, který mapuje začátky skateboardingu u nás. Dodává, že v Česku se na skateboardu skákalo i do dálky, třeba až do šesti metrů. Veteráni skateboardingu prý ještě dneska skočí tři metry.
Kdo se státu nepodřídí, je přinucen. Den co den přibývají další regulace. A s každou z nich ztrácíme svobodu rozhodovat o svých životech, říká Urza v DVTV Apel.
Byli mladí, obdivovali svobodu Divokého západu, skauting jim byl příliš těsný. Vyráželi do přírody, stavěli sruby, zakládali osady, zpívali písně, sportovali. Začali si říkat trampové. Počátek československého trampingu bývá spojován se založením první klasické trampské osady Ztracená naděje ve Svatojánských proudech v roce 1918. Tramping se postupně stal jednou z nejvýznamnějších subkultur u nás. Zrodil se fenomén, jenž ovlivnil životy desítek tisíc lidí a který nyní představuje výstava Století trampingu. Od začátku července 2018 až do konce března 2020 ji můžete vidět v Národopisném muzeu v pražském Letohrádku Kinských.
"Žít život, který nezahnívá" aneb Pár důvodů, proč si připomenout Den památky obětí komunistického režimu.
Před třiceti lety 25. 3. 1988 manifestovali v Bratislavě lidi se svíčkami proti komunistické totalitě. Podívejte se na záběry ze zásahu tehdejších bezpečnostních složek. Členové Veřejné bezpečnosti najížděli auty do lidí. Nakonec použili vodní děla a začali zatýkat.
Nová nebezpečí se vracejí. Když se rozhlédneme kolem sebe, vidíme jasné stopy minulého režimu.
"Relativizovat se dá úplně všechno, takže v dnešní užvaněné době může mít leckdo pocit, že musí co nejvíc provokovat a ze všeho nejvíc se vymezovat proti zavedeným výkladům a termínům," říká právní filozof Jiří Přibáň v obsáhlém rozhovoru s Karlem Hvížďalou. Jeho hlavním tématem jsou různé tváře totality a poučení z jejího zkoumání.
V zemi bez minulosti se vládne snadněji. Především těm, kteří budou chtít některé staré pořádky obnovit.
Čtyři lidé, kteří se vzepřeli totalitě, převzali ocenění v pražském Národním divadle.
Do sovětského mocenského bloku patřilo po čtyři desetiletí též tehdejší Československo. A mnohým se zdálo, že tomu tak již bude navždy. V souvislosti se stým výročím od bolševického převratu v Rusku v roce 1917 se fotograf Aktuálně.cz vypravil znovu vyfotit místa, která ve své době zdobila komunistická propaganda a výzdoba - ať již se jednalo o transparenty, přehlídky, či momenty slavnostního odhalování soch hlavních představitelů komunistického režimu, kterému nakonec odzvonilo v listopadu 1989.
Byl to jeden z incidentů volebního víkendu. Hnutí SPD Tomia Okamury odmítlo schválit akreditace některým médiím do svého volebního štábu. Začalo to obviňováním novinářů, že před volbami lhali či cenzurovali, a skončilo tím, že některé z přítomných kolegů lustrovala přivolaná policejní hlídka.
Nejsme arbitrem jedné pravdy o minulosti, nerelativizujeme zlo minulého režimu, snažíme se o jeho komplexní pochopení. Společnost ale ještě není zralá na věcnou diskusi, tvrdí Zdeněk Hazdra, šéf Ústavu pro studium totalitních režimů. Dodává, že Karel Srp, kterého prezident Zeman navrhl do Rady ÚSTR, nesplňuje podmínky zákona o ÚSTR. Podle Hazdry by v radě měli sedět především odborníci a historici.
Zrada nás doprovází od bájného Svatopluka po rok 1968 a Antichartu. Odkud přijde příště? Komentář Luďka Navary pro Aktuálně.cz.
Normalizace mi dala hodně zabrat, nebyla jsem jenom disident, pohybovala jsem se mezi běžnými lidmi, byla jsem uklízečka dvanáct let v Tylově divadle, nedá se říct, že ten život těch lidí byl úplně šedivý, banální a nudný, prožívali své vztahy, rodičovstí a dětství, měli radost z hokeje, prožívali písničky, které mají rádi dodnes, zpětně těch dvacet let hodit někam do nějaké černé jámy není k těm lidem, kteří těch dvacet let nějak prožili, to mi nepřijde korektní, takhle to zjednodušeně vnímat, to nebyl koncentrák ta republika, říká Lenka Procházková a dodává, že ÚSTR se někdy chová jako na dobytém území. Její nominace do Rady ÚSTR ji prý překvapila.
S nadhledem, humorem, ale i velkým údivem reaguje většina Švédů na víkendový výrok nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o "útoku ve Švédsku", způsobeném přistěhovalci. Tamní úřady nic takového nepotvrdily. Trump později dodal, že jen vycházel z reportáže americké televize Fox News. Ostře na to zareagoval bývalý švédský premiér Carl Bildt. "Co Trump hulí?" zeptal se na svém Twitteru. "Jde o bezprecedentní a zesměšňující reakci z úst švédského pravicového politika. Švédové si zakládají na politické a diplomatické korektnosti," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz o imigrantech ve Skandinávii publicista a novinář Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.
Zamyšlení nad minulostí není silnou stránkou české filmové a televizní tvorby. Seriál Bohéma aspoň ukazuje, že za bezelstnou komedií může být tvrdé drama, tvrdí redaktor Aktuálně.cz Martin Svoboda.
