


Do sporu mezi Boeingem a Bombardierem se vložila Mayová
Britská premiérka Theresa Mayová telefonovala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi kvůli sporu mezi leteckými výrobci Boeing a Bombardier.



Britská premiérka Theresa Mayová telefonovala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi kvůli sporu mezi leteckými výrobci Boeing a Bombardier.



Zákon, kterému se říká Repeal Bill (odvolávací zákon), ruší zákon o Evropských společenstvích z roku 1972, kterým se Británie stala členem předchůdce Evropské unie.



Britská premiérka Theresa Mayová se s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během úterního telefonického rozhovoru shodla, že v řešení krize na Korejském poloostrově musí Čína vyvinout větší úsilí. Oznámil to úřad premiérky. "Premiérka a prezident souhlasí, že Čína musí sehrát klíčovou roli. Je důležité, aby Čína využila veškeré své možnosti, aby přiměla Severní Koreu skončit s nelegálními akcemi, a tak zajistit bezpečnost ostatních států v regionu," uvedl úřad premiérky Mayové. Mayová chce rovněž spolupracovat s dalšími lídry Evropské unie, aby celý blok mohl na režim KLDR vyvinout větší tlak. KLDR v neděli provedla pokusný nukleární výbuch, čímž vyvolala pobouření světové veřejnosti.



Mezi Bruselem a Londýnem ve čtvrtek končí třetí kolo brexitových vyjednávání. Když loni v červnu vrcholila kampaň před referendem o setrvání či odchodu Velké Británie z EU, zastánci tábora "Vote Leave" tvrdili, že pokud vyhrají, Británie opustí EU co nejrychleji. Po více než roce se jejich rétorika zmírnila. Někteří zmizeli, jiní sedí v kabinetu premiérky Theresy Mayové a právě o brexitu za Británii s Bruselem vyjednávají. Projděte si postoje hlavních aktérů v následujícím přehledu.



Nedopatření vyšlo najevo poté, co jeden z dopisů obdržela finská akademická pracovnice s právem pobytu v Británii. Eva Johanna Holmbergová, která je provdána za britského občana, řekla, že "nemohla uvěřit svým očím", když jí bylo v dopise sděleno, že má měsíc na opuštění Británie.



Evropská unie by měla zmírnit svůj požadavek, že je třeba napřed vyjednat podmínky odchodu Británie z osmadvacítky a teprve potom řešit vzájemné budoucí partnerství. V nedělníku The Sunday Times to napsal britský ministr pro brexit David Davis. Podle něj vláda Theresy Mayové příští týden zveřejní pět nových dokumentů, v nichž navrhne možné uspořádání vztahů po brexitu. "Jsem přesvědčen, že počáteční fáze jednání již ukázala, že mnoho otázek ohledně našeho vystoupení (z EU) je neoddělitelně spjato s podobou našeho budoucího vztahu (s EU)," uvedl Davis. "Obě strany musí rychle postoupit k projednání budoucího partnerství a my chceme, aby k tomu došlo po říjnové Evropské radě," dodal.



Podle světoznámého britského astrofyzika Stephena Hawkinga krizi v britském státním zdravotnictví způsobila konzervativní vláda premiérky Theresy Mayové. Hawking tvrdí, že Británie směřuje k podobnému systému zdravotnictví, který funguje ve Spojených státech a ve kterém hrají prim soukromé společnosti. Samo ministerstvo zdravotnictví nicméně britský systém považuje za jeden z nejlépe fungujících na světě.



Fyzická hranice mezi Irskem a Severním Irskem je podle britské vlády nepřijatelná. Navzdory dlouhodobé snaze Evropské unie o zklidnění tamější situace považují mnozí diplomaté takový požadavek za příliš idealistický. Další dokumenty týkající se brexitu budou zveřejněny nejpozději na začátku příštího týdne.



Většina Britů nesouhlasí se způsobem, jakým jejich premiérka Theresa Mayová vyjednává o odchodu země z Evropské unie. V průzkumu agentury ORB tak odpovědělo 61 procent dotázaných. Británie má méně než dva roky na to, aby s EU vyjednala podmínky brexitu. Jedním z důležitých bodů je finanční vyrovnání. V neděli uvedl list The Sunday Telegraph, že Británie je údajně připravená v rámci brexitu zaplatit do evropského rozpočtu až 40 miliard eur, tedy přes bilion korun.



Ve Velké Británii nyní žijí zhruba tři miliony občanů jiných zemí Evropské unie, mezi nimi i 40 tisíc Čechů. Co s nimi bude za dva roky, až uplyne lhůta pro vyjednání odchodu Británie z EU? Britský ministr financí Philip Hammond tlačí na uzavření dohody o přechodném období, která by zaručila volný pohyb zboží, služeb a kapitálu i po roce 2019. Přechodné období je však podle států EU možné jen pod podmínkou, že Británie bude dál respektovat všechna evropská pravidla. A mezi ně patří i umožnění volného pohybu pracovních sil.



