Těžební společnost OKD chce do tří let propustit polovinu zaměstnanců. Výkonný ředitel OKD Dale Ekmark to dnes řekl na jednání karvinského zastupitelstva, informovala Česká televize. Podle Ekmarka by doly měly mít do roku 2018 zhruba 5000 lidí. Představitelé Moravskoslezského kraje trvají na tom, že útlum dolů by měl být postupný.
Ministr průmyslu a ministryně práce dnes jednali se zástupci managementu a držiteli dluhopisů těžební společnosti OKD. Vláda chce mimo jiné odkoupit důl Frenštát za jednu korunu. Cílem je pomoci lidem, jejichž pracovní místa jsou ohrožena.
Na propouštění z OKD musejí být připraveny úřady práce i zaměstnavatelé v regionu. Firma nyní zaměstnává 13 tisíc lidí. Stát by mohl například podpořit rekvalifikace. Vyjednávání s OKD ale vládě komplikuje nejasná vlastnická struktura firmy, řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Velkým problémem OKD jsou již několik let klesající ceny uhlí, kvůli nimž je těžba ztrátová.
Podle ministra průmyslu Jana Mládka hrozí v OKD propouštění a v krajním případě také vyhlášení konkurzu. Situací se bude v pondělí zabývat vláda i tripartita. Prioritou kabinetu je podle Mládka chránit horníky, nikoliv pomáhat soukromé společnosti. K návrhu ohledně osudu Dolu Paskov ministr řekl, že doufá, že ho firma NWR změní během jednání, která budou pokračovat v lednu.
Původní plán počítal s uzavřením dolu až na konci roku 2017. Současná dohoda ale zřejmě přestane platit na konci letošního roku kvůli klesajícím cenám uhlí. O situaci v OKD bude ve čtvrtek jednat ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) se zástupci odborů.
V úterý v 8 hodin 58 minut to bylo na den přesně čtyřicet let, co skončil unikátní přesun Děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie na Mostecku. Skoro půl tisíciletí starý kostel musel za pomoci speciálních kolejí a hydrauliky urazit trasu 841 metrů, jinak by padl za oběť těžbě uhlí - tak jako celá historická část královského města Most. Přesun, který skončil 27. října 1975, církevní kulturní památka zvládla a nyní stojí na kraji nového Mostu.
Po čtvrt století vláda České republiky rozhodla, že na dnešním Dole Bílina může těžit dál. Rozšířila dobývací prostor lomu o dalších deset čtverečních kilometrů. Vytěžit a spálit se tak má 100 milionů tun hnědého uhlí navíc. Důvodem je zachování pracovních míst a potřeba spalovat uhlí v teplárnách. Těžba na Dole Bílina tak skončí až v roce 2050. Krajina bude dále devastována a lidé budou chrchlat, píše ve svém fotoblogu Ludvík Hradilek.
Pondělní rozhodnutí vlády prolomit těžební limity v lomu Bílina vyvolalo rozporné reakce. Kabinet jednoznačně podpořili prezident Miloš Zeman, předák odborářů Josef Středula nebo poslanec vládní ČSSD za Ústecký kraj Jaroslav Foldyna. Lidovci, kteří jsou taktéž součástí vládní koalice, schvalují prolomení limitů za podmínky, že vytěžené uhlí budou využívat přednostně teplárny. Proti se vyslovil ústecký poslanec opoziční TOP 09 Michal Kučera, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nebo senátor za Stranu zelených Václav Láska.
Skupiny EPH a PPF mají zájem o uhelné doly a elektrárny společnosti Vattenfall. Kvůli tendru založí společný podnik, v němž budou držet stejný podíl. Vattenfall loni v říjnu oznámil záměr prodat východoněmecké lignitové doly a elektrárny, které toto uhlí spalují. O koupi dnes projevil oficiální zájem také elektrárenský koncern ČEZ.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v úterý řekl, že je pro prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí u lomu Bílina, protože tam nestojí nic v cestě pokračování těžby. U dolu ČSA je situace o poznání složitější, protože pokud by těžba měla pokračovat, většina obyvatel Horního Jiřetína a dalších obcí, by musela opustit své domovy. Prolomení limitů u dolu ČSA podporují také horníci a odboráři. Sobotka požádal ministerstvo práce a sociálních věcí a šéfa dolů ČSA, aby připravili společný projekt, který by umožnil zaměstnávání propuštěných horníků.
Soud dnes nepravomocně zamítl žalobu Otakara Černého, který tvrdil, že OKD jeho nápad používala při těžbě a tím se neoprávněně obohacovala. Černý chtěl původně miliardu, pak ale návrh zvýšil. Peníze vyžadoval za období let 2009 až 2013, firma se ovšem bránila tím, že podobný technický zlepšovák nepoužívá od roku 2007.
Vývoz uhlí z východoněmeckých lomů skupiny Mibrag kritizují tamní ekologové.
Ministr průmyslu chce odložit finální rozhodnutí o možném prolomení limitů. Svůj plán dnes vysvětloval nespokojeným občanům Litvínova a Horního Jiřetína.
Požadují úplné prolomení limitů. Na demonstraci měli transparenty typu: "Hlasy dáme tomu, kdo nás nechá v lomu" nebo "Tato vláda vyrábí nezaměstnané".
V několika městech se dnes konaly demonstrace proti plánům prolomit limity těžby hnědého uhlí na Mostecku. Na náměstí Míru v Praze se večerní protestní akce účastnil i senátor Libor Michálek.
Těžba v sokolovské hnědouhelné pánvi pomalu končí. Města a obce kolem lomů z ní budou dočasně dál finančně profitovat.
Výrobce dámského prádla se stoletou tradicí má v Horním Jiřetíně jediný výrobní závod. Bojí se prolomení těžebních limitů.
Ministra průmyslu překvapilo, o jak velké území jde a že by byla zasažena i část Litvínova. Vláda by měla o prolomení, či neprolomení limitů rozhodnout do konce června.
Podnikatel a komunální politik z Horního Jiřetína Milan Nečas našel výnosný byznys placený především ze státní kasy. V severočeských obcích ohrožených těžbou uhlí pronajímá bydlení sociálně slabým.
Firmy Milana Nečase investovaly v posledních pěti letech do nemovitostí v Horním Jiřetíně a Černicích stovky milionů korun. Místní spekulují, že důvodem je plánovaná těžba. Podnikatel to nekomentuje.
