


Evropská unie potřebuje společnou tajnou službu. Opakovat "Nejde to" je sebevražda
Pohodlná Evropa si zvykla, že její bezpečnost zajišťují USA. Odmítá dokonce i vytvořit společnou zpravodajskou službu. Hloupé.



Pohodlná Evropa si zvykla, že její bezpečnost zajišťují USA. Odmítá dokonce i vytvořit společnou zpravodajskou službu. Hloupé.



Po dopadení tajemného muže v klobouku z bruselského letiště Mohameda Abriniho došla belgická prokuratura k závěru, že útoky v Bruselu měly v mnohem větší míře původně zasáhnout opět Francii. Konkrétně fotbalové Euro. Evropské země se proto mají stále na pozoru. Předpokládá se, že mnoho lidí napojených na teroristickou buňku stojící za útoky v Paříži i v Bruselu je stále na svobodě. V Bruselu se znovu zvyšují bezpečnostní opatření a před zvýšenou hrozbou terorismu varuje i francouzský premiér.



Ideologové teroristické organizace Islámský stát se atentáty a dalšími útoky v Evropě snaží vyvolat tlak proti evropským muslimům, zradikalizovat je a případně vyvolat válku s nimi přímo na starém kontinentu. Podle arabisty Jana Čuříka je IS jedinou džihádistickou skupinou, která je schopna přesně pochopit fungování západní politiky a veřejného mínění. Jednoznačnými spojenci džihádistů jsou v tomto kontextu i protiislámské bojůvky, ty české nevyjímaje. Strategii plní, aniž by přijímaly jakékoliv instrukce.



Radikálové byli podle prokuratury "překvapeni rychlostí postupu probíhajícího vyšetřování", a místo ve Francii se proto rozhodli zaútočit v Belgii. Změna cíle útoku souvisela údajně se zadržením "klíčových podezřelých". Při následných atentátech na bruselském letišti Zaventem a ve stanici metra Maalbeek zahynulo celkem 32 lidí. Teroristické útoky v Paříži z loňského 13. listopadu si vyžádaly 130 obětí.



Sedmašedesátiletý otec Salaha Abdeslama, který jako jediný útočník zřejmě přežil teror z loňského listopadu v Paříži, poskytl rozhovor rádiu Europe 1. "Doufám, že všichni budou mluvit," řekl Abdeslamův otec s odkazem na další podezřelé, které v poslední době zadržely belgické úřady. "Opravdu nechápu, co se jim honilo hlavou," dodal.



Belgie ještě během pátku propustí z vazby muže, který byl v listopadu zadržen v souvislosti s teroristickými útoky v Paříži. Podle agentury Reuters to oznámila belgická prokuratura s tím, že zadržovaným je belgický občan Abdellah C. Abdellah, jehož příjmení je podle médií Chouaa. Belgická televize RTBF uvedla, že Abdellah doprovázel jiného podezřelého z útoků ve francouzské metropoli Mohameda Abriniho na letiště, když odjížděl bojovat do Sýrie. Chouaaův právní zástupce tvrdí, že jeho klient se na atentátech nijak nepodílel. Abrini, který je Belgičanem marockého původu a po kterém policie nadále pátrá, byl od dětství kamarádem klíčového podezřelého z Paříže Salaha Abdeslama.



Slovenští policisté po listopadových útocích pátrali po Salehu Abdeslamovi. Vycházeli z informací, že muž pobýval v létě před atentáty v zemi tři týdny.



Belgická prokuratura obvinila třetího podezřelého ze zapojení do teroristické skupiny, chystající zmařený atentát ve Francii. Oznámila to agentura AFP. K obvinění a uvalení vazby došlo už v pátek. Prokuratura uvedla jen iniciály třiatřicetiletého podezřelého Y.A. s belgickým občanstvím. Obviněn byl v souvislosti s případem, ve kterém figuruje jako hlavní podezřelý islamistický radikál Reda Kriket, který byl zhruba před týdnem zatčen na pařížském předměstí Argenteuil. Z plánování stejného atentátu na pokyn Islámského státu je podezřelý také další Francouz Anis Bari, kterého v nizozemském Rotterdamu zatkla místní policie na francouzskou žádost.



Americký prezident Barack Obama na summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu uvedl, že jaderné riziko se podle něj výrazně snížilo. Zároveň však vyjádřil obavu, aby se k jaderným zbraním nedostali teroristé. "Není pochyb o tom, že pokud by se tito šílenci dostali k jaderné bombě nebo jadernému materiálu, použili by ho, aby zabili co nejvíce lidí," uvedl na adresu Islámského státu. Za Českou republiku se summitu účastní premiér Bohuslav Sobotka, chybí zde však zástupci Ruska.



Belgický soud rozhodl, že Francouz Salah Abdeslam, který je podezřelý z podílu na listopadových útocích v Paříži, by měl být vydán do Francie. Uvedla to belgická stanice VRT s odvoláním na prokuraturu. Abdeslam byl tento měsíc v Belgii zadržen. Abdeslam, zřejmě jediný přeživší pachatel pařížských teroristických útoků, se podle svého advokáta nebrání vydání do Francie a s tamními úřady chce spolupracovat. Abdeslam si přeje, aby vydání proběhlo co nejrychleji, ucedl advokát Cédric Moisse. Agentura AFP před oznámením soudu uvedla, že úřední rozhodnutí o vydání či nevydání ze strany Belgie by mělo padnout nejpozději do pátku. Vydání samotné by se pak mohlo uskutečnit do deseti dnů.



