Francouzský soud ve středu odsoudil na doživotí bez možnosti předčasného propuštění Salaha Abdeslama, jediného přeživšího ze strůjců teroristických útoků v Paříži v roce 2015. Z terorismu kromě něj dříve uznal vinnými také dalších 18 obžalovaných. Při atentátech na hudební klub Bataclan a další místa v Paříži zemřelo 13. listopadu 2015 až 130 lidí.
Lidé, kteří přežili teroristický útok ze 13. listopadu 2015 v pařížském hudebním klubu Bataclan, ve středu před soudem s obviněnými z atentátů popsali, jak se vydávali za mrtvé nebo se schovávali ve skříních, aby unikli střelcům, kteří pálili do davu.
Svět si připomíná dvacáté výročí teroristických útoků z 11. září 2001. Karel Randák, který tehdy působil jako šéf operativy české zahraniční rozvědky, v rozhovoru popisuje, že Česko ani další země neměly zpravodajské informace, že se tak obrovský úder chystá. Náznaky tu ale byly. "Varování, abychom se kvůli terorismu konečně probudili, ale přicházela dlouho a opakovaně," upozorňuje.
V Paříži ve středu za nejpřísnějších bezpečnostních opatření a velkého zájmu médií začal historický proces s údajnými pachateli série koordinovaných útoků na šesti různých místech Paříže ze 13. listopadu 2015. Obžalovaní po poledni dorazili do justičního paláce v centru francouzské metropole a krátce po 13:00 SELČ proces začal.
Žena díky podvodu získala v přepočtu půl milionu korun a nechala si zaplatit léčebný pobyt v hotelu.
Podle vyšetřovatelů měl jeden z mužů blízko nejen k pachatelům útoků z listopadu 2015, ale také k pachatelům atentátů v Bruselu z března 2016.
Rozsudek se týká incidentu při bruselské policejní razii. Z podílu na teroristických útocích v Paříži by se měl Salah Abdeslam zodpovídat až v roce 2020.
Maročan byl zadržen 5. září 2016 v Rybniku na jihu Polska nedaleko hranic s Českem. Hrozí mu až osm let vězení, na proces čeká ve vazbě.
Soudní proces v Bruselu se Salahem Abdeslamem, jediným přeživším podezřelým z teroristických útoků z listopadu 2015 v Paříži, bude pokračovat ve čtvrtek bez přítomnosti obžalovaného. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na předsedu soudu. Na čtvrtek bylo jednání soudu odročeno po pondělním zahájení procesu v Bruselu, kam byl Abdeslam eskortován z francouzské věznice. Osmadvacetiletý Francouz marockého původu čelí obžalobě ze střelby na belgické policisty při zatýkání v březnu 2016. Bruselský proces je považován za jistou předehru před soudem ve Francii, kde se Abdeslam měl podílet na teroristických útocích 2015.
Osmadvacetiletý Salah Abdeslam je jediným přeživším ze skupiny deseti atentátníků, kteří v listopadu 2015 provedli krvavé teroristické útoky v Paříži. Zemřelo při nich 130 lidí.
Skupina umělců z Dánska vystavuje portréty lidí, kteří podle nich zemřeli jako mučedníci. Výstava v Berlíně ale vyvolala kritiku. Vedle Martina Luthera Kinga nebo Sokrata tu jsou totiž k vidění i teroristé.
Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu chce projednat návrh, který má výrazně omezit financování teroristických organizací ze zahraničních zdrojů. Cílí hlavně na konkrétní opatření proti praní špinavých peněz a lepší sdílení informací. Zastavení toku financí od zahraničních sponzorů může být klíčové i k poražení džihádistické organizace Islámský stát. Ta původně získávala peníze hlavně z ilegálního prodeje ropy. Se ztrátou území v Sýrii a Iráku ale hledá další zdroje.
Během zátahů na lidi, kteří pomáhali před dvěma lety atentátníkům v Paříži, zatkli policisté postupně několik lidí v Bruselu a v uprchlickém táboře v rakouském Salcburku. Tzv. fantom z německého Hammu, neznámá osoba, která byla s útočníky v kontaktu, ale úřadům dodnes uniká.
Jsou to přesně dva roky, co radikálové z Islámského státu zaútočili na několika místech v Paříži. Obzvláště krvavý byl útok v koncertní hale Bataclan. Lidé, kteří atentát přežili, na něj stále mají hořkou vzpomínku. Někteří se s tím vyrovnávají tetováním, jiným pomohlo až to, když se jim narodilo dítě.
