Chce-li Joe Biden "vrátit diplomacii do centra americké zahraniční politiky", mohl by začít třeba tím, že urychleně obsadí velvyslanecké posty na amerických ambasádách. V Praze ale zatím neznáme ani jméno kandidáta, který by mohl dorazit.
Novináři nesmějí být k současnému prezidentovi shovívavější jen proto, že jeho předchůdce byl a je nebezpečný populista. Publikum pozná, když mu média něco tají. A nikdy jim to neodpustí.
V lednu se Kamala Harrisová stala první ženou v druhém nejvyšším úřadě USA a při příchodu do Bílého domu do ní demokraté vkládali naději, že by se v budoucnu mohla stát hlavou státu. Jenže její výkon po boku Joea Bidena je rozpačitý. Jako viceprezidentka zatím "hledá svůj vlastní hlas".
V amerických prezidentských volbách v roce 2024 byl měl Joe Biden automaticky znovu kandidovat. Jeho Demokratickou stranu ale znejišťuje, že prezident i podle názoru veřejnosti viditelně stárne. Na začátku druhého období by mu bylo 83 let.
Volby vyhrál Trump, lednový útok na Kongres byl diverzní akcí FBI, ženy v Mississippi jsou v mateřství zabezpečené, spokojené... Ve své svaté válce proti progresivní levici ztratili lidé z opačného názorového pólu soudnost a zrazují své hodnoty. Kdo vystoupí ze zákrytu, je vyobcován.
Američtí indiáni mají v pandemii koronaviru výrazně vyšší úmrtnost než jejich bílí spoluobčané v USA. Může za to nadměrný výskyt chronických onemocnění a jejich obecně horší sociální, zdravotní a ekonomická situace. Nemáme vůbec co slavit, říkají ke Dni díkůvzdání.
Před rokem se demokratický kandidát stal prezidentem, protože Američané už nechtěli Donalda Trumpa. Když společný nepřítel zmizel, měl nový šéf Bílého domu naplnit dvě přislíbená očekávání. Být zkušenou, normální hlavou státu. A porazit covid. Ani v jednom bodě zatím nepřesvědčil.
Ve Spojených státech každoročně při dopravních nehodách, kde sehrál roli alkohol, zemře deset tisíc lidí, což je zhruba třetina všech obětí silničního provozu. Od roku 2026 by však tento problém mohl zmizet.
Kulturní témata, která dnes tvoří velkou část demokratické agendy, odrazují od strany prezidenta Joea Bidena i její dosavadní příznivce. Pro republikány naopak představují příležitost, jak do budoucna demokratům "ukrást" část jejich pevného jádra. Například Hispánce a Afroameričany.
Spojené státy procházejí krizí. Ne-li rovnou krizí svého politického systému, pak určitě krizí sebedůvěry. Mladí Američané si už nemyslí, že jejich země je výjimečná. Jde o tektonický pohyb, zatím ale nevíme, co bude jeho výsledkem.
Od prezidentských voleb v USA uplynul bezmála rok, ale poražený Donald Trump stále tvrdí, že mu vítězství bylo ukradeno. Myslí si to i většina jeho voličů. Podle amerických politologů čelí demokracie v USA hrozbě, že rozdělená společnost zcela ztratí důvěru ve spravedlivé volby.
Pro dvacetileté Američany není 9/11 živou pamětí, ale historií. Dopady toho tragického dne vnímají, ale nejsou jím zatíženi. Na rozdíl od rodičů nejsou myšlenkově a názorově uzavřeni ve svých vězeních. Lepší budoucnost Ameriky je už jen na nich.
"Válka v Afghánistánu skončila," vyhlásil Joe Biden v úterním televizním projevu. Americký prezident by chtěl, aby to byla definitivní tečka za dlouhým dvacetiletým konfliktem. Jenže jeho vyústění, které se změnilo v chaotický a nebezpečný odsun, Bidena doma v USA výrazně oslabilo. A bude ho politicky pronásledovat.
Jedním z důvodů, proč se prezident Joe Biden rozhodl k rychlému odchodu z Afghánistánu, byla snaha uvolnit si ruce k řešení vnitropolitické agendy. Rychlý pád Kábulu zpět do rukou Tálibánu se ale pro něj nyní stal nejtěžší domácí krizí od nástupu do úřadu.
Republikánská strana bezesporu zůstává stranou Donalda Trumpa. Rozšířil její základnu, loni dostal o 11 milionů hlasů více než ve volbách 2016. A kdyby teď kandidoval, dostal by je znovu, nebo ještě více. Ale jeho vliv a reálná politická síla mohou erodovat rychleji, než on sám věří.
Bidenova opakovaná varování, že Moskva zaplatí za své nepřátelské kroky vůči USA a jeho spojencům, začínají působit rozpačitě. Putin testuje, kam až může zajít, ale Biden zatím zůstává jen u slov.
Válka v Gaze je prvním vážným testem zahraniční politiky Joea Bidena. Navzdory své dobré znalosti mezinárodních vztahů mu izraelsko-palestinský konflikt přináší problémy i doma. Americký prezident se ocitl pod politickou palbou opozičních republikánů, kritizují ho ale také demokraté z jeho vlastních řad.
Pokles zájmu Američanů o účast v církvích je projevem obecnější nedůvěry v instituce. Náboženství je navíc zprava i zleva vytlačováno, nahrazováno politikou.
Ve srovnání s Donaldem Trumpem se současný americký prezident Joe Biden rozhodně nesnaží strhávat pozornost na svoji osobu. Nyní si tím ale připsal negativní rekord. Teprve ve čtvrtek, kdy bude v úřadě už 64. den, uspořádá první oficiální tiskovou konferenci v Bílém domě.
Americké bezpečnostní složky a tajné služby se obávají, že lednový útok na Kapitol nebyl jednorázovým výbuchem násilí, ale že jde o projev zvýšeného nebezpečí domácího terorismu v USA. Byť je součástí problému i levicový radikalismus, dominantní zůstává pravicový extremismus.