Salah Abdeslam, jediný přeživší atentátník z Paříže, chce být vydán do Francie a spolupracovat s tamními úřady. V Bruselu to podle agentury AFP prohlásil jeho obhájce Cédric Moisse. Šestadvacetiletý Francouz byl dopaden před dvěma týdny v Bruselu, a to po čtyřměsíčním útěku před policií.



Americká zpravodajská stanice CNN zveřejnila video s Brahimem a Salahem Abdeslamovými, dvěma z pachatelů loňských teroristických atentátů v Paříži. Na záběrech z února 2015 tančí v bruselském nočním klubu. Video natočili dva bratři z bruselské čtvrti Molenbeek, kteří se s Abdeslamovými znali. Podle svých slov znají také Mohammeda Abriniho, který údajně dovezl Salaha Abdeslama do Paříže a jehož policie stále hledá. Sami ale prý radikálové nejsou.



Vyšetřovatelé v několika evropských zemích postupně rozmotávají klubko nových informací a zjištění, které propojují listopadové útoky v Paříži s teroristickými údery na letiště a metro v Bruselu z minulého týdne. S některými útočníky z Bruselu a Paříže se zřejmě znal i džihádista Reda Kriket. Ten připravoval další údery ve francouzské metropoli, píše server France 24. Vyšetřovatelé jsou na stopě propojené sítě teroristických buněk. Nadále ale neznají její opravdový význam, doplňuje americký list Wall Street Journal. K zatýkání podezřelých osob, které byly údajně v kontaktu s teroristy z Paříže a Bruselu, došlo během velikonočního víkendu i v Nizozemsku a Itálii.



Francie žije od teroristických útoků v Paříži žije ve výjimečném stavu. Bezpečnostní opatření se navíc zpřísnila po teroru v Bruselu. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve uvedl, že země povolala dalších 1600 policistů a četníků. Hlídkují zejména v turistickém jádru francouzské metropole. I přes to, že vláda varuje, že teroristé mohou opět udeřit, Pařížané tvrdí, že větší obavy nemají. Jinak na tom jsou turisté nebo zahraniční studenti, ti obavy naopak pociťují.



Odborníci na terorismus varují, že džihádisté mohou už za několik let k útoku využít takzvanou "špinavou bombu" vyrobenou z nukleárního materiálu jaderných elektráren. I proto bezpečnostní složky po teroristických útocích v Bruselu belgické elektrárny masivně hlídají. V den teroru například poslali domů všechny zaměstnance, kteří nebyli pro její chod nezbytní a úřady vyslaly na ochranu místa vojenské posily. Ke spekulacím o možném útoku přispěl také fakt, že jeden z teroristů pravděpodobně sledoval šéfa Belgického centra pro jaderný výzkum.



Jednatřicet mrtvých, na 300 zraněných si vyžádala série explozí v Bruselu. Ke krveprolití došlo jen pár dnů poté, co byl dopaden Salah Abdeslam, jediný přeživší atentátník z Paříže. Dosavadní vyšetřování ukazuje, že útoky z loňského listopadu a těmi z 22. března mají společné aktéry, například Najima Laachraouiho. Podívejte se, kdo v případu figuruje.



Devadesátá léta představovala krátké období klidu, kdy na evropském kontinentu došlo k masivnímu poklesu počtu teroristických útoků na civilní i vojenské cíle. O to citlivěji začala evropská společnost vnímat nebezpečí spojené především s působením islamistických radikálů napojených na organizace typu al-Káida a ISIS po roce 2000.



Francouzská média přinášejí útržky z výpovědi Salaha Abdeslama. Na útocích se údajně začal podílet kvůli svému bratrovi Brahimovi, který se v Paříži odpálil. Podle bruselského týdeníku Politico výslech Abdeslama trval pouhou hodinu a vyšetřovatelé se ho vůbec neptali na velké množství zbraní a munice, které v jedné ze skrýší bruselské buňky našli. Prokurátor to odmítl, výslechů - či pokusů o ně - prý bylo víc.



Belgické bezpečnostní a zpravodajské služby mají problém. Tvrdí to alespoň představitelé amerických zpravodajských a bezpečnostních služeb. Zklamal je způsob, jak Brusel bojuje s teroristy. A kritizují fakt, že s nimi Belgičané odmítají sdílet důležité informace.



Pojítkem mezi teroristickými útoky v Bruselu a Paříži je muž v černém klobouku z bruselského letiště. Policie jej identifikovala jako Najima Laachraouiho. Oba sebevražedné atentátníky na letišti doprovázel. Vyšetřovatelé jej hledali právě v souvislosti s loňskými pařížskými útoky, ve kterých měl figurovat jako komplic nedávno dopadeného Salaha Abdeslama. Laachraoui je pro policii známý, před třemi lety odjel do Sýrie, odkud se i přes mezinárodní zatykač dokázal vrátit a stát se klíčovou postavou bruselské sítě džihádistů z teroristické organizace Islámský stát.