Jiří Bartoška měl nedávno několik důvodů k radosti. Po loňské pauze opět prezidentoval na festivalu v Karlových Varech, zahrál si ve dvou filmech a také se stal dědečkem. Směr, kterým se ubírá společnost, mu ovšem dělá starosti. V rozhovoru mluví o tom, co mu chybí v době pandemie, proč boj za práva menšin ohrožuje tvůrčí svobodu i proč česká kinematografie dobývala svět spíš za totality než dnes.
Gustav Aulehla byl špičkový fotograf, který dokumentoval běžný život především za bývalého režimu. Nedělal to proto, aby byl vidět nebo aby byl slavný, ale z hluboké vnitřní potřeby. Po revoluci se mu dodatečně dostalo uznání, zařadil se mezi uznávané osobnosti české fotografie. Zemřel 19. prosince, ve svých devadesáti letech. Tento text je osobní vzpomínkou na něj.
Opožděné, pomalé, ale velmi důležité. Ústavní soud dal pozůstalým po obětech železné opony novou naději, že alespoň oni se snad dočkají spravedlnosti.
Franka Frištenského odmala formovali slavní zápasníci z otcova rodu, a tak se po emigraci z Československa profesionálně věnoval sportu. O předcích z matčiny strany nic nevěděl. Hana Kleinová synovi nikdy neřekla, že přežila koncentrační tábor a domů se vrátila jako sirotek. Při psaní knihy Moje máma z Terezína, která vyjde 1. prosince, proto pátral v archivech a zpovídal její spoluvězeňkyně.
V boji s totalitním režimem se v roce 1939 i 1989 vyznamenali velkou měrou studenti. V těchto dnech se mnoho z nich zase schází na památných místech a vzpomínají na předešlé generace, jež jim svobodu vybojovaly. Nechtějí však, aby se oslavy zúžily jen na utápění se v minulosti. "Ptáme se, zda máme svobodu opravdu všichni a jestli je možnost svobodné volby pro všechny stejná," říkají mladí.
V českém popu si vydobyl pověst hitmakera. Zároveň ale patří mezi hudebníky, kteří se nebojí vyjadřovat ke společenské situaci. Dokazuje to i na nové desce Terapie, kterou napsal během pandemie koronaviru. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se písničkář Xindl X rozpovídal o tom, proč některým lidem nevadí totalita ani klimatická krize, proč nemá rád motivační citáty a proč se už nesnaží usmířit s hatery.
Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.
Kvůli zdravotním potížím letos po pěti dekádách skončil s koncertováním a už si ani nezahraje na kytaru. Zároveň ale koncem září vydal vřele přijatou desku Noční obraz, na které dokazuje, že charisma hospodského bonvivána pořád neztratil. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Vladimír Mišík vypráví, jak během pandemie popíjel plzeňské cappuccino, jak v 60. letech sháněl vinyly a jak odmítl spolupráci s StB.
Hotel Jalta na Václavském náměstí vznikl v éře komunistické totality 50. let jako jeden ze dvou významných pražských hotelů. Druhým byl Hotel International v Dejvicích. Přestože jde o stavbu ve stylu socialistického realismu, je architektonicky cennou památku, říká v pořadu Skryté poklady architektury historik Zdeněk Lukeš. Autorem budovy byl meziválečný představitel avantgardy Antonín Tenzer.
Lubor Šušlík prožil dlouhý a dobrodružný život. Nacisté ho odsoudili k trestu smrti, vyvázl díky obrovskému štěstí. Bojoval o rozhlas, v roce 1949 se zapojil do protikomunistického puče. Hrozilo mu 25 let za velezradu, vyvázl díky skautské nezdolnosti. Po revoluci jezdil až do 87 let po světě jako průvodce. "Můj anděl strážný má křídla ošoupaná na brka," říkal. Zemřel 21. září v 93 letech.