Francouzská policie vyšetřuje středeční útok na vojáky na pařížském předměstí. Identitu útočníka, který nyní leží v nemocnici s vážným střelným poraněním, doposud nezveřejnila. Francouzská média někdy uvádějí, že jde o 37letého Alžířana Hamú Bašíra. Tento muž byl v hledáčku policie kvůli převaděčství, přesto měl údajně ve Francii povolení k pobytu. Středeční incident není prvním útokem na francouzské bezpečnostní složky, které v ulicích Paříže hlídkují kvůli obavám z terorismu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil rozsáhlou reformu státních institucí. Pokud se ji nepodaří prosadit do roka, bude následovat k dané otázce referendum. Macron to řekl během svého slavnostního projevu před oběma komorami parlamentu ve Versailles. Zároveň potvrdil, že na podzim ve Francii skončí výjimečný stav zavedený po teroristických útocích v Paříži v roce 2015.
Belgičtí policisté ve středu zatkli třicetiletého Belgičana podezřelého z účasti na teroristických útocích v Paříži v roce 2015. Podle belgické prokuratury byl muž obviněn z vedení teroristické skupiny a vražd. Vyšetřování stále probíhá.
Muž, který ve čtvrtek večer napadl v Miláně policistu a dva vojáky, je podezřelý z mezinárodního terorismu. S odvoláním na prokuraturu o tom dnes informovala italská média. Úřady původně teroristický motiv činu vylučovaly.
Maximální bezpečností opatření panují v době zahájení hokejového mistrovství světa v okolí haly Bercy v Paříži. Francouzi již dříve avizovali, že zruší oblíbené fanzóny, během dneška pak vyslali do ulic desítky policistů se samopaly. Vzpomínky na teroristické útoky z listopadu 2015 jsou ještě velmi živé...
Favorita druhého kola prezidentských voleb ve Francii, centristu Macrona, čeká nesnadný úkol. Pokud volby vyhraje, musí ke svému hnutí En Marche! nalézt partnery, kteří mu po volbách do Národního shromáždění zajistí parlamentní většinu. Pro evropské populisty a odpůrce EU bude případné Macronovo vítězství těžkou ranou.
Ve čtvrtek večer střežil policista Xavier Jugelé turecké kulturní středisko v Paříži. Zatímco seděl ve voze s kolegy, zaútočil na ně atentátník a Jugelého trefil do hlavy. Policista zemřel a další dva jeho kolegové byli těžce zraněni. Na Jugelého přátelé vzpomínají jako na zkušeného a oddaného policistu, který pomáhal během migrační krize v Řecku nebo asistoval při opětovném otevření hudebního klubu Bataclan.
Francouze čeká už tuto neděli první kolo prezidentských voleb. Zhruba třetina voličů ale pořád neví, komu nakonec dá svůj hlas. Ještě nedávno se zdálo, že francouzské volby budou mít dva hlavní favority - krajně pravicovou Marine Le Penovou a proevropského Emmanuela Macrona. To už ale neplatí, do druhého kola se vedle nich můžou dostat i další dva kandidáti - Francois Fillon a Jean-Luc Mélenchon. Všechny čtyři kandidáty už od sebe v průzkumech dělí jen pár procentních bodů. Druhé kolo voleb, které pravděpodobně rozhodne, se odehraje 7. května.
Výbuch, který poničil autobus Borussie Dortmund před utkáním semifinále fotbalové Ligy mistrů, je jedním z celé řady teroristických aktů, které útočníci v historii namířili na sportovní akce.
Jak jsou média bleskem hotova, jak snadno najdou viníka bez jediného důkazu! V tom se neliší od absurdních závěrů části ruské společnosti.
Přesně před rokem udeřili atentátníci na metro a letiště v Bruselu. Útoky si vyžádaly 32 obětí, přes 300 lidí bylo zraněno. Molenbeek má dlouhodobě negativní image – je tu vyšší kriminalita, ve vyšší míře tu působí drogoví dealeři a v posledních letech se jeho jméno stále častěji skloňuje v souvislosti s radikálním islámem. Verbíři a radikálové jsou podle belgických médií v Molenbeeku stále aktivní a neustále hledají další lidi, které by mohli obrátit na radikální islám.
