I když ve sněmovních volbách jako lídr kandidátky SPD v Libereckém kraji neuspěl, jeho politickou kariéru to nezastavilo. Možná právě naopak. Tomio Okamura z něj udělal náměstka na ministerstvu obrany. Teď Radovan Vích v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz vysvětluje, proč Česku stačí dávat na obranu jen dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) nebo proč má problém s nákupem německých tanků.
Zveřejnění nočních textových zpráv Petra Macinky, jimiž častoval prezidentova poradce Petra Koláře, oživilo kauzu L-159. Tedy nepředání čtyř letounů z výzbroje české armády Kyjevu, který je potřebuje k likvidaci ruských dronů. I když Macinka v textovkách tvrdí, že by dokázal k souhlasu s darováním bitevníků ukrajinské armádě přemluvit Tomia Okamuru, ten se teď proti slovům ministra ohradil.
Bylo to další pokračování sporu, který vedla s náčelníkem generálního štábu? Anebo jen v době kolem sněmovních voleb tušila, že by to mohl být jednoduchý terč pro opoziční a populistické strany? Faktem nicméně je, že i když ministerstvo obrany pod vedením Jany Černochové mělo několik oficiálních souhlasů vojáků s předáním čtyř bitevníků L-159 Ukrajině, materiály na vládu nikdy nepřišly.
Představitelé vládních stran by neměli dělat ze zranitelných laciný terč, myslí si bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V tomto kontextu připomíná výroky šéfa Motoristů Petra Macinky, který se v posledních týdnech a měsících trefuje do občanského nevládního sektoru a zpochybňuje legitimitu nevládních organizací při důležitém rozhodování o klíčových otázkách.
Představitelé vládních stran by neměli dělat ze zranitelných laciný terč, myslí si bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V tomto kontextu připomíná výroky šéfa Motoristů Petra Macinky, který se v posledních týdnech a měsících trefuje do občanského nevládního sektoru a zpochybňuje legitimitu nevládních organizací při důležitém rozhodování o klíčových otázkách.
Neúspěšný úterní pokus opozice o odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela Poslanecké sněmovny prý nebyl pro předsedu Starostů a nezávislých (STAN) Víta Rakušana žádné překvapení – přiznává, že s tím ani nepočítal. Současně vysvětluje, proč je v danou chvíli nesmysl uvažovat o tom, že by mohla vzniknout vláda na jiném půdorysu. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš má podle Rakušana navíc úplně jiný cíl.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.
Nejzajímavějším a nejdůležitějším okamžikem úterního jednání sněmovny nebylo hlasování o důvěře vládě Andreje Babiše (ANO) - to přijde nejdříve ve středu -, ale něco jiného. Bylo to hlasování o osudu předsedy sněmovny a hnutí SPD Tomia Okamury, které napovědělo, jak silnou pozici vlastně Okamura má. Výsledek nepotěšil předsedy opozičních stran, včetně expremiéra Petra Fialy (ODS).
Většina politiků hnutí ANO reagovala značně opatrně na výroky předsedy SPD a sněmovny Tomia Okamury a šéfa klubu SPD Radima Fialy, kteří sdíleli ruskou propagandu ohledně Ukrajiny i o sabotáži muničního skladu ve Vrběticích. Jednou z výjimek byl ministr školství za ANO Robert Plaga, který se obratem vyjádřil k Vrběticím i ke kritice Ukrajinců.
Novoroční projevy letos ukázaly, jak rozdílně jednotliví politici pracují s emocemi, obavami i optimismem. Zatímco prezident Petr Pavel vsadil na klid a občanskou soudržnost, premiér Andrej Babiš (ANO) na vlastenectví, předseda sněmovny Tomio Okamura na útočnost a konflikt.