V Bruselu v pondělí začalo další jednání o brexitu. Týmy, které vedou Michel Barnier za Brusel a David Davis za Velkou Británii, budou celý týden hledat pokrok především v klíčových otázkách, kterými jsou zachování práv občanů po odchodu Británie z bloku na jaře 2019, migrace, britské finanční závazky vůči unii a také hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou.



Součástí odchodu Británie z Evropské unie by mělo být přechodné období, míní stále více premiérka Theresa Mayová. Období by mohlo trvat až několik let. Další kolo jednání mezi Londýnem a Bruselem o brexitu začne v belgické metropoli v pondělí.



Když britská premiérka Theresa Mayová v dubnu vyhlásila předčasné volby, slibovala si od nich posílení jejích konzervativců v parlamentu. Jenže to se nestalo, Konzervativní strana naopak ztratila většinu a nyní musí vládnout spolu s unionisty. "Nelituji toho," uvedla nyní pro britskou stanici BBC Mayová. Podle svých slov byla "zničená", když se dozvěděla výsledky červnových voleb do Dolní sněmovny. Zároveň ale dodává, že kvůli volebnímu neúspěchu nehodlá rezignovat na svoji funkci. "Táhne mě smysl pro povinnost. Musí se toho ještě hodně udělat," řekla Mayová, která ujistila, že zařídí, aby Británie odešla z Evropské unie. A to za co nejlepších podmínek.



Koordinátor Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt v otevřeném dopise kritizuje plán britské premiérky Theresy Mayové na odchod z EU. Konkrétně tu část, která se týká budoucího postavení občanů Evropské unie ve Velké Británii. Verhofstadt označuje návrh Mayové za diskriminační. Rázně se staví proti tomu, aby se po brexitu z obyvatel členských států stali občané druhé kategorie.



Summit členů největších světových ekonomik G20 v Hamburku skončil. Jednání světových lídrů se neslo ve stínu masivních protestů v ulicích, při kterých bylo zraněno přes 200 policistů a zatčeny desítky demonstrantů. V závěrečném prohlášení se země shodly na otevřeném obchodu. Devatenáct z nich potvrdilo i cíle klimatické dohody, USA měly jako jediné výjimku.



Britská premiérka Theresa Mayová ve čtvrtek jmenovala šéfa veřejného vyšetřování požáru londýnského věžáku Grenfell Tower, při němž přišlo o život nejméně 80 lidí. Policie mezitím odhalila a zatkla muže, který se vydával za manžela a otce obětí. Snažil se tak od úřadů získat peníze a ubytování.



Vláda premiérky Theresy Mayové ve čtvrtek získala důvěru britského parlamentu, vládní program na příští dva roky ve čtvrtek prošel poměrem hlasů 323 ku 309. Menšinový kabinet konzervativců, kteří nemají v Dolní sněmovně potřebnou většinu hlasů, podpořili po dohodě severoirští unionisté.



Požárními testy v Anglii neprošlo už 120 výškových domů. Oznámila to ve středu britská premiérka Theresa Mayová. Prověřování bezpečnosti těchto budov podle ní ukazuje, že jde o rozsáhlý problém, který je výsledkem situace, kdy se desítky let budovy obkládaly materiály, které neodpovídají předpisům. Mayová poslancům Dolní sněmovny řekla, že testy neprošlo 100 procent budov, které byly zatím prověřeny. Jde o rozsáhlou kontrolu nařízenou po požáru věžáku Grenfell Tower v Londýně. Při tragédii ze 14. června zahynulo nejméně 79 lidí. Pro přeživší našly úřady 282 objektů pro dočasné ubytování.



Téměř milion Poláků, kteří už delší dobu žijí a pracují ve Velké Británii, se ocitlo v nečekané nejistotě. Loňské rozhodnutí Londýna vystoupit z Evropské unie výrazně změnilo postavení cizinců na britských ostrovech. Britové chtějí omezit volný pohyb pracovní síly a ani víc než rok po referendu nikdo přesně netuší, kam ve svých omezeních půjdou. Poláci i další cizinci mají přitom v zemi rodiny, firmy i dlouhodobé projekty. Získat britské občanství i trvalý pobyt v zemi je navíc čím dál složitější.



Londýn a Brusel už naplno vyjednávají o odchodu Velké Británie z EU. V případě, že bude britská vláda trvat na přísných podmínkách odchodu (tzv. hard brexit) a opuštění společného trhu, přijde unijní rozpočet o desítky miliard eur. Zbylé bohatší země EU ho ale odmítají navýšit. Ty méně bohaté - včetně Česka - nechtějí na druhou stranu přijít o velké peníze z tzv. kohezních fondů. Praze hrozí, že přijde až o sto miliard korun v unijních příspěvcích.