Před 128 lety, 27. ledna 1895, se narodil legendární velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr. Životní útrapy, zatčení komunistickou StB i okamžiky jeho propuštění z nespravedlivého žaláře svěřila Kutlvašrova žena Jelizaveta svému deníku. "Dva esenbáci Karlíčka odvedli. U nás zůstali čtyři muži a udělali prohlídku. Nebyla jsem polekaná, ale šíleně rozzlobená," vzpomínala na osudný den.
Isabella Vošmiková v polovině 80. let opouštěla komunistické Československo s jedním kufrem, do kterého si sbalila několik triček a dva páry džínů. Maminka jí říkala, že to bude jen výlet za strýčkem do Kanady. Nakonec se do Prahy už nikdy natrvalo nevrátila a místo toho uspěla jako fotografka hollywoodských hvězd. Před objektivem jí pózovali Kiefer Sutherland, Scarlett Johanssonová i Colin Firth.
Uprostřed sluncem zalitého léta odstartovala před 70 lety série nejtemnějších komunistických monstrprocesů. V rozhovorech s Milošem Doležalem na ně vzpomínají lidé, kteří jimi prošli. Jako oběti i jako aktéři.
U libereckého pomníku devíti obětem sovětské okupace z 21. srpna 1968 drží pietu Petra Erbanová s Petrem Šídou. I oni jsou oběti, třebaže přežili divokou střelbu okupantů. Doživotní následky z těžkých zranění se v nich mísí s trýznivými psychickými traumaty. I po 53 letech. "Stojím u pomníku a znovu to celé prožívám. I tu zběsilou palbu Sovětů do nás a všude kolem," svěřuje se Petra Erbanová.
Zlaté medaile z olympijských her v Londýně a v Helsinkách z něj udělaly ikonu. Obraz národního hrdiny ale narušil jeho nejednoznačný postoj k totalitnímu režimu. Režisér David Ondříček na konci srpna uvádí do kin film Zátopek. Hlavní role běžce Emila a oštěpařky Dany v něm ztvárnili herci Václav Neužil a Martha Issová. Ve společném rozhovoru vysvětlují, proč nechtějí světoznámého sportovce soudit.
Prezident Si Ťin-pching navštívil Tibet, a stal se tak prvním vůdcem Číny za poslední tři desetiletí, který přicestoval na anektované území na oficiální návštěvu. S odvoláním na čínská státní média o tom v pátek informovaly světové agentury. Prezident byl v Tibetu od středy do pátku, státní média však o návštěvě informovala až po jejím ukončení, uvedl server BBC News.
Státní zástupce Igor Stříž, kterého ministryně spravedlnosti Marie Benešová navrhla po odchodu Pavla Zemana na post šéfa žalobců, v roce 1989 pomohl do vězení několika svědkům Jehovovým za odpírání povinné vojenské služby. Píše o tom server Seznam Zprávy. Stříž se hájí, že pouze následoval tehdy platné zákony.
Připomínky hrůzné smrti Milady Horákové nebo tragického případu "Babice" z nás tíhu minulosti nesejmou. Mnohým lidem stále zůstáváme dlužni, zatímco jiné přeplácíme. Slováci teď nabízejí inspiraci: snižují penze komunistickým koryfejům - lidem, kteří jsou spoluodpovědní za to, co se zde před rokem 1989 dělo.
Pavel Petrovič Kiseljov byl vyšetřovatelem případu „špionážně-diverzní a kontrarevoluční organizace českého generálního štábu“, který vykonstruovala sovětská totalitní moc. Mimosoudní orgán NKVD v Oděské oblasti, který Kiseljov vedl, odsoudil za pouhých šest týdnů 1381 lidí k trestu smrti zastřelením. Byli mezi nimi i Čechoslováci. Sám později skončil na popravišti.
Historici ÚSTR několik let zkoumají pozadí jednoho z nejpodivnějších procesů v předválečném Sovětském svazu, jehož obětí se stali čeští krajané na Ukrajině. Desítky Čechů skončily po vykonstruovaném procesu jako údajní špioni v děsivých táborech gulag, někteří věznění nepřežili, další byli popraveni, jiní zešíleli. Mnozí z nich byli učitelé. Od procesu s českými učiteli uplynulo 90 let.