Právě končící rok je možné – pokud jde o českou politiku – vnímat jako završení etapy, jejíž počátek lze datovat volbami v roce 2010. A taky – což spolu souvisí – jako debakl polistopadové politiky. Vládu sestavily výhradně strany, které svůj program zakládají na kritice poměrů, jejichž základy byly položeny po sametové revoluci.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) se bude napříště vyjadřovat k armádě a jejímu zabezpečení, zatímco postoje vlády k zahraničním otázkám včetně těch k Ukrajině bude sdělovat premiér Andrej Babiš (ANO). Dohodla se na tom v pondělí koaliční rada ANO, SPD a Motoristů, řekl místopředseda hnutí SPD Radim Fiala.
Že řada důstojníků Československé lidové armády vstupovala do KSČ, je historická realita. Jak ovšem vyplývá z dokumentů pravděpodobného ministra obrany za SPD Jaromíra Zůny, které deník Aktuálně.cz získal v Národním archivu, jeho případ přece jen vyčuhuje. Kandidátem na člena KSČ se stal už na gymnáziu, na akademii ve Vyškově pak u své jednotky působil jako zástupce velitele pro věci politické.
Poslanecká sněmovna nakonec vyšle v delegaci do Parlamentního shromáždění NATO své zástupce na Transatlantické fórum. Sněmovní organizační výbor přitom ve středu hlasy povolební většiny ANO, SPD a Motoristů cestu dvoučlenné delegace zamítl. Předseda dolní parlamentní komory Tomio Okamura (SPD) řekl, že cesta je nyní vyvážená.
I když při středečním jednání sněmovny byly vidět emoce na řadě poslanců a poslankyň, zdaleka nejvíce byl rozčilený předseda STAN Vít Rakušan. Ani ne tak kvůli rozpočtu, který celý den sněmovna projednávala, ale kvůli zahraničním cestám zákonodárců. Rakušan je totiž přesvědčený, že nová sněmovní většina v čele s Tomiem Okamurou začíná odklánět Česko od jasně prozápadního směřování.
Dlouhých 16 let se strana Svobodných snažila dostat do Poslanecká sněmovny. Podařilo se jí to až nyní, když se její předseda Libor Vondráček společně s dalšími členy vedení rozhodl vsadit na spolupráci s Tomiem Okamurou a jeho SPD. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odpovídá mimo jiné na to, jak prožíval kritiku za toto spojenectví, nebo proč si nemyslí, že pomoc Česka pomáhá Ukrajině.
Dvě hodiny se ve středu Rada ČT na svém jednání v Brně zasekla nad tím, jak naložit s dlouhodobou neúčastí předsedy SPD Tomia Okamury v Otázkách Václava Moravce. Nakonec přijali drtivou většinou hlasů kompromisní usnesení, podle kterého může dlouhodobé nezvaní některého z předsedů parlamentních stran narušit demokratickou politickou soutěž.
Pro šéfa PRO a člena poslaneckého klubu SPD Jindřicha Rajchla to byla nová situace. V úterý totiž poprvé přišel mezi poslance poté, co se v pátek objevila na veřejnosti dvě videa, na kterých je zachycený v intimních okamžicích jemu velmi podobný muž. Na dotaz Aktuálně.cz, zda to může oslabit jeho politickou pozici, tvrdil rozhodným hlasem, že v žádném případě.
Skandál kolem úniku erotických videí Jindřicha Rajchla otevřel otázku hranic mezi soukromím politiků a veřejným zájmem. Zároveň ukázal, jak snadno se politická debata v Česku propadá do osobních rovin, zatímco zásadní otázky zůstávají v pozadí. Poslechněte si nejnovější epizodu podcastu Politická šikana, kde řešíme intimní videa Jindřicha Rajchla, vlajkiádu Tomia Okamury i jeho rodné Japonsko.
Argentinský prezident Javier Milei je známý svým excentrickým vystupováním, heslem "škrtat" a řezáním motorovou pilou. Na jednom z předvolebních mítinků tím dokonce inspiroval Tomia Okamuru (SPD), který ovšem mával křovinořezem. Popisujeme, jak Mileiho motorová pila funguje, co ekonomiku jihoamerické země zachraňuje a jak mu v budování jeho ekonomického zázraku pomohou říjnové parlamentní volby.